Temný úplněk [1996]

Co patří mezi klasická hororová monstra? Upíři, zombies, duchové, mutanti….no a určitě taky vlkodlaci. Ti lidi fascinují již od pradávna. Nemám s nimi vůbec žádný problém, ale záměrně je také nevyhledávám. Odkud se ale vzali? Jako víme, jak dokáží „nakazit“ lidi, ale jaká je vlastně jejich historii a vývoj?

Pokud takovou otázku hledáte, zde se nic takového nedozvíte. Po nezbytném úvodu (který by rozhodně dle mého stál o prodloužení) celkem dlouho trvá, než se něco děje. Ale zase na druhou stranu vám celkem brzy dojde, kdo již není normálním člověkem. Bylo fajn vidět, že jednu z hlavních (možná úplně tu nejhlavnější) roli má pes, konkrétně německý ovčák – ne Rex, ale Thor. Pokaždé obdivuji, jak se dokáží takhle zvířata vycvičit, aby to ve filmu vypadalo, že se tak chovají přirozeně. A ještě zvláště si cením, že prakticky vždy ve snímku slyší na úplně jiné jména než jak se ve skutečnosti jmenují.

Co se týká samotného vlkodlaka, přišlo mi to dost odfláknuté. Při proměně jsem si to automaticky srovnával s legendárním hororem Americký vlkodlak v Londýně. To považuji za absolutně nejlepší a dosud nepřekonatelné. Tady to byla úplná katastrofa. Další věc, co mě zarazila, byla chůze. Vlkodlak je napůl člověk, napůl vlk. Tak bych snad předpokládal, že půjde spíš po čtyřech. Jenže tady to skutečně působilo jen jako člověk v kostýmu. Finální vzhled je sice poměrně povedený, ale celkově mě to příliš neuchvátilo. A největší „boj“ nastane až v posledních ani ne deseti minutách. Pro mě je prostě největší hvězda pes Thor. Jinak v celkovém hodnocení se film nepřehoupl přes průměr, ale ani pod. Ale jednu hlášku jsem si přece zapamatoval:

„Vlkodlak se dá zabít jen stříbrnou kulkou!“
„Garantuju ti, že když mu ustřelíš hlavu brokovnicí, bude taky po něm.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.