Kruh 2 [2005]

Jestliže jsem v předešlém zamyšlením adoroval a vychvaloval první Kruh, jeho o tři roky pozdější pokračování je těžký podprůměr. V tvůrčím týmu byl opět jako v předešlém díle scénáristou Ehren Kruger. Ale druhý film mi prostě přišel udělaný na sílu a jen kvůli dobrým ziskům jedničky. K hereckému obsazení přibyl Simon Baker, i když příliš výraznou roli tedy neměl. Jaké scény mi nějakým způsobem zůstaly v hlavě? Asi jen dvě – jeleni na silnici a pak přetékající vana. Jinak za mě nic dalšího zapamatovatelného. Ano, dozvídáme se trochu víc o Samaře. Jednička byla plná napětí od začátku do konce, ale tedy v pokračování opravdu nic výrazného není. Pokračování navíc v kinech vydělalo podstatně méně, než původní snímek z roku 2002. Do režisérského křesla usedl Hideo Nakata, tedy režisér původních dvou japonských verzí. V něm bych vlastně ani chybu neviděl, spíše v tom slabém scénáři, který je takový nemastný neslaný. Každopádně ten pomyslný wow efekt z prvního snímku je prostě pryč. Zatímco v jedničce jsem si vytvořil nějaký ten vztah k Rachel, ve dvojce mi byla víceméně lhostejná.
Ačkoli to za mě zní jako totální katastrofa a odpad, není to úplně nejhorší. Jen to prostě ani toho pomyslného průměru to zkrátka nemělo šanci dosáhnout. Sám o sobě by film už vůbec neobstál, protože alespoň minimální znalost originálu je potřeba. Jinak se v tom člověk může ztrácet. Někdy před rokem jsem si znovu pouštěl oba filmy hned za sebou. Jednička je stále perfektní, zatímco dvojka se ji jen snaží kopírovat a vykrádat. To rozhodně nebyl krok správným směrem. Naomi Watts stále zůstává krásná a sympatická, ale na tom se film zkrátka utáhnout nedá. Za mě prostě dost zbytečné pokračování. Jasně, že to své fanoušky má (nedivil bych se ani tomu, kdyby to někdo vychvaloval i lépe, než originál). Každý má právo na svůj vlastní názor. Já ale opravdu už nemám žádnou potřebu zhlédnout to znovu. Vůbec nic by se totiž nezměnilo.
Abych toto zamyšlení zakončil aspoň trochu pozitivně – make up a maska samotné Samary je povedená.

Kruh [2002]

Dle hodnocení na ČSFD.cz jsem tento horor viděl poprvé před 14 lety. A když si teď na něj vzpomenu, určitě je to stále dobrý horor, který bych z celého srdce doporučil jako první film tomu, kdo s hororovým žánrem třeba teprve začíná. Neznám knihu a neznám ani originální snímek (obecně japonskou kinematografii vůbec nevyhledávám). Tady bych asi udělal výjimku a časem se na něj podíval a přečetl i předlohu. Protože vím, že novější (především americké) remaky přeci jen jsou trošku „uhlazenější“ než původní ze Země vycházejícího slunce.
Americký Kruh má vše, co by každý správný horor měl mít – napětí, skvělý příběh, nepříjemně mrazivá atmosféra, dobré herecké výkony (a obsazení), výborná kamera i hudba. Pár dobrých lekaček tam také je (tu úvodní ve skříni jsem si v hlavě přehrával dalších několik dní po zhlédnutí). A míval jsem také nepříjemný pocit s koněm na trajektu. Pochopitelně nejfantastičtější je samotný obsah prokleté kazety. Je stejně neskutečné, jaké divné výjevy tam tvůrci zakomponovali. O to víc mě tedy láká podívat se na původní snímek, v čem konkrétně se to bude v tomto ohledu lišit.
O mém nejvyšším hodnocení nemohlo být pochyb. Dokonce i několikáté opětovné zhlédnutí nic z kvality nesnižuje. A hlavně také vůbec nestárne. Myslím si, že je to jedna z opravdu povedených amerických předělávek. Čtyřiadvacet let starý horor a stejně vyvolává nepříjemně mrazivé pocity. Já se na Kruh jednou za čas kouknu prostě z nostalgie. A určitě z toho mám stále stejně dobrý pocit, jako když jsem to viděl poprvé. Režisér Gore Verbinski (který se mimo jiné hned poté více proslavil původní trilogií Pirátů z Karibiku) odvedl opravdu dobrou práci. Ten celkový vibe z filmu je opravdu skvělý.
The Ring bych určitě nechal zapsat do knihy základních hororů, které by prostě měl vidět každý. Napětí je postupně budováno hned od začátku a hlavně mě hodně bavil samostatný příběh. Po úplně prvním zhlédnutí to byl jeden z hororů, co ve mě dokázal vyvolat opravdu nepříjemné pocity, které ještě nějaký čas setrvávaly. Stejně vždycky mě nejvíc dostává scéna, kdy Rachel vzbudí charakteristický zvuk z nahrávky, rychle běží do pokoje, aby následně viděla svého syna Aidana, jak si pouští kazetu. Myslím, že jsem nikdy nepochopil, proč vlastně Aidan svou matku vždy oslovuje jako Rachel. Ale vím, že jejich vztah byl prostě komplikovaný. Rachel a Noah, otec Aidana, žili odděleně. Možná i to způsobilo, že se jejich syn po celý film chová divně a vidí prostě víc, než jeho matka.
Ano, film vám vyvolá otázky, na které ale nedá jednoznačné odpovědi. Některé jsou zodpovězeny v o dost horším pokračování, ale zbytek musíte interpretovat podle sebe. Nic z toho ovšem nemění na tom, že tento „původní“ americký Kruh je celkově velmi povedený a jeho zpracování se všemi filmovými aspekty je na špičkové úrovni.

Všechno nejhorší 2 [2019]

První Happy Death Day z roku 2017 byla skvělá popcornovka a horrorcom (opět jedna ze světlých výjimek, která mi v tomto žánru nevadila). Navíc časové smyčky jsou vždycky moc fajn (jako první mi vždy na mysl přijde úžasné Na hraně zítřka s Tomem Cruisem).
Pokračování vzniklo jen dva roky poté. Princip sice víceméně zůstává stejný, ale i tak to baví. I když o kapku méně než v jedničce. Tady je víc vysvětleno, jak celá ta časová smyčka může fungovat. Takže do celkového vymezení žánrů se rovněž musí přidat sci-fi, jehož obecně nejsem žádným fanouškem, ba spíše přesně naopak. Ale jinak vysvětlení mi přišlo dost dobré. Kdo by čekal nějaký výraznější posun či změnu oproti jedničce, asi bude zklamán. Už v originále jsem byl fascinován maskou dítěte, za kterou se skrýval vrah. Ostatně mi přišla mnohem děsivější, než třeba v Halloweenu (promiň Michaele Myersi). Opět je třeba mít na paměti, že se film vůbec nemůže brát vážně. Je to jen taková jednoduchá oddechovka. A ač se dost podobností s originálem prostě nezapře, já jsem byl s výsledkem spokojený. Celou dobu snímek hezky utíká. A i zde dojde na překvapení, kdože se skrývá za maskou mimina. Vím, že jsem někde kdysi četl náznaky, že by se mohl připravovat další film. To je dle mého už zbytečné, i když bych se na něj už jen ze zvědavosti také určitě podíval. Jen bych se prostě s neustálým opakování bál, že by se snímek jako takový dovedl zacyklit a opravdu by už nepřinesl nic nového. Dvojka s celým tím vysvětlení ohledně smyčky prostě působí dobře, ale myslím si, že je to spíše na jedno zhlédnutí. To pak působí velmi dobře. Ale určitě je potřeba také mít i jen takové jednohubky na odlehčení. Mimochodem ústřední Jessica Rothe jako Tree je opravdu stále moc sympatická a hot.

Twin Peaks: Ohni se mnou pojď [1992]

David Lynch je fenomén a kapitola sama o sobě. Je velmi obtížné sledovat a hlavně pochopit jeho filmy – a to opravdu můžete od něj zvolit jakýkoliv. Občas to jsou jen náznaky a divák si to musí vyložit po svém. A hlavně v každém druhém snímku je nějaký odkaz na další Lynchovu tvorbu. Bezesporu jedním z nejznámějších děl je seriálový opus Twin Peaks, který v devadesátých letech spoluvytvořil se scénáristou Markem Frostem. Velmi dlouho jsem tomuto seriálu odolával a třeba poprvé jsem ho viděl tak tři, čtyři roky zpátky. Zatímco první série si celou dobu drží tu správnou mysteriózní a překvapivou notu, ta druhá v sobě míchá už víc žánrů, především tedy komedii. Přesto jsou obě dvě série naprostý fenomén. Já osobně na přední místo stavím třetí The Return, což je obecně pro mě vůbec nejoblíbenější. Je neuvěřitelné, jak i po 25 letech Lynch s Frostem dokázali plynule navázat.
Jenže ještě před tou třetí sérií vznikl film, který se především soustřeďuje na hlavní Lauru Palmerovou. Ze samotného seriálu o ní víme poměrně hodně, ale film celkový ten svět prostě rozšiřuje. Jediný problém je, že prostě musíte znát původní série, jinak film nemáte šanci pochopit (což skoro platí i o seriálu samotném). Lynch s Frostem vytvořili komplexní svět z amerického maloměsta, kde narazíte na plno zvláštních figur a jejich osudy.
Rozhodně nemá význam popisovat děj filmu, protože já osobně bych toho ani nebyl schopen. Lynch vám odpoví na některé otázky, které vás třeba v seriálu zarazily. Ale nikdy nedá zcela kompletní odpověď. Naopak vám některé otázky ještě přidá. Je zcela normální, že u některých scén budete přirozeně tápat. Mám rád filmy, u kterých se musí přemýšlet a občas jít i trochu tzv. „za roh“. Ale zase by to nemělo být úplně zmatečné, jak to v tomto případě párkrát bylo. Scény, kterým jsem tak úplně nerozuměl vlastně způsobily, že je film z mého pohledu sice lehce nadprůměrný, ale vrchol to není.
Samotný seriál jsem nedávno celý zhlédl znovu. A ano, líbí se mi. Je super a příjemně zvláštní. Je to prostě unikát, který dle mého už nikdy nevznikne. Teď mi došla slova a nevím, co tedy ještě k tomu dodat. Film je primárně samozřejmě určen pro fanoušky kultovního seriálu, ale mohli by si ho užít i jiní. Ale samozřejmě stoprocentně doporučuji již něco o světě Twin Peaks vědět.

Lee Cronin: Mumie [2026]

Jestliže jsem nedávno psal, že na konci roku bude velká tlačenice v boji o první místo v TOPech, tato Mumie pravděpodobně obsadí úplně poslední příčku. Největší problém jsem neměl s délkou – naopak vítám, když má horor přes dvě hodiny, což není vůbec obvyklé. Ale vlastně s metráží to také souvisí. Celá první polovina filmu je strašně utahaná a ospalá. Pokud bych měl hodnotit pouze tu, byl by to asi zcela jasný průměr. Ona celá ta část mě tak nějak nudila a nepřišla mi nijak záživná. Vzhledem k tomu, že samostatný snímek byl pro mě jedním z nejočekávanějších hororů roku, v první půlce jsem cítil menší zklamání. Naštěstí druhá polovina převážila pomalost a ospalost té první. Ale i tak to mělo namále, aby se to vůbec dostalo mezi TOP za 2026. S hodnocením jsem si trochu dával čas. Cestou z kina jsem si neustále celý film přehrával v hlavě a pomyslně si poznamenával ty nejlepší části. Nakonec největší podíl na nejvyšším ohodnocení měly samostatné masky. Velmi cením tvůrce, že titulní mumii opravdu hrála skutečná herečka a nebylo to všechno jen přes CGI (některé její efekty samozřejmě ano). Proto bych si moc přál, aby byl tento snímek příští rok při předávání Oscarů minimálně nominován za make up a masky. Ty se opravdu velmi vydařily. Ač osobně na duchy či démony absolutně vůbec nevěřím, prokletí s egyptskými hrobkami vždy tak nějak souviselo. Paradoxem je, že scény v Káhiře se ve skutečnosti natáčely ve Španělsku (dále se točilo i v Irsku). Ale pokud nejste místní, tak si myslím, že nemáte šanci poznat, že to doopravdy nebylo v Egyptě.
Zajímavý je i samotný název filmu, kde se určitě úmyslně nechalo i jméno režiséra/scénáristy, aby se zabránilo spojitosti s dobrodružnou sérií s Brendanem Fraserem. V poslední době obecně jsem nikdy s hodnocením premiérových hororů neměl problém a věděl jsem to hned, jakou známku dám. Ale v tomto případě jsem opravdu dost váhal a skutečně jen s odřenýma ušima to dosáhlo po metě nejvyšší. Koneckonců vždy musím hodnotit film jako celek a ne, že se nějaká část strašně táhla a nebyla tak záživná. Opět se vrátím k úplnému úvodu tohoto zamyšlení – když nad tím teď tak přemýšlím, možná zkrácení určitých scén by filmu neuškodilo. Jinak je to skvělý film se zajímavým námětem. Celkem dost mě pobavilo, že se stačí naučit jen pár vět nějaké kletby a převedení démona do jiného hostitele může provést v podstatě každý.
Celkový konec byl hodně dobrý a dost uspokojivý. Film měl sice semtam nějaké menší mouchy, ale to nic nemění na faktu, že jsem si jeho sledování dost užil. A především zvláště kvůli druhé půlce bych všem velmi doporučil vidět to přímo v kinosále. Stálo to za to.

Krvavá nevěsta: Hra začíná [2026]

Už to vidím, že na konci roku bude pěkná přetlačovaná o umístění v TOPu. Pokračování Nevěsty si totiž velmi jednoznačně ode mě odneslo to zcela nejvyšší ohodnocení. Nejprve musím ocenit, že druhý díl úplně přesně navazuje na ten původní – včetně záběru na zakrvácenou Grace, co si zapaluje cigaretu. Takže zcela bezpečně to funguje jako kompletní jeden film. Opět se ukázalo, že někdy nastane situace, kdy pokračování prostě předčí původní dílo. První Nevěsta byla fajn a bavila mě, ale tady se to vyzdvihlo ještě o laťku více. Přibylo mnohem více akce a mého naprosto milovaného gore. A samozřejmě více výbuchů jednotlivých rodinných členů. Moc se mi líbila ta myšlenka, že svět ovládá jen pár vybraných rodin. Velmi potěšila menší role kanadského veterána body hororu a sci-fi Davida Cronenberga. Kromě hlavních postav Grace a Faith mě nejvíce zaujala role právníka, kterého skvěle ztvárnil „Frodo“ Elijah Wood. Cením tvůrce, že vedle hlavní hrdinky Grace poměrně velkou roli ve filmu hraje její sestra v podání Kathryn Newton. Upřímně si nejsem úplně jistý, jestli by pokračování nevěsta utáhla celé sama. Film se drží stejných kolejí a také používá totožný humor. Možná i v tomto ohledu lehce jedničku převažuje. Navíc je i o něco delší. Pokud by někoho náhodou štvali krvavé výbuchy záporáků v jedničce, ať se asi na sequel nechystá. Protože tady jich je mnohem více (zejména na úplném konci).
Opravdu mám radost, že dosud celý tento rok je hororově naprosto fenomenální a nadprůměrný. Tato druhá Nevěsta byl jedním z mých nejočekávanějších filmů vůbec. A očekávání se zcela splnila, ba dokonce se mnohonásobně předčila. Sledování snímku je naprosto báječné, až si při závěrečných titulcích říkáte, proč ta jízda nebyla ještě delší. Jak jsem se zmínil v úvodu, oba dva filmy jsou naprosto skvělé, ale přesto bude za mě tento druhý díl vždycky o kapku lepší. Hlavní bylo, že u toho zůstali stejní tvůrci. Já osobně tyto dva filmy považuji příběhově za ukončené. I když samozřejmě by se to dalo ještě prodloužit. Například mě velmi zajímá další osud právníka. Mimochodem, pokud bych měl aspoň jednu věc vytknout, chybělo mi, že Elijah Wood nepronesl nějakou hlášku odkazující na Pána prstenů. Navíc konkrétně prsten zde má také velkou roli a tak by se to tam skvěle hodilo. Ale jinak si opravdu na nic nemůžu stěžovat. Byla to moc super podívaná a místo v letošních TOPech má snímek naprosto jistý. Dokonce bych se nebál v tuto chvíli označit ho za úplně nejlepší. Ale konec roku je ještě daleko a vím minimálně ještě o jednom horkém favoritovi.

Krvavá nevěsta [2019]

Kritéria popcornovky – splněna. A navíc se u toho nenudíte. Za mě tedy jeden z nejoriginálnějších snímků své doby. Celé je to vlastně horrorcom, což mi paradoxně v tomto případě vůbec nevadilo. Ten humor tam byl dobře vybrán a použit. Když se na tím člověk zamyslí, dal byl se z toho udělat i krátkometrážní film a nic by se z toho kouzla neztratilo. Snímek má standartní délku, ale v podstatě žádná hluchá místa tam nejsou. Úvod je možná trošku zdhlouhavější ale nutný, abychom měli kostru děje. Samozřejmě všechno graduje ve chvíli, kdy si Grace vytáhne hru na schovávanou. Tady si dovolím menší odbočku. Jaké byly další hry? A trochu mám pochybnosti, že by právě hra na schovávanou měla být jediná vraždící. Koneckonců členové rodiny Le Domas jsou uctívači satanského kultu. A ti už jen z podstaty potřebují oběti.
Ready or Not je vlastně spíše taková temnější komedie, ale i nějakého slušného gore se také dočkáme. Ve scénáři nejsou nějaké podstatné trhliny. Ústřední postava Grace v podaní skvělé Samary Weaving je moc pěkná a sympatická. A Grace by klidně mohla být další final girl. V druhé půlce si navíc v podstatě celý film krade pro sebe. Moc se mi ale líbila i role komorníka, který byl hned zpočátku napsán jako komická postava. Celý film se v podstatě odehrává jen v jednom domě. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o sídlo zbohatlíků, prostoru na schovávání je víc než dost.
Film jsem dohromady viděl třikrát – z toho dvakrát v kině. Líbil se mi obecně ten styl a vlastně i celkově zajímavý děj. Kapitola sama o sobě je vtipné vybuchování členů rodiny, které jen dokázalo (pokud by to někomu nebylo ještě jasné), že film se má brát s nadhledem a je čistě a pouze pro relax. Snímek hodnotím velmi kladně, nadprůměrně, ale absolutní vrchol to není. Ale jinak prostě dobře zpracovaná pocornovka, která zabaví.

Sestra smrt [2023]

Mám tu další tip od mé výborné kolumbijské kamarádky. Opět to sice není horor přímo z Kolumbie, ale aspoň španělský. A tady se mi to hned líbilo mnohem více než předešlé Turno Nocturno. Po zhlédnutí a přečtení zajímavostí k filmu jsem zjistil, že Hermana muerte je vlastně prequelem k šest let staršímu snímku Verónica od stejného režiséra Paco Plazy.
Nejsem žádný věřící, ale stejně mě tak nějak obecně baví horory s jeptiškami. A navíc víra jako taková může mít mnoho podob – nemusí to být jen jakýsi vousatý pán na obláčku. Ano, i u tohoto filmu by se mohlo poznamenat, že něco podobného to už bylo. Jasně, že jo, ale stejně je každé zpracování trochu odlišné. V hororovém subžánru nunsploitation je prý producentem nejvíce těchto snímků sice itálie (především ze 70. let), ale určitě mnoho jich má i Španělsko. V tomto konkrétním případě v příběhu poměrně velkou roli sehrála španělská občanská válka, která je dost zásadní v historii této země. A stejně jako v jiných lidských společenstvích, i tady všichni opravdu nejsou svatí. Kolikrát už v minulosti věřící našli právě onoho jednoho vyvoleného, který měl vidění. Bylo evidentní, že její rodina byla věřící, protože pak sama vstupuje do kláštera. I když původně jen jako učitelka.
Někdo by mohl namítat, že v tomto hororu moc nejsou lekačky. To je sice pravda, je jich vlastně velice poskrovnu, ale za mě je příběh obecně zpracován velmi dobře. A některé scény jsou opravdu povedené – viz třeba ta s plněnými koláčky (či co to bylo). Paradoxem je nastávající jeptiška, která ale sama má o své víře pochybnosti. Nevidí to, co jiní. Zásadní roli ve snímku hraje zatmění slunce. Nejsem si zcela jist, zda jsem pochopil, co hlavní hrdinku vlastně vedlo, že měla nezastavitelné nutkání zírat přímo do zlatého životodárného kotouče. Ale nebýt toho, nezjistila by celou pravdu.
Abych byl upřímný, nemůžu říct, že by se tento film stal mým úplně nejoblíbenějším. Velmi pravděpodobně bych ho nezařadil ani do první desítky. Přesto ale má své kouzlo.Co se týče příběhu – až na pár nejasností se to dost povedlo. Navíc jsem rád, že když jsou v ústřední roli jeptišky, nemusí to nutně znamenat exorcismus. I když se to tady nabízelo, nebylo to vůbec o vymítání.
Bavilo mě to. Užil jsem si to. A klidně to doporučím dál.

Talkshow s ďáblem [2023]

Velmi nečekané. A okamžitě to zaujme svým zpracováním. Však ono se to fakt tváří tak, že by v tom roce 1977 to opravdu mohlo být i natočeno. Takže celkový vizuál je na jasnou jedničku s hvězdičkou. Film jsem viděl víc jak před rokem, ale tak nějak jsem věděl, o čem to bylo. Ale pro jistotu jsem si přečetl podrobnější synopsi. A ta mě lehce přesvědčila, že v co nejbližší době se na snímek prostě musím podívat znovu. Ano, hned napoprvé mě to dost zaujalo, i když ke konci jsem měl spíše víc otázek, než odpovědí. Známka dolů určitě nepůjde (přeci jenom první dojem je první dojem), ale jinak je tu stále šance to hodnocení ještě o něco navýšit. Jak jsem si o tom znovu četl, tak jsem si zároveň musel vyhledávat i různé informace. Protože třeba hned scéna v úvodu se odehrává na tzv. Bohemian Grove, které samo o sobě je dost zajímavé. Je to obří soukromé „tábořiště“ v Kalifornii. Každoročně se tam scházejí v červenci na dva týdny členové soukromého klubu Bohemian Club. Je to především pro zbohatlíky, byznysmeny, ale i třeba některé spisovatele a umělce. Členy se můžou stát pouze muži. Ta celková historie je hodně zajímavá a doporučuji si o tom najít více.
Late Night with the Devil je originální snímek. Vždy jsem měl slabost pro excorcismus. I když tady o žádné vymítání vůbec nejde. Film mě zaujal svou hloubkou, kdy jsou lidé pro slávu ochotni udělat naprosto cokoliv. Hlavní herec David Dastmalchian se na roli moderátora perfektně hodí a jsem rád, že si aspoň vysloužil nominaci na The Saturn Awards (ocenění pro sci-fi, fantasy, horor a thriller), kterou ale bohužel neproměnil. Nejsem žádným velkým divákem podobných late night shows, ale tady mě hlavně bavilo, že jsme se v rámci filmu mohli dostat i do zákulisí. A to mě ještě víc bavilo (bylo to i včetně ukázek reklam).
Celkově jsem byl hodně spokojený. Ale dám tomu ještě šanci co nejdříve. Protože konec je opravdu mindfuck, který jsem napoprvé úplně nepobral. Jinak za mě jedna z nejlepších scén byla, když celé publikum je zhypnotizováno a vidí všude červy, ale po zhlédnutí kamerového záznamu tam pochopitelně nic není. Samotný název filmu nám jasně evokuje, o čem to tedy bude, ale je pravda, že to zpočátku postupuje spíše pomaleji – to ale rozhodně není žádná výtka. Je to celé skvěle natočeno. A mimochodem – výborné plakáty.

Turno Nocturno [2024]

Požádal jsem svoji velmi dobrou kolumbijskou kamarádku o nějaké tipy na horory z její země. Nejprve mi doporučila tento, který je ale původem z Mexika, což i tak je pro mě velmi exotická země. Pikantností je, že jsem se na to díval ve francouzském znění s českými titulky. Bohužel musím konstatovat, že víc jak průměr si tento film nezaslouží. Chvíli jsem přemýšlel i o nižší známce, ale naštěstí to zachránil konec a zejména úplně poslední scéna. Ale jinak obecně mě to celkově prostě uspávalo. Tento horor trpí několika neduhy. Především je to délka, která by si zasloužila třeba dvacetiminutové zkrácení. Ale hlavně je to příběh, který jsem již několikrát (byť třeba v pozměněné podobě) viděl. Nevěřím na duchy a ani horory s takovou tématikou nevyhledávám. Zpočátku to vypadalo celkem slušně, ale posléze se to pro mě stalo víceméně nezajímavým. Pokud bych měl obecně tento subžánr více v oblibě, nejspíš by to bylo znát i ve výsledném ohodnocení. Ono samo o sobě to není úplně špatný film. Můžu ho doporučit? No, možná spíše těm, kteří se na horor dívají jen příležitostně. Samozřejmě si umím představit, že tento snímek bude mít hromadu fanoušků. Však to je jedině dobře, tak to má být. Ale jsem rád, že díky zmíněné závěrečné scéně (která je vlastně trošku mindfuck) se to celkem zachránilo před horší známkou. Jinak to bude film, který mi opravdu velmi rychle vyšumí z hlavy. Na jedno zhlédnutí asi fajn, ale o žádnou popcornovku se tedy nejedná.