Carrie
Je to sice jeho první vydaný román, ale myslím si, že to nebyla první kniha, kterou jsem od něj četl. Ale stejně to jedno prvenství má. Bylo to poprvé, kdy jsem četl nejdříve knihu a teprve až poté zhlédl film. I když v tomto případě je snímek (míněn od Briana De Palmy) velmi dobrou adaptací. Ani se nedivím, že Kingovi tato kniha započala úspěšnou spisovatelskou kariéru. Rozsah není moc dlouhý, ale i tak se King ukázal jako autor, který dovede perfektně popsat postavy a prostředí. Určitě ji řadím mezi jeho TOP díla.
Osvícení
Osvícení považuji za jeden z nejlepších filmových hororů vůbec. Myslím pochopitelně tu známější verzi s Jackem Nicholsonem. Proto jsem se nemohl dočkat Kingovy předlohy. Stále jsem (a stále budu) fascinován tím, jak dokáže postupně budovat napětí, vykreslit prostředí a v každém jeho díle se objevují perfektně popsané charaktery. Jedním typickým znakem Kingových děl je velký počet stran. Vůbec to ale není na škodu. Román Osvícení je opět jedním, které mě zachytí a nepustí. Podvědomě jsem si to sice spojoval a srovnával s filmem, ale brzo jsem toho nechal a jen si užíval další děsivou knihu mého nejoblíbenějšího spisovatele.
Svědectví
Zase žádná útlá knížečka. Tentokrát jsem se s Kingem vydal do postapokalypsového světa. Lidstvo je na pokraji vymření jakýmsi virem a je tu hrstka, která se ještě situaci pokusí zvrátit. Jsou tu výborně popsané postavy – Randall Flaag, Popeláč, matka Abbigail. Takové romány mám rád. A nemusí to být v nijak vzdálené budoucnosti. Člověka nesmí odradit délka. Přesto jsem tomu nedal plné hodnocení. Něco mi tam prostě chybělo nebo nesedělo. Musím se přiznat, že moc si na tento román nevzpomínám, tedy nijak zvlášť konkrétně. Některé zde uvedené knihy si budu muset osvěžit a přečíst znovu. Třeba potom své hodnocení pozměním.
Mrtvá zóna
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se začetl. Autonehodou mladý muž získá schopnost vidět budoucnost. Stačí, když někoho vezme za ruku. Pak se do toho zamotá i politika, resp. kampaň jednoho politika. To je snad hlavní motiv knihy. Tuto kingovku jsem si znovu připomněl dobrou filmovou adaptací od Davida Cronenberga. Nejsem si jistý, zda právě ona politika, která v díle hraje podstatnou roli, nakonec způsobila, že jsem pak nebyl tak úplně spokojený. Neříkám, že to bylo špatné, kniha bude patřit k těm lepším, ale poněkud se mi po přečtení vytratila z hlavy. Nakonec mě přesvědčil film, jak je krásně popsána psychologie postav.
Cujo
Už od přečtení Řbitovu zviřátek mám podivnou slabost pro zmutovaná či nějakým způsobem změněná zvířata. Zde se jedná o bernardýna, který se promění díky kousnutí infikovaného netopýra. Není tu nouze o napětí. Dá se říct, že se jedná o jednu z těch výjimek, kdy King nepotřebuje mnohasetstránkovou knihu a přesto v čtenářích probouzí strach. Kniha má dobrý spád a nebyla tam chvíle, kdy bych se nudil. Na filmové zpracování se teprve chystám.
Řbitov zviřátek
Podle mého jeden z nejlepších románů pana Kinga. Navíc kvalitu děsu jsem poznal také podle toho, že rodiče se odvážili knihu přečíst pouze do půlky. Po přestěhování rodina Creedových netuší, že blízko jejich nového domu je místo s děsivou historií. Sice řbitov domácích mazlíčků je jen o trochu méně děsivý než původní indiánské pohřebiště, ale stejně. Mrtví se někdy skutečně vracejí, ale nikdy už nebudou jako dřív. První film vznikl šest let po vydání knižní předlohy a ačkoliv na česko-slovenské filmové databázi má spíše průměrné hodnocení, já byl s výsledkem velmi spokojen. Ale o to víc se těším na zcela nové zpracování (v dubnu 2019).
TO
Každý spisovatel by měl mít nějaký svůj masterpiece. U Stephena Kinga to myslím bez problému je přes tisíc stran dlouhý super-román TO (plus také jeho fantastická série Temná věž, se kterou ale zatím nejsem vůbec obeznámen). Upřímně musím říct, že jsem zklamaný, že si už nepamatuju, jakou knihu jsem od Kinga četl jako úplně první. Vím ale, že právě TO bylo jedno z těch prvních. Dá se říct, že tímto fenomenálním dílem jsem si krále hororů (s příznačným jménem King) doslova zamiloval. Zpočátku jsem byl lehce zděšený ohledně tloušťky knihy (avšak dlouhé romány jsou vlastně Kingovou doménou). Ale byl jsem fascinovaný tím, jaký TO má příběhový dosah (či snad lépe přesah). Rozděleno na několik částí, každá část na jednotlivé kapitoly a ty ještě na jednotlivé části. Spletitý příběh, kde ono TO může být vším, čeho se bojíme. Čisté zlo, které tu bylo dřív než lidstvo samo. Tomu říkám skutečné mistrovské dílo!
Misery nechce zemřít
Moje velmi oblíbená kingovka, jedna z těch vskutku nejlepších. A Kathy Bates za svůj fenomenální výkon zaslouženě získala Oscara. Kniha není vůbec příjemná na čtení – myslím to samozřejmě v tom nejpozitivnějším smyslu. Dobrý spisovatel chce mít fanouškovskou základnu. Chce je poznávat při autogramiádách a jiných akcích, chce znát jejich názory na vydané knihy. Ale vše má samozřejmě své hranice. V tomto případě je to štěstí v neštěstí. Po autonehodě spisovatele zachrání jeho věrná fanynka, která je shodou okolností i (tuším) bývalá zdravotní sestra. Je fascinována hrdinkou Misery, se kterou se ztotožňuje. A proto je zcela nemyslitelné, aby ji někdo jen tak vymazal ze života. Král King nám zde názorně představil skutečnou noční můru, kterou by asi nikdo nechtěl zažít. Ale i dnes stále bude mnoho takovýchto „fanoušků“, kteří vám nedají pokoj, pokud se něco stane s jejich milovanými postavami.
Geraldova hra
Toto je první dílo, které jsem četl jako e-knihu, resp. ve formátu PDF na notebooku. Tentokrát to zpočátku bylo poněkud lechtivé téma. Různé hry se svazováním? Proč by ne. Jenže peklo nastává, pokud jste spoutaná pevně pouty a na klíče nemůžete dosáhnout. A navíc vám dojde, že v domě nejste tak úplně sami. Ale pud sebezáchovy je mocný. Když jste v ohrožení, objevíte skryté síly, o kterých ani netušíte, že v sobě máte. Věříte, musíte věřit, že to zvládnete. Tato kniha vás v klidu rozhodně nenechá.
Dolores Claiborneová
Bohužel pro mne jedna z nejslabších kingovek. Ano, je to především o psychologii. O vztahu Very a Dolores. Moc jsem se ale nemohl pořádně začíst a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem byl na konci. Vlastně se mi možná o něco víc líbilo filmové zpracování s Kathy Bates v hlavní roli. Já nevím, nepřišlo mi to moc strašidelné. Ale zase na druhou stranu vyzdvihuju hluboce popsané charaktery. Celkově to je ale jen takový průměr.
Nespavost
Nesmíte se nechat odradit délkou knihy. Je to velmi propracovaný román. Každý z nás někdy v noci nemohl usnout, převaloval se v posteli a čekal na ráno (přičemž většinou stejně pak ještě upadl do spánku). Hlavní hrdina Ralph každou noc nemůže spát. Navíc zjistí, že začne vidět jakési halucinace. Které jsou ovšem poněkud skutečnější. V tomto díle vyzvihuji opět Kingův um v popisu prostředí a propracovanosti postav. Začetl jsem se velmi rychle a nemohl jsem jen tak přestat. Už teď si to chci přečíst znovu.
Pytel kostí
Nemůžu srovnávat s dvoudílným filmovým zpracováním s Pierce Brosnanem, které jsem neviděl. Přiznám si, že si z románu moc nepamatuju. Vím ale, že mě moc neoslovil. Aby trošku ulehčil svému žalu po tragické smrti manželky, odjede spisovatel na odlehlou chatu v Maine. Jenže stále má spisovatelský blok. Není na místě zcela sám. Ale příliš děsivé mi to nepřišlo.
Colorado Kid
Opět výjimečně útlá Kingova knížka. A tentokrát se poněkud liší od ostatních jeho děl. Určitě se nedá říct, že by se jednalo o horor. Je to mysteriózní příběh o tajemné mrtvole, která skrývá mnoho tajemství. Mladá žena chce být úspěšnou novinářkou a tak je ráda, že získá praxi na malém ostrově. Zpočátku si musí najít vztah ke dvěma vysloužilým novinářům, který v ní objeví potenciál a chtějí, aby milovala práci jako reportérka. Jako je to zajímavě rozjetý příběh, možná mohl být ještě o něco delší. Přišlo mi to spíš jako povídka. Vůbec ne špatné, jen bych ocenil pár stránek navíc.
Dallas 63
Pokud bych měl jmenovat nejlepší knihy Stephena Kinga, určitě by mezi nimi byl právě i Dallas 63. Začal jsem sledovat i relativně nově vytvořený seriál s Jamesem Francem v hlavní roli učitele angličtiny. Zatím jsem viděl pouze pár dílů, ale už i tak vím, že to dostane plné hodnocení. Časové smyčky jsou vždycky zajímavé. A že se opakují? Vůbec nevadí, vždyť proto tam jsou. Jenže…co když můžete ovlivnit minulost a tak tedy živě přepsat historii? Nikdy jsem nic podobného nečetl, ale opět musím hluboce smeknout a vyzdvihnout spisovatelský talent krále Kinga. Takové knihy jsou jednoznačně nejlepší – když po pár stránkách prostě víte, že ji prostě jen tak nepustíte a stále si budete znovu a znovu připomínat, co jste právě předtím četli. Fenomenální popis prostředí a celková příběhová linie. Nakonec prostě uvěříte, že skutečně se to stalo tak, jak je to popsáno v tomto spektakulárním románu. Četl jsem jen jednou, ale brzy se k němu opět vrátím. A budu stále překvapený komplexností tohoto díla. Fenomenální, fantastické a jedinečné!
Doktor Spánek
Jakmile jsem se dozvěděl, že Stephen King chystá pokračování fenomenálního Osvícení, opravdu jsem se těšil a byl nedočkavý. Před samotným čtením jsem si četl i krátkou synopsi a byl jsem o to víc zvědavý. Tentokrát se vše točí okolo malého Dannyho, který mezitím dospěl a stal se z něj lékař. Jenže mi přišlo, že v ději chybí takový ten spád, který byl právě v předešlém díle. Ke konci bylo poněkud větší nadpřirozeno, ale v celkovém hodnocení mi vyšel jen o trochu lepší průměr.
Lunapark
Mladý Devin se rozhodne, že si přes léto trochu vydělá v zábavném parku a tím zapomene na nedávný rozchod. Potká se tam se dvěma dalšími brigádníky, se kterými se brzy velmi spřátelí. Nejvíc je láká strašidelný hrad, o kterém se tradují děsivé historky, které se prý skutečně staly. Kamarádi se rozhodnou zjistit pravdu… Nevím, chvíli jsem přemýšlel ohledně ohodnocení. Podle mě to byla jen taková jednohubka, která neurazí, ale příliš v hlavě nezůstane. O napětí se tu příliš mluvit nedá. Ale atmosféra kolotočáčů je stejně dobrá. Jedno přečtení mi myslím stačilo.
Pan Mercedes
Není to první nehororový žánr od Kinga, ale přesto jsem byl velmi mile překvapený. Je vidět, že tento pán dokáže napsat všechno. Tentokrát je to detektivka (dokonce rovnou trilogie). Vysloužilý detektiv Bill Hodges si chce začít užívat důchod, jenže klid dlouho netrvá. Objeví se totiž geniální vrah Brady Hartsfield. Zdá se, že vždy bude krok napřed. Jenže Hodges získá dva přátele a pomocníky – Jeromeho a Holly. Užíval jsem si každou stránku.
Právo nálezce
Všechny tři knihy s Billem Hodgesem se mi velmi líbí, každému dílu jsem dal nejvyšší hodnocení. Přesto Právo nálezce je i tak ještě o trochu lepší. Je to především tím, že je zde spisovatel a opět fanoušek, který normálním fanouškem vlastně není (podobně jako v Misery). Není tu nouze o napětí. Někdy se říká, že pokračování díla není už tak dobré jako původní, ale v tomto případě to rozhodně neplatí. Dobrá práce.
Konec hlídky
Završení trilogie. Zpočátku se mi to zdálo s méně napětím. Ale zároveň to byl geniální nápad zhypnotizování pomocí herní konzole. Povedené zakončení detektivní série. Bill je sympaťák a Brady, ač o dost mladší, je neuvěřitelně inteligentní a podlý. Stephen King by měl pokračovat v psaní sérií, protože je vidět, že to je taky jeho parketa. Seriál podle této skvělé trilogie je myslím povedený, ačkoli jsem zhlédl zatím jen pár dílů. Celkově z této detektivní série jsem velmi spokojený. Úžasné.
Mlha
Když jsem od bráchy jednou k Vánocům dostal Mlhu, nevěděl jsem, že se ve skutečnosti jedná o soubor povídek (v originálu nazvaný Skeleton Crew). Ale je pravda, že právě konkrétně povídka Mlha jen nejdelší. Všechny jsou ale velmi povedené. Některé více děsivé, jiné méně, ale všechny mají společné vzrůstající napětí, dobře popsané postavy a prostředí.
Srdce v Atlantidě
Další sbírka povídek. Tentokrát jich je míň, ale není to na škodu. Hned z té ústřední je znát, že King čerpal z vlastního života coby student. Je to v době jednoho z největších válečných konfliktů Ameriky – válce ve Vietnamu. Je vidět, že je chyba zařazovat Kinga pouze mezi krále hororu. Moje nejoblíbenější povídka asi byla Ničemní muži ve žlutých pláštích. To, že například povídková sbírka Mlha obsahuje mnohem více povídek, není vůbec na škodu. Čte se to dobře a u žádné jsem nenudil. Výborné.
Temná půle
V knihovně jsem tento konkrétní román měl vyhlédnutý dlouho. Ale prostě mi trvalo, než jsem otevřel první stránku. A opět jsem dělal chybu! Bude to zcela jistě patřit mezi ty nejoblíbenější. Líbí se mi, když v knize je hlavní hrdina spisovatel. Podobně to bylo i v Kingově díle Pytel kostí, které mě ale příliš neoslovilo. Tady to ale bylo perfektní. Zajímavý nápad na zhmotnění alterega. Tím mi to trochu připomnělo klasický přípěh doktora Jekylla a pana Hyda. Tady to bylo děsivější a finále bylo úplně fantastické. Až mi bylo líto,když jsem dočetl poslední větu. Ale opět musím vzdát hold Stephenu Kingovi, který opět dokázal napsat mistrovské díle. Jen tak dál!
Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Krátký příběh, který ukazuje, že když se nevzdáte, dokážete nemožné. A to i když jste devítiletá Trisha. Někdo to může brát jako pohádku. Upřímně se já sám sebe nedovedu v podobné situaci představit. Nejdřív je pochopitelně zoufalá a pomalu ztrácí naději, že to přežije. Naštěstí její matka ji naučila poznávat některé jedlé plody. Kniha se čte dobře, ale ani to není tím, že nemá tolik stránek. Je to pěkně napsané a Kingovi je jedno, koho si zvolí za hlavní postavu. Zdálivě jednoduchý příběh, kde bylo znát, že je to o něco jinak psané, když tam je ústřední hrdinka malá holčička. Miluje baseball, hlavně tedy jednoho konkrétního hráče a ten jí vlastně pomůže k záchraně. Je to i o překonání dětského strachu. Velmi jsem si to užil, skvěle napsáno.
Prokletí Salemu
Druhý vydaný román. A tentokrát zde ústřední motiv jsou upíři. Z těch pro mě ale zcela určitě vévodí nejklasičtější klasika Brama Stokera – Drácula. Tady to přece jenom bylo jiné. Prostředí i postavy jsou celkem zajímavé, ale jinak to nebude patřit mezi mé nejlepší knihy. Možná na mě příběh působil jako poněkud komplexnější a komplikovanější. Ačkoli je Stephen King můj nejoblíbenější spisovatel na světě, některá jeho díla jsou slabší. V hodnocení se ale nic nedostalo pod průměr. Nebylo to špatné, ale zároveň ani nejlepší.
Zelená míle
Frank Darabont je výborný režisér, jehož Kingovy adaptace jsou vynikající – ať už se jedná o Mlhu, Vykoupení z věznice Shawshank nebo právě Zelenou míli. Vůbec jsem netušil, že tento román byl původně vydán rozdělený do šesti částí. Možná je to tak i lepší. Postupně se tak vyvíjí děj a roste napětí. John, jehož příjmení se čte stejně jako kafe, jen se jinak píše, je v podstatě dítě v těle obra. I když jsem film viděl, při čtení jsem stále doufal, že nakonec nepůjde na elektrické křeslo. Celý děj se vlastně odehrává jen ve věznici, v části, kde se čeká na smrt. V knize je výborně popsán pocit, že i když tam jsou vězni, kteří si jen odpočítávají dny, než půjdou na jiskřáka, v celách jsou víceméně v pohodě. Ale i ti nejzarytější ztratí odvahu a znejistí, když kráčí po zelené podlaze, protože vědí, že na konci je pak čeká smrt. I na tak omezeném prostoru, jako je věznice, jsou krásně rozepsány postavy a na konci každého dílu je čtenář napnutý, jaký dějový zvrat na něj čeká v díle následujícím. Zelená míle se mi určitě vejde do Top desítky děl Stephena Kinga.
Puls
Myslím, že to je stále aktuální román. Život bez mobilu (nyní převážně smartphonu) si už nedovedeme představit. Jak by bylo snadné vytvořit nějaký virus, který by nás ovládal! Jedná se opět o komplexní román, který mě hned vtáhl do děje. Hned první stránky s prvním projevem viru jsou skvostné. Líbí se mi apokalyptický svět, kde je hrstka hrdinů, co nějakým způsobem přežili a nechtějí zahynout. Důležité je neztrácet naději a ,i když to třeba někdy není úplně snadné, vytrvat a jít dál. A to i v případě, kdy se konec zdá nevyhnutelný. Otázka zůstává – bude tento Kingův román brzo realitou?
Ostrov Duma Key
Někdy bych se chtěl objevit v mysli Stephena Kinga. I když by mi brouzdání po jeho mozku určitě zabralo spoustu času. Ale stejně stále nechápu, jak dokáže napsat román, který je propracovaný do hloubky a je tak komplexní. Možná byl pro mě trochu víc složitý. Možná díky tomu jsem nedal plné hodnocení, i když jsem o něm několikrát uvažoval. Tento román jsem četl poměrně dlouho, protože ze začátku jsem se nějak nemohl začíst. Slyšel jsem, že se snad chystá i filmové zpracování. Uvidím, zda to můj zážitek nějak změní.
Dlouhý pochod [jako Richard Bachman]
První román od Richarda Bachmana. A rovnou fenomenální! Četl jsem již dvakrát a určitě ne naposled. Je to jednoduchá, ale vlastně zvrácená myšlenka. Je vidět, že v Americe (a nejen tam) jsou populární různé soutěže a reality show, kde jde o velký balík. Jenže tady jde o víc – může vyhrát jen jeden, ten co přežije a nepadne únavou. Po prvním přečtením jsem zaklapl knihu a zůstal s otevřenou pusou dokořán. Limit rychlosti, pod kterým účastníci nesmí jít, je brutální. Nedokážu si to představit a určitě bych do toho nešel. Líbilo se mi, jak zpočátku jsou různé party, co si navzájem pomáhají (samozřejmě až na výjimky), ale poté pochopí, že chtějí vyhrát. Někteří to ani neberou vážně. Je to možná spíš psychologický než hororrový román. Ale naprosto fantastický. Paráda!
Běh o život [jako Richard Bachman]
Toto mi trochu připomnělo horor Očista: Anarchie. Tam také byli lovci, kteří šli po lidech. Román je sice krátký, ale tentokrát ho bohužel musím zařadit k těm méně zdařilým. Byl jsem rád, že existuje i filmové zpracování, ale to s knihou v podstatě nemělo nic společného. Zde se zase jedná o reality show. Možná lehce drsnější, ale rozhodně lepší mi přišel Bachmanův Dlouhý pochod. Tady po přečtení se mi to hned začalo vytrácet z hlavy. Čekal jsem to asi jiné.
Zhubni [jako Richard Bachman]
Zajímavá a poměrně jednoduchá zápletka. Při čtení jsem se určitě nenudil. Billy Haleck je proklet, ale protože trpí nadváhou, prvotní ztráta kilogramů mu ani tolik nevadí. Jenže velmi brzy pochopí, že mu půjde o život. Kniha má celkem rychlý dějový spád. Líbil se mi zajímavý závěr. Jsem zvědavý i na film. K úplné dokonalosti mi sice něco chybělo, ale čte se to dobře.
Dračí oči
Netradiční pohádkový příběh. Který ale ovšem znovu dokazuje, že King dokáže napsat naprosto cokoliv. Boj dobra a zla, soupeření mezi bratry, z nichž jednoho má otec o něco víc rád, zlý čaroděj, drak, vykonstruované uvěznění. Tím by se dala celá kniha jednoduše shrnout. Jelikož délka není dlouhá, nečetl jsem to dlouho. Byl jsem mile překvapen a líbilo se mi to. Nejsou zde potoky krve a mrtvol, ale to není na škodu. Je to především cílené formou pro děti, ale stejně to není úplně klasický pohádkový příběh. Spíš je to trochu historický román, který si užije i dospělý.
Noční směna
Jedná se o další výběr povídek. Tentokrát tam King vybral dvacet kousků. Možná jich je pár trošku slabších, ale jinak opět spokojenost. Je super, že každá jednotlivá povídka může mít zcela jiný nádech. Stejně při čtení kolekce povídek se lehce nemůžu zbavit pocitu, že přeci jen dohromady tvoří celek, který má něco společného. Pokud bych měl vybrat několik povídek, které mě naprosto ohromily, určitě by to byla Římsa, Bojiště, Já vím, co potřebuješ, Kostlivec, Muž, který miloval květiny, Na dobrou noc, Nekuřáci, a.s. či Poslední příčka žebříku.
Srovnáno se zemí
Nejsem vyloženým mistrem v poznávání zásadního rozdílu mezi „normální knihou“ a tou pod pseudonymem. Prostě další seznámení s Richardem Bachmanem. Útlá knížka, kde děj postupně graduje. Konec mi byl trochu jasný, ale upřímně jsem ho takový úplně nečekal. Asi se nedá říct, že bych celou dobu Bartu Dawesovi vyloženě fandil. Jako chápu, že občas se člověk úplně změní. Zdařilá kniha, ale prostě ne zcela nejlepší. Ale vůbec neurazí.
Christina
Tady mám pocit, že jsem opět dříve viděl film a až poté jsem to četl. Ale úplně jistý si tedy nejsem. Tohle je naprosto parádní zásek do Kingovy bibliografie. Musím říct, že zlehka mi to občas připomnělo seriál Knight Rider a tedy K.I.T.A. Nápad je super a Carpenter udělal skvělou filmovou adaptaci. Teď, když to píšu, mám chuť si to co nejdříve přečíst znovu. Naprostá spokojenost.
Nezbytné věci
Tady začnu krátkým srovnáním s filmovým zpracováním. Protože jsem knihu četl krátkou dobu před zhlédnutím, měl jsem to docela dost dobře uschované v hlavě a tak jsem mohl porovnávat. A musím říct, že pokud bych předtím nečetl předlohu, trochu bych se v příběhu ztrácel, protože dost věcí tam chybělo. Kniha sama o sobě je skvělá. A hlavní protagonista Leland Gaunt je skvěle vytvořená a promyšlená postava. Můžete mít všechno, jen na oplátku proveďte malý žertík. Kdo by se nenechal zlákat, že?
Beznaděj
Zajímavé čtení. Ale i tak trochu na mě složitější. Jak někdo (King!) může vůbec vymyslet něco tak komplexního? Román má průměrnou délku, ale v příběhu se toho dozvíme hodně. Kniha má spád a tak se čte dobře. Vím, že je filmová adaptace a určitě se na ni chci podívat co nejdříve. Už jen proto, že mi přijde bláznivé něco takového přenést na filmové plátno tak, aby byl dodržen skvělý nádech z knihy. Náboženství mi je zcela cizí a tady hraje poměrně důležitou roli. Není to dokonalé, ale i tak velmi zdařilé.
Z Buicku 8
Zpočátku jsem si trochu myslel, že se jedná a pokračování podobného příběhu jako v Christine. Mýlil jsem se. Ale stejně mě to totálně dostalo stejně jako zmíněná starší kniha. Tentokrát možná trochu s prvky sci-fi. Kde najdete takový průchod do jiné dimenze? Potěší kratší rozsah a protože příběh je tak skvěle rozložený, že to prostě přečtete jedním dechem. Mně se to super líbilo!
Všechno je definitivní
Tentokrát o kapku horší sbírka povídek, než ty předešlé. Ale samozřejmě se tam našly i skvosty (1408, Oběd v Gotham Café. Pitevní sál číslo čtyři nebo Silniční virus míří na sever). King ale prostě a jednoduše dokáže napsat úplně cokoliv, zpracovat libovolné téma. Největší doménou tohoto spisovatele sice stále zůstávají mnohastránkové, dlouhé romány, kde se velmi propracuje atmosféra, postavy a celkový děj. U několika povídek mi to tady trochu chybělo.
Povznesení
Velmi krátká kniha, ale suprově provedená. Něco podobného jsem od Kinga ještě nečetl a to je jedině dobře. Je vidět, že studnice nápadů a námětů Kingova mozku je vskutku nekonečně hluboká. někdo by mohl říct, že se jedná o prostý příběh, ale King tam dokázal nějaký způsobem propojit dvě menší dějové linie. Kniha přečtena opravdu za krátkou dobu, protože je dokonale sepsaná. Tak je to prosté, milý Watsone.
Rose Madder
Nemůžu dát plné hodnocení, protože knihu jsem nečetl jedním dechem a něco mi přišlo místy takové trochu jakoby otevřené. Ale je to opět jedna z knih, kde King dokazuje, že v hororu nemusíte mít vyloženě jenom strašidla, aby ve vás vyvolala strach a nepříjemný pocit. Ono mnohdy větší strašidla jsou samotní lidé. Hodně se mi líbil tradiční perfektní popis postav, především u Normana. King umí ve čtenáři vyvolat pocit, aby se vcítil přímo do hlavních postav. Možná ten svět za obrazem mohl dostat trochu více prostoru, ale jinak povedené.