Mé druhé setkání s režisérem Gary Jonesem. A hned musím říct, že o stupeň lepší než jeho předešlí Pavouci. Jméno Paul Bunyan mi přišlo nějaké povědomé, ale nemohl jsem si ho přesně zařadit. Pak jsem si přece vzpomněl na IT: Chapter 2 na scénu, kdy právě obživlá socha Paula Bunyana děsila Ritchieho. V žádném případě mě ale nenapadlo, že se nejedná o skutečnou postavu, ale pouze o legendu. Říká se, že tento mohutný dřevovorubec vytvořil samotný Grand Canyon, když šel a za sebou vláčel svou obrovskou sekeru. Zajímavá verze vzniku jedné z nejznámějších přírodních památek USA.
Opět menší zklamání s ohlédnutím na digitální zpracování titulního Bunyana. Působilo to jako trochu menší pěst na oko (zvláště některé efekty), ale znovu musím říct, že to přeci jenom nebyla taková katastrofa jako již zmíněný dříve viděný horor. Ono občas špatné (=levné) efekty nemusí vždy vyloženě znamenat úplně špatný film. Aspoň pro mě je důležitý příběh. Jako jo, nějaký drahý blockbuster s obrovským rozpočtem a skvělými efekty je dobrý, ale nelze to srovnávat s filmem z nižší kategorie. Mě právě baví „béčka“ s tím, že efekty jsou mnohdy dost odfláknuté, ale celkově se mi daný film právě líbí. Není výjimkou, že takové velmi podprůměrně hodnocené snímky za mě naopak dostanou mnohem vyšší známku. Samozřejmě je to případ od případu, ale myslím si, že pokud bych porovnal poměr hodnocení ostatních a mé, tak filmy, které jsem viděl já, si donesou v (menší) většině lepší hodnocení.
V případě Axe Giant se s tím příběhem a scénářem příliš dělat asi nemohlo. No, i když… Chci ale říct, že k příběhu samotnému příliš velké výhrady nemám. To, že se některé postavy chovají občas nelogicky, už tolik neřeším. Ale zase se mi líbil celkově ten nápad na nápravu kriminálníků. I když pro mě jednou zloděj, vždycky zloděj. Náhodou to ale není tak špatný trest. Pro dnešní mladou generaci odkojenou streamováním a YouTube obecně by občas takový min. týden v přírodě bez signálu a technologií byl i prospěšný.
Jinak z filmu mi vyšel úplně čistý průměr. Jednohubkové béčko, které neurazí ani nenadchne. I když zhruba vím, co mám od režiséra Gary Jonese čekat, tak nějak mě to láká zhlédnout další jeho filmy. Možná mám jen smůlu – vybírám si ty horší a postupně se budu dostávat k těm lepším. Kdo ví, nechám se překvapit.
