Vřískot 7 [2026]

Pecka! Předně chci říct, že nejsem žádný velký fanoušek této série. Ale uznávám, že se jedná o kultovní frančízu. Moje hodnocení u jednotlivých dílů má kolísavou hodnotu, ale když budu počítat všechny filmy, vychází mi z toho naprosto jasně čistý průměr. Spolu s Noční můrou v Elm Street a Halloweenem to bezpochyby patří mezi klasiky subžánru slasher. Tam to pak záleží na úhlu pohledu (brácha to spíš považuje za thrillery). Já už jsem se tu hranici mezi tímto a hororovým žánrem naučil tak nějak rozpoznávat. A co se týká Vřískotu, poměrně dlouho jsem této sérii odolával. Kvalitu jednotlivých dílů nechám na každého zvlášť. Ze všech sedmi dílů se do nadprůměrné kategorie dostaly pouze tři (třetí a poslední sedmý film dokonce dosáhly mety nejvyšší). Ano, někdo by mohl namítat, že je to stále dokola to samé. To je sice možná pravda, ale přeci jenom je v celé sérii nějaký dějový vývoj. V roce 2022 se dokonce tvůrci rozhodli učinit poněkud odvážnější krok, kdy do zajeté série přidali zcela nové postavy (tj. requel).
Paradoxně se aktuálně poslední sedmý díl svými odkazy vrací k originálu. Nemyslím si, že je úplně nezbytně nutné dopodrobna znát detaily jednotlivých dílů, ale přeci jenom by pro někoho ty reference mohly být matoucí a nerozuměl by jim. Je evidentní, že Vřískot se chce zařadit k dalším komerčně úspěšným sériím, ke kterým má ještě co dohánět. Jen pro zajímavost – Halloween čítá dohromady třináct filmů, v těsném závěsu mu sekunduje Pátek 13. s dvanácti a trojici završuje trochu pokulhávající Noční můra v Elm Street, která má devět pokračování.
Přesto si myslím, že se nový Vřískot vyplatí vidět v kině. Přiznám se, že trailer jsem viděl opravdu mnohokrát a další a další jeho zhlédnutí mě na samotný film dost nalákalo. Věřím, že jsou tací, kteří identitu zabijáka(ů) věděli dříve; to já jsem byl překvapen, protože jsem to vůbec nečekal. Na celé série se mi líbí ten nápad, že samotný kostým a maska Ghostface působí úplně jednoduše a „dostupně“, že si ji může koupit a zároveň se stát vrahem v podstatě úplně kdokoliv. Frančíza není vyloženě postavená na čistém gore, ale povedených smrtí se také dočkáme. Věřím, že si tvůrci opět otevřeli vrátka pro další pokračování, protože je jasné, jakým směrem by se to celé dalo ještě rozvíjet. Osobně tento aktuálně poslední díl považuji za vůbec ten nejlepší. A vždy je kladným bodem fakt, že Ghostface nemusí nutně být jen jeden vrah. Při hodnocení filmu se mi ani nechtělo věřit, že snímek má téměř rovné dvě hodiny. Opravdu mi to nepřišlo, protože mi celý děj příjemně utíkal. nebylo tam nic vyloženě navíc. A samotná úvodní scéna rozhodně bude patřit k opravdu skvostným. Jasně, princip zůstává stejný. Ono by to ani vlastně nešlo nějakým velmi zásadním stylem změnit.
Já na sedmý díl prostě musím pět samou chválu. Opravdu povedený přírůstek, který se nebojí odkazovat na předešlé části (a především na tu úplně první). Tady jsem se fakt nenudil a příběh se tady opravdu povedl. Můžu jen doporučit. Na konci roku se Scream 7 jistojistě objeví na mém seznamu TOP hororů letošního roku.

Iron Lung [2026]

Velmi těžko hodnotit. Nemám rád označení YouTuber. Na té platformě více či méně aktivně sleduji pouze dva kanály. Tudíž není divu, že o jakémsi Markiplierovi jsem v životě neslyšel. To já toto stejně vždy považuji jen a pouze za (placený) koníček, rozhodně ale ne za plnohodnotnou práci. Co jsem tak četl, tak tento youtuber převážně točí různé let’s playe. Film je opět adaptací hry (poslední dobou se s nimi obecně v kinech roztrhl pytel). Hru absolutně neznám a nemůžu tedy srovnávat, ale jestli se film tak nějak té předlohy drží, k samostatnému hraní mě to tedy nenalákalo. Kolem filmu byl očividně velký hype (i když já osobně jsem to vůbec nezaznamenal a narazil na to skoro čistě úplně náhodou). Exkluzivita snímku byla, že měl být uveden jen ve vybraných kinech. A projekce byla jen jedna pouze v sobotu. Měl jsem za to, že se to tedy jindy již uvádět nebude, ale přesně týden na to bylo další uvedení. A opět jsem zažil něco, co naposledy před třemi roky u dětského horůrku Five Nights at Freddy’s – naprosto plné kino. Na rozdíl od zmiňovaného „děsného“ snímku byl přeci jen tento lepší a taky to bylo věkově pestřejší. Ale stejně pouze jen průměr, ačkoliv to místy sklouzávalo i níže. Hlavní slabinou filmu je jeho celková stopáž, která je opravdu přepálená. Ono kdyby se to zkrátilo minimálně o půl hodiny, vlastně vůbec nic by se nestalo. Děj se často opakuje a občas prostě začíná být jednotvárný. Chyběl mi tam nějaký výraznější spád. Další problém je, že je to vlastně film jednoho herce, který ve skutečnosti žádným hercem není, jen youtuberem. Konec je teda opravdu skvělý. Jako když si vezmu celkový koncept, kdy prostě zmizely všechny hvězdy a všude kolem je jen krvavá masa, tak to nezní tak špatně. Ale celkově ten film nic moc dobrý není. V průběhu psaní tohoto zamyšlení jsou dokonce párkrát uvažoval, že bych ještě o něco snížil své původní hodnocení. Nic ale měnit nebudu. Zas taková katastrofa to nebyla. Jen by celkovému snímku prospěl výraznější sestřih. Takže ve výsledku o něco horší průměr.

Ozvěna [2025]

První letošní čistý průměr. Po zhlédnutí jsem popravdě uvažoval i ještě o něco nižším ohodnocení. Je to škoda, protože začátek byl velmi slušný. Nevadí mi, když se některé filmy trochu inspirují jinými už dávno uvedenými. Jenomže když se tam přidá pouze jeden odlišný prvek a zbytek se zanechá, to se opravdu nepovede. Je jasné, že v dnešní době je dost obtížné přijít s něčím opravdu originálním a autorským. Tady to bylo bohužel tak do očí bijící, že to film stálo minimálně jednu hvězdu dolů. V tomto případě se vlastně ani tak nejedná o inspiraci, jako spíš vyloženě vykrádačku Nezvratných osudů. Ano, film měl ještě takovou vlastní omáčku v podání píšťalky na přivolání smrti. To všechno bych tak nějak ještě skousnul. A čím si to celé ztratilo ještě jednu hvězdu byl ten vyložený nesmysl, na který jsme si stejně už povětšinou zvykli. A to, že se při umělém dýchání vždy musí zacpat nos. To se bohužel často neděje. Jenomže když takový kiks udělá postava, která (byť jen brigádně) chodí pomáhat do nemocnice, je to minimálně na pováženou. Pomalu na to začínám být alergický.
Abych ale jen nehanil, celkem povedené byly jednotlivé smrti a dočkali jsem se u toho i pěkného gore. V některých scénách se krví nešetřilo. Měl jsem nutkání celý film označit za popcornovku, ale pravděpodobně to neudělám. Protože popcornovku si minimálně užijete. Tady to mělo takové jakési výkyvy. Délka adekvátní. Ale občas mi přišlo, že by se celý film malinko zpomalil. A hned po chvíli mi bylo jasné, že se opravdu jedná o chabou předělávku frančízy Final Destination. Ale zase mytologie píšťalky byla vlastně dobrá. Celé je to pro mě trošku těžké ohodnotit. Celou dobu jsem hlavní mladou herečku měl za Sophii Thatcher, se kterou jsem již pár filmů viděl a vesměs se mi líbily. Ale veškeré obsazení bylo zcela neznámé. Scénář byl ale opravdu slabý.
Nakonec z toho tedy vylezl čistý průměr a víc nad tím vlastně ani nechci přemýšlet. Místy zajímavé, ale převážně bohužel vykrádačka úspěšné série. Škoda.

Parazit z chlaďáku [2026]

Solidní a vlastně dost příjemná popcornovka. A zcela určitě se jedná o tu lepší horrorocom. Trailer jsem na to viděl několikrát a tak nějak jsem si nedokázal přiřadit film aspoň částečně do hororové škatulky. Tady je to spíš více sci-fi. Ale samozřejmě nejvíc komedie. Do kina jsem šel trochu jako „z povinnosti“, protože horor je prostě moje absolutně největší životní vášeň a žádnou hororovou premiéru si nenechám ujít. Jedinou výjimkou z poslední doby bylo loňské pokračovaní dětského horrorcomu Five Nights at Freddy’s 2, které jsem vynechal záměrně. Pro jedničku jsem prostě nebyl cílovka. Samozřejmě v rámci neustálého hororového dovzdělávání se časem na ten horůrek také kouknu, ale není to nějaká moje aktuální TOP priorita.
Nemůžu si pomoct, ale v případě Cold Storage to je vlastně opravdu zábava. Definice popcornovky zcela do puntíku. Opravdu to není film, nad kterým byste museli nějak přemýšlet. A celkově to má hlavu i patu. Velmi sympatické je ústřední obsazení, i když já osobně jsem se mnohdy nemohl zbavit pocitu, že jakmile se na scéně objevil Liam Neeson, tak trošku si ten snímek začal ukrádat pro sebe. Asi s ním nemám nakoukáno mnoho filmů, ale vím, že se spíše objevuje v těch akčních. Tady mu role naprosto sedla. Ostatní herci pro mě byli zcela neznámí, ale velmi sympatičtí.
Před samotným zhlédnutím jsem předpokládal čistý průměr nebo spíše i hůř. Byl jsem ale možná právě dobře naladěn a užil si to. Nebylo tam vyloženě gore, ale přeci jenom se tam objevily pro nehororové diváky poměrně nechutné scény. Celé je to ale nutné brát s nadhledem a opravdu to je sci-fi hororůrek na čisté odreagování a zábavu. Ale na druhou stranu musím podotknout, že čas od času takovýto odlehčený horor má co do sebe. A tím více, že se ve finále dostal do lehce nadprůměrné kategorie. Přemýšlím, ale nad opětovném zhlédnutí vlastně ani neuvažuji. Trošku se totiž obávám, že by to ztratilo to kouzlo „prvně viděného“. Ale byl to prostě fajn snímek na první dobrou.

Primát [2025]

Co se týká hororů, tak je začátek letoška opravdu štědrý. Navíc neustále samý nadprůměr. A Primate konkrétně se velmi zlehka okamžitě dostal na seznam mých TOPů za rok 2026. Samozřejmě, že první mi na mysl přišel Kingův Cujo, který má s Benem dost společného. Však ono také přijít v dnešní době s něčím opravdu originálním je vskutku kumšt. Pochopitelně to není remake, ale jistou inspiraci prostě tvůrci nezapřou. Jestliže u loňské Opice se jednalo v podstatě o čistou horrorcom (která mi ale filmařsky lehce nadprůměrně sedla), tady v tomto případě se jedná o drsnější horor. Zatímco v případě Cuja jsme viděli původce vztekliny „v akci“, tady se o něm pouze mluví (i když ho pak poté i uvidíme). Přiznám se, že v životě jsem neslyšel o hlodavci promyka (v angličtině mongoose). To je možná jediná menší výtka k jinak zcela dokonalému snímku – do šimpanzí klece se prostě nějak dostane ten hlodavec. Ale jak? Ale to nijak zvláště neřeším (až tedy na to pro mě neznámé malé zvíře).
Vzteklina je pro zvířata opravdu hrozná. Viděl jsem mnoho obrázků pro srovnání – především psů – před tímto onemocněním a po tom. Je to tedy fakt děsivé. Naštěstí už jsou dnes vakcíny, ale přeci jenom pro zvířata v divoké přírodě to není nic platné. Vzteklina (jak ostatně i samotný název napovídá) v napadaném vyvolává silnou agresi. Nedalo mi to a po zhlédnutí filmu jsem začal hledat nějaké konkrétní případy napadení člověka šimpanzem. Nejvýraznějším a také nejděsivějším je ten se šimpanzem Travisem. Toho v domácím šimpanzím útulku vychovávala jistá Američanka a byl dost populární. Jenže zlom přišel v únoru 2009. Travis se léčil s lymskou borreliózou a tak mu majitelka do čaje dala i trochu Xanaxu – krátkodobě působícím silném léku proti úzkosti, který ale také může způsobit dezorientaci či halucinace a agresi; tedy hlavně u lidí. K té Američance přišla kamarádka, aby jí pomohla Travise uklidnit. Jenž šimpanz se na tu známou prudce vrhl a ona pak měla zcela roztrhanou tvář, přišla o nos a také devět prstů na rukách. Po přivolání policie byl posléze agresivní opičák zastřelen. Paradoxem je, že Travis tu ženu znal, protože taktéž občas pracovala v tom útulku. Jen přijela jiným autem a měla jiný účes. V následujících letech musela žena podstoupit mnoho plastických operací (mimo jiné i za pomoci českého chirurga působícího v USA Bohdana Pomahače). Sice pak měla ta žena trvalé následky, ale přežila. Pro silnější povahy doporučuji najít na internetu srovnávací fotky před útokem a po operacích. Není to ovšem nic příjemného.
Primát je horor jak má být. Moc se mi to líbilo. Nebudu konkrétním ději vůbec nic vůbec psát. Jen ho prostě můžu jen doporučit. Opravdu výborná tam je hudba. Jasně, stejně jako ve snímku Cujo, i byl tady Ben nahrazen živým hercem. Ale zajímalo by mě, kolikrát se použil skutečný opičák.
Primate je zkrátka za mě naprosto skvělý horor.

Substance [2024]

Dost povedené. A velmi zaujmou i zajímavé plakáty. Určitě bych to neoznačil za mainstream. Právě naopak bych to viděl spíše někde při tajných nočních promítáních v různých fanouškovských klubech. Je to lahůdka, která nás ale nutí k zamyšlení. S rozvojem nových a nových sociálních sítí (já jsem poněkud za staré školy a mám jen Facebook – na ostatních se vlastně ani nikdy neplánuji registrovat) stále stoupá požadavky na dokonalost. Všichni ti „líní-lidé-nechtějící-si najít-normální-práci“ aka „influenceři“ musí mít každý svůj příspěvek naprosto dokonalý, aby vždy byli vzorem pro své ovce. A tahle ta neustálá honba po dokonalosti vede jen k tomu, že lidé přestanou vnímat skutečnou podstatu věcí. Na všechno se používají filtry a jde jen o to, aby vše bylo zcela bezchybné. Opouští se od přirozenosti.
A to celé je vlastně samotným tématem celého filmu. Zpracování je tedy opravdu působivé. A body horory jsou taktéž mé oblíbené (jasně, v tomto subžánru je král Kanaďan David Cronenberg). Ale tady to byl velmi povedený zástupce. Režisérka Coralie Fargeat má včetně tohoto pouze dva režírované snímky, ale myslím si, že tady by jí to mohlo otevřít dveře do velkého světa hororu. A tím víc, že to bylo velmi dobře ceněno na různých filmových festivalech (především v Cannes). A to je na hororový žánr co říct. Jenomže tady to je o to děsivější, že velmi brzy to může být naprostá realita v našich životech. Všemožný vývoj technologií je opravdu uchvacující. Jasně, celé to je myšleno jako satira na moderní společnost. A Demi Moore (jejíž kariéru kromě Ducha vlastně moc neznám) zde podává naprosto strhující výkon. Skvěle ji sekunduje i její mladší hot verze s tváří Margaret Qaulley. A celé to je opět zrcadlem dnešní společnosti a doby. Někteří budou naprosto pečlivě dodržovat nastavená pravidla, jiní je hned zpočátku zcela ignorují a pak tu je ještě třetí skupina, kteří to nejdřív dodržují, ale pak (třeba i při nepozornosti) od pravidel také opustí. Tady je krásně ukázáno a pro každého položena otázka, zda opravdu ten mamon po neustálé dokonalosti skutečně stojí za to. Ano, získáme hodně přátel a možná i slávu (pro celebrity společně s penězi naprosto prvořadá kombinace), ale zároveň pak ztratíme část sebe. Jenže problém je, že čas rychle běží – co bylo ještě před rokem in, to už je dneska out.
Ve finálním hodnocení jsem musel nakonec jednu hvězdu ubrat – a to za přehnaný konec. Trošku to tam vlastně pasovalo, když nad tím teď přemýšlím. Myslím si, že tohle bude jeden z filmů na který se klidně znovu podívám. Koneckonců, je to teď lehce přes rok, kdy jsem to viděl. A bylo to zaslouženě nadprůměrná podívaná. Takže určitě někdy v nejbližší době si to opětovně pustím

SOS [2026]

Možná je brzy po uplynutí teprve prvního měsíce roku 2026 tvrdit, že se tady jedná o překvapení roku. To loňské osobně přišlo až mnohem později. Ale tady v tomto případě si nemůžu pomoct. Sama Raimiho mám vlastně rád. Díky němu je pro mě jediný Spider-Man pouze Tobey Maguire (jiné díly jsem neviděl) a jeho oblíbeným hercem (a mým vlastně také) je Bruce Campbell. I v tomto případě měl v jeho novince menší cameo (byť jen na fotce). A kdo aspoň trochu zná tvorbu tohoto michiganského rodáka, může tak nějak tušit, co může očekávat. Už má poměrně dobře rozpoznatelný rukopis, i když třeba mě osobně stále dokáže překvapovat. A tady to překvapení bylo opravdu veliké. Ty zvraty! Ale nebudu předbíhat.
Rachel McAdams jsem sice dle hodnocení v některých filmech již viděl, ale vůbec jsem si ji nedokázal nikam přímo zařadit. Dylan O’Brien je na tom ještě hůř – objevil se pouze ve dvou mnou viděných snímcích. Takže taktéž není nikterak zapamatovatelný. Ale musím říct, že tady tom vztahu šéf-podřízená jim to fungovalo úplně bezvadně. On je namachrovaný týpek, zatímco ona taková ta pracovnice, co vždy odvede hodně práce, ale nikdo ji za to neocení. Ale ty role se kompletně změní po ztroskotání. A to je vlastně také taková značka Sama Raimiho. Z outsidera se najednou stane boss. A v tu chvíli právě začíná má neoblíbená horrorcom. Jenže kupodivu v tomto případě mi to vlastně nevadilo a bavilo mě to. Nutno ale podotknout, že zpočátku mi z tohoto filmu vycházel v podstatě průměr. Také mi po zhlédnutí celkem dlouho trvalo, než jsem se finálně rozhodl hodnocení poněkud navýšit. Protože mě fakt bavily ty zvraty. Náhle vidíme, že Linda není tak úplně nevinná. Pochopitelně největší vtip tkví v tom, že všechny techniky pro přežití zná pouze z televize. Jenže to by nebyl Raimi, aby do svého snímku nepřidal svůj typický humor. Trošku mě zamrzelo minimálně ve dvou případech do očí bijící CGI – při pádu letadla a lov na kance.
Takže z kina jsem odcházel trošku rozpolcený. Ale nakonec celkové klady zvítězily. A konec byl dalším obřím překvapením, které to všechno ještě více otočilo. Ano, je to dobrý film. Nenazval bych to úplně popcornovkou, i když trošku vlastně je. Je to film, u kterého se dobře pobavíte. A to už je co říct, když to říká opravdový nemilovník horrorcomů. Jenže Sam Raimi stále dokáže natočit dobrý film, který si prostě užijete. Mně se to líbilo.

Death of a Unicorn [2025]

Jennu Ortegu mám rád. A už má za sebou celkem dost filmových zářezů, mnoho z nich i hororových. O tomto snímku jsem už nějakou dobu věděl a byl na něj hodně zvědavý. Nakonec mi z toho vyšlo něco, čemu jsem začal říkat popcornovka – není to špatné, ale ve výsledku jedno zhlédnutí vcelku bohatě stačí. Zabaví to, ale zase to není něco extra. I když tady v tomto případě to je rozhodně lepší průměr. A to hlavně z toho důvodu, že celkově je podobný příběh opravdu neokoukaný a svým způsobem originální. Jenže tady to opět narazilo na jakousi mou averzi vůči kombinaci komedie a hororu (kolem a kolem komedie jako takové obecně také vůbec nevyhledávám). Druhá půlka byla mnohem lepší a akčnější. Vlastně osobně bych to celé označil spíše za pohádku. Jsou tam ti hodní a ti zlí. Mluvím samozřejmě o lidech, ne o jednorožcích. Ale líbilo se mi, jak černá barva obecně může zdaleka změnit celý charakter. Za mě ta mýtická stvoření nepůsobila jako pěst na oko – jakože dobře použité CGI. Jen efekty blesků asi tvůrci obecně ještě neumí, aby to působilo věrohodně (vždy je to minimálně úsměvné). Příběh je jednoduchý, ale občas některé chování postav mi příliš logické nepřišlo.
Vždy jsem potěšen, když se dozvím, že se na filmu podílelo studio A24. Ti obecně mají dost originální snímky a většina, co jsem viděl, se mi dost líbila. Tady mi to celé přišlo spíše dětské – taková trochu temnější pohádka. Vlastně až na jednorožce to moc zajímavé není a za mě spíš vítězila nuda. A to jsem si přitom po úvodu říkal, že by to mohlo být dost dobré. Otec v podání Paula Rudda mi přišel až přehnaně hloupý. Jasně, že to byl především on, kdo do filmu měl přidat nějaké ten komický prvek. Ale jeho chování bylo opravdu směšné, bohužel ale v tom negativním smyslu. Jeho a vlastně ani Ortegu bych neoznačil za hlavní hrdiny. Možná jsem jen nebyl patřičně naladěný. Je ale pravda, že některá zabití od jednorožců se dost povedla. Film má naštěstí standardní délku, ale klidně bych ho o některé scény ještě zkrátil. Musím tedy konečně zůstat u průměru, byť o něco lepšího. Za mě to tedy moc extra nebylo. Ale na jedno zhlédnutí celkem fajn.

Silent Hill: Noční můry [2026]

Začátek roku 2026 bude na horory bohatý. A zatím start musím hodnotit dost kladně.
Teď důležitá otázka – kdy si konečně zahraju původní počítačové hry? Celkově již jsou tři filmové Silent Hilly. Tento poslední by měl být čistou adaptací druhého dílu. Sice jsem již osobně zaslechl některé větší rozdíly mezi videohrou a filmem, ale stejně jako předchozí adaptace to hodnotím celkově čistě jen pouze jako film. A tento nejnovější si stejně jako dva předešlé drží vysokou laťku a nadprůměr padl velmi jednoduše. Vlastně když se na to dívám zpětně, tak každý další díl byl pocitově v něčem lepší než ten předešlý. Všechny filmy si ode mě lehce zasloužily lehce nadprůměrné ohodnocení. Je to prostě skvělá série. Pochopitelně hodně lidí se těší především na úchvatného Pyramid Heada. Ten tam prostě nesmí chybět. Často je propagován na plakátech. O to víc jsem zvědavý, jakou roli vlastně má v originálních videohrách. K tomuto třetímu dílu mám jednu větší výtku. Proč tam nezazněla ta ikonická znělka? Je to škoda. A přitom je přímo skvělá.
Velkou výhodou tohoto zpracování je, že vůbec nemusíte znát původní filmy (ne jak u dvojky). Tentokrát je hlavní postavou sympaťák James. Co zůstává stejné je, že se tam stále objevuje nějaký kult. Trošku mi chyběla informace, po kolika letech se James do Silent Hillu vrací. Lehce úsměvné mi přišlo, že mu ta místní monstra nepřišla nijak extra zvláštní. Pohyby nestvůr jsou opět dokonalé. A jsem rád, že se k tomu nepoužilo CGI, ale normální herci v kostýmech. V tomto dílu byl velmi zajímavý konec. Byl to tedy vše jenom sen?
Série obecně mívají tendenci klesající a stoupající kvality. Silent Hill si ale za mě drží stále skvělou lehce nadprůměrnou úroveň. Nebudu si stěžovat, když se natočí další, třeba úplně odlišný díl. Určitě se na něj rád kouknu. Má to dobrý příběh, atmosféru, postavy i monstra. Určitě to bude jedna z mých dost oblíbených sérií. Všechny filmy mě bavily a jejich sledování jsem si opravdu užil.Jen tak dál.

P. S.: Jaký bláznivý důvod vedl české distributory k pojmenování druhého dílu Návrat do Sillent Hillu, když je to přitom doslovný název originálního třetího dílu? Tomuto obřímu nesmyslu se opravdu musím smát.

Návrat do Silent Hill 3D [2012]

Vlastně super. Toto mě možná bavilo o kapku více než první Silent Hill. Určitě je až skoro nutná znalost původního dílu, jinak se v tom budete ztrácet. I když tady je to vysvětleno také dobře. Pravdou je, že úvod je trošku zdlouhavý a má spíše pomalejší rozjezd. Ale užil jsem si to, to tedy ano. Stále to je za mě jasný nadprůměr. V přechozím díle měl Sean Bean více prostoru, ale stejně jako v jedničce ani tady není jeho role nějak výrazná. I když své místo tam také má. Tady vlastně ještě více. Jediné, co mě trošku mrzí je, že příliš nebylo vysvětleno jak se přesně Sharon aka Heather dostala ze Silent Hillu (vůbec si to nepamatuji, možná mi to jenom nepatrně uniklo). Taktéž škoda, že nebylo přesně uvedeno po kolika letech se druhý díl odehrává od událostech z prvního filmudílu. Naštěstí mám už trošku nastudovanou celou historii původního Silent Hillu a tak dost věcí vím. Tady si myslím, že změna režiséra je dost znát. Celý příběh je vyprávěn poněkud odlišně. Opět tu je sice mnoho stejných monster, ale to k této sérii prostě patří. A vůbec mi nevadila absence Rose z prvního dílu. Sharon ji naprosto skvěle nahradila. Příběh celkově je dost zajímavě podaný. A opět se o samotném městečku Silent Hill dozvíme mnohem více. V kinech to bylo uvedeno jako 3D film a některé efekty o to možná až křečovitě usilovaly. Tady ani speciální brýle nepotřebuji. Děj dobře odsýpá. Vlastně celý scénář a dialogy byly dobře napsány. Už se nemůžu dočkat, až se někdy dokopu k tomu, abych si všechny originální hry zahrál. Otázka je – změní to pak nějak můj pohled na filmy? Osobně si to moc nemyslím. A jelikož zatím předlohu neznám, hodnotím to čistě jen jako film jako každý jiný. A z tohoto ohledu jsem byl dost spokojený. Asi bych to nezařadil k mému TOPu roku, ale určitě ho klidně můžu doporučit. Pokud vás totiž bavila jednička, řekl bych, že tento kousek si oblíbíte také. Jasně, některé dějové postupy a prostředky mohou být podobné tomu, co už bylo natočeno a předloženo. Ale stejně tomu dejte šanci. Už od prvního Silent Hillu jsem nemohl odtrhnout oči a stejný pocit jsem měl u tohoto pokračování. Rozhodně to nenudí. A nebudu se zlobit za každé další pokračování. Dokud neznám videoherní předlohu, nemůžu říct, jak moc to by mohla být jen ždímačka peněz. Ale obdobné horory jsou fajn. Baví mě to.