Měsíc: Březen 2025

Heretik [2024]

Opět budu asi patřit spíše k menšině, komu snímek přišel nudný. Za mě, jako nevěřícímu, tam bylo hodně zbytečných „náboženských keců a žvástů“. Pochopitelně celý horor vede úžasný Hugh Grant, kterému ta role slizkého pana Reeda velmi sedla. Ale nezůstávají pozadu ani Chloe East a Sophie Thatcher (zvláště na tu se musím více zaměřit, protože se jeví jako skvělá mladá hororová hvězda). Předně jsem si musel vyhledat, co vlastně znamená slovo heretik. Česky se běžně říká kacíř, což ale chápu, že jako název filmu není úplně atraktivní. Ale aspoň bych tomu více rozuměl. Pokud se film odehrává jen na jednom místě, musí být perfektní scénář, aby pak děj nenudil. Do první půlky to je celkem povedené. Ale bezmála dvě hodiny dlouhý snímek mi přišel opravdu dlouhý. Nejzajímavější pro mě byla scéna s monopoly a vlastně i hudbou, kdy Reed dívkám a také i divákům vysvětloval, že o věcech, o kterých si myslíme, že jsou originál, ve skutečnosti jsou již dávno něčím inspirované. A to se týká i náboženství, které vlastně má také jeden původ, ze kterého se odvětvily další. Jasně, snímek je koncipován jako takové shrnutí víry pro nevěřící. Ale to mi právě na tom hodně vadilo. Konečné rozuzlení se zabitím kamarádky bylo překvapivé, to je pravda, ale jinak za mě tedy nic moc. Pár lekaček se tam našlo, ale celkově na mě ta atmosféra nějak vůbec nepůsobila. Velmi chválím obsazení. Je to opravdu jen film o třech hercích. Já nevím, asi jsem čekal úplně jiný horor. A tentokrát ani „síla kina“ nepůsobila. Můžu tedy akorát ocenit kameru, interiér domu a herce. Ale jinak nic záživného.

Duše prokletých [2024]

Nebyl jsem jen dobře naladěný nebo to opravdu z mého pohledu bylo tak strašně nudné?
Než začnu se samotným zamyšlením, dovolím si odbočku k filmových plakátům. Spolu s trailery to musí být něco, co diváka okamžitě zaujme. Jenom mi tam vadí, když se píše názor kritiků a tím pádem to nás jako diváky může lehce ovlivnit. A u hororových plakátů vyloženě nesnáším tvrzení typu: Nejděsivější film roku! Podle skutečné události! Strašidelnější film jste neviděli! čí v případě snímku Oddity – Hororová senzace roku. Někdy to sice může být pravda, ale z osobní zkušenosti vím, že to tak z 90% nebývá. Asi si nikdy nezvyknu na české překlady titulů. Jasně, chápu, že se občas musí vybrat něco, co bude v češtině znít lépe a mnohdy by ani originální název nešel použít, aby to stále dávalo smysl. Jenže minulý rok takovéto překladatelské „kiksy“ byly minimálně dva – Duše prokletých a Sekáč (s tím se opravdu nikdy nesmířím; co je špatného na Longlegs, což vlastně bylo jméno, resp. přezdívka?).

Oddity je za mě opravdu špatný horor. Celé mi to přišlo takové nemastné, neslané a k tomu se to příšerně vleklo. Obvykle mě konce snímků překvapí, ale tady mi už zhruba v půlce filmu došlo, kdo je vrah. A to pak je něco špatně. Vůbec jsem netušil, že herečka Carolyn Bracken si zde zahrála dvojroli. Úvod se stanem byl vlastně pomalu nejlepší z celého filmu. To mě velmi navnadilo a já se těšil, jak si ten snímek hezky užiji. Zajímavé bylo, že ústřední postava Darcy byla slepá. Co se týká její vášně – sbírání prokletých předmětů -, to na mě absolutně nepůsobí, protože dle mého to jsou jen naprosté blbosti. Ale každý ať si věří, čemu chce. Prostředí Irska bylo ponuré a dobré. A samozřejmě největší „atrakcí“ byla dřevěná socha, která vypadala opravdu povedeně a působivě. Jenomže děj a postavy… jak to říct – vůbec mi nepadly do noty. Lekaček bylo pár a k tomu dost předvídatelných. Ale příběhově mi to absolutně nesedlo. Tvůrci se snažili, abychom si k hlavní hrdince vytvořili nějaký vztah. To mě úplně minulo. Nevadí mi, když jsou ve filmu herci, které jsem dosud neznal. To je dokonce převážná většina snímků. Vše vlastně je jen otázkou kvality scénáře. Atmosféra nebyla nejhorší, ale zaprvé duchařiny obecně zas tolik nemusím a pak hlavně mi příběh nějak nedržel pohromadě. Samozřejmě, že teď, půl roku po zhlédnutí, nemám šanci vzpomenout si na konkrétnější nedostatky. Vím jen, že od poloviny snímku jsem se opravdu nudil a v hlavě jen přemýšlel, kdy bude konec. Jsem přesvědčený, že i tak se najde velké množství diváků, kteří tento horor ocení lépe a užijí si ho víc než já. A tak je to jedině dobře a správně. Pro mě toto opravdu nebyl můj šálek kávy.

Krokodýl [2000]

No. Tobe Hooper bude vždy patřit mezi významné hororové velikány. Myslím, že nebudu jediný, kdo se s tímto režisérem a scénáristou poprvé setkal v originálním Texaském masakru z roku 1974. Zdaleka jsem neviděl všechny jeho filmy, ale většinu viděných jsem ohodnotil spíše nadprůměrně. První čistý průměr přišel s Poltergeistem (kterému ale hodlám dát ještě opětovně šanci). No a pak dalším neslaným, nemastným snímkem je Krokodýl. Hned zpočátku chci říct, že se nejedná o katastrofální film jako je třeba Žraločí tornádo (ostatně to je samostatná kategorie filmů, které se nedají brát vážně, ale na tom jsou postavené). V případě Krokodýla se mi vlastně líbily i efekty, i když samozřejmě nebyly dokonalé, ale mám za to, že dost z nich (minimálně půlka) bylo praktických a ne přes CGI. K samostatnému příběhu se asi vyjadřovat nebudu, přeci jenom podobných námětů tu již bylo. Dle ČSFD.cz se jedná o 48. nejhorší film. S tím tak docela nesouhlasím. Ano, má to své mouchy a nelogické chyby, ale když vezmeme v potaz, v jakém roce snímkem vznikl, tak si myslím, že to nevypadá zas tak zle. Co si budeme povídat – v dnešní době se mnohdy natáčí mnohem nekvalitnější filmy. Když je obecně v ději mnoho postav, je někdy obtížné vybrat si svého oblíbence. Já jsem vlastně ani nefandil nikomu. Jen jsem si tak nějak zvráceně přál, aby se konečně jednalo o horor, kde to nikdo na konci nepřežije. Na jedno zhlédnutí to je dostatečné a i samotná délka je adekvátní. Velmi pochybuji, že bych se na to podíval znovu. Ale myslím si, že v černých číslech hodnocení je Krokodýl trochu neoprávněně. Ano, rozhodně se nejedná o favorita na Oscara, ale z mé strany to je celkem povedený průměr.