Určitě jsem se již zmiňoval, že mým velmi oblíbeným subžánrem hororu jsou zombie. A je mi celkem jedno jestli jsou pomalé nebo rychlé. Od dob průlomu, o který se zasloužil George A. Romero, už uplynulo dost času. A myslím si, že v podstatě existují jen dvě možnosti scénáře. Buď se zombie v ději objeví až časem nebo jsme hned zpočátku vrženi do již probíhající nákazy. Dle mého je druhá verze častější.
O existenci počítačové hry Dead Rising jsem věděl, ale osobně jsem ji nikdy nehrál. Takže nemůžu srovnávat, zda se tam objeví i stejné postavy jako v této filmové adaptaci. Hned zpočátku můžu říct, že jedno (aspoň pro mě) zásadní mínus byl opět občasný výskyt komediálních prvků. Již mnohokrát jsem prohlašoval, že hororové komedie opravdu nevyhledávám. Ano, opět se budu opakovat, že jsou i dobré kousky, které se mi dost líbily a že to je prostě část hororu, která jistě má své fanoušky. To nikomu neberu.
Dead Rising: Watchtower je možná také zajímavý tím, že se pravý původ názvu dozvíme až úplně ke konci. Není to ojedinělý případ, že v určité a asi i zásadní části má prsty armáda. A celé to bylo plánované. Docela milou novinkou v žánru pro mě bylo, že existuje nějaký lék (Zombrex), který nakaženým umožňuje zůstávat v lidské podobě bez následků kousnutí. Když to vezmu trošku víc do hloubky, zajímal by mě jeden fakt. Jak moc dlouho před dějem filmu byl už používaný zmíněný lék, že prostě najednou přestal fungovat? Ale to už samozřejmě řeším moc. My jako diváci jsme prostě vhozeni do děje a to musíme brát jako fakt.
Musím říct, že pro byl docela sympatický záporák a jeho motorkářská banda. Dočkáme se i nějaké krve a dobře využitých slow-motion záběrů. Zombie zkrátka nikdy nezklamou. Když o tom tak přemýšlím, asi mám radši ty rychlé zombie. Ale hlavní je, že tam prostě jsou tyto ikonické postavy hororu. V tomto snímku bych osobně tedy ubral na humoru. I když je pravda, že úvodní část s klaunem a policistou je celkem i povedená.
