Krutá rasa [2006]

Konečně další horor, který si ode mě vysloužil plné hodnocení. A opět důkaz, že dobrý horor vůbec nemusí mít strašidla a démony. Mnohdy i sami lidé jsou děsivější a hrůznější. Vždycky se mi svým způsobem líbí, když je film natočený tak, že se to klidně může stát i ve skutečnosti. Dokonce i vše se mi zdálo logické. Lidé se prostě nikdy nepoučí. Budou si tak dlouho hrát na pána tvorstva (a tím pádem boha), dokud se jim to nevymstí. Hrát si s genetikou, to už tady bylo. I když v tomto případě by to asi i nemuselo být. Ale udělat superrasu ze psa a pak i ze člověka, to je logické. Tady se mi právě líbila ta realičnost. Možná tam bylo pár chybiček, ale rozhodně nebyly tak velké, aby to zkazilo celý film. V poslední tobě jsem totiž na horory neměl moc štěstí. Převážně to byly jen průměry, ale mnohdy i horší. V případě The Breed není pochyb, že se jedná o čistý horor než s příměsí thrilleru. Ale věřím, že se najde někdo, kdo o tom přesto bude pochybovat. Musím v případě tohoto filmu pochválit scénář, který je dobře napsán a ještě lépe zfilmován. Zvláště se mi líbila změna chování po kousnutí. Uznávám, že úplně poslední scéna, kdy je na lodi schován pes, byla možná trošku přehnaná. Ale zase na druhou stranu by tam mohl být delší dobu zavřený, když už na těch psech lidi dělali různé testy a zkoušeli pravděpodobně i drogy. Takže ano, spokojenost. Člověk by si na první pohled mohl říci, že je to jednoduchý film, ale i tak při sledování z toho může mít lehké mrazení v zádech. Já jsem si to tedy pěkně užil.

Hororové Vánoce, vol. 7

Rok 2021 byl pro mě v něčem zásadní. Tak například jsem si konečně vytvořil svůj vlastní web s vlastní doménou. Novinek by se asi našlo i více, ale zároveň by se nemělo zapomínat na tradice.
♫♪ Jsou Vánoce, jsou Vánoce, jsou Vááánoce… čas, kdy všichni z nás měli by se bááát!! ♫♪
Opět jsem nezapomněl a s nadcházejícími Vánocemi jsem vybral několik hororových kousků, které se převážně odehrávají právě o Vánocích nebo minimálně v zimě. Atmosféra na nás dýchá už z každého rohu a nějaká ta menší husí kůže nebo alespoň lehké mrazení v zádech určitě není na škodu.

:o)

Why Hide? (2018)

 

Silent Night (2021)

 

Le Calendrier (The Advent Calendar) (2021)

 

Red Snow (2021)

 

13 Slays Till X-Mas (2020)

 

Hanukkah (2019)

 

I Trapped the Devil (2019)

 

Ugly Sweater Party (2018)

 

Dead by Christmas (2018)

 

Sick for Toys (2018)

 

Stirring (Mrs. Claus) (2018)

 

Slay Belles (2018)

Axe Giant: The Wrath of Paul Bunyan [2013]

Mé druhé setkání s režisérem Gary Jonesem. A hned musím říct, že o stupeň lepší než jeho předešlí Pavouci. Jméno Paul Bunyan mi přišlo nějaké povědomé, ale nemohl jsem si ho přesně zařadit. Pak jsem si přece vzpomněl na IT: Chapter 2 na scénu, kdy právě obživlá socha Paula Bunyana děsila Ritchieho. V žádném případě mě ale nenapadlo, že se nejedná o skutečnou postavu, ale pouze o legendu. Říká se, že tento mohutný dřevovorubec vytvořil samotný Grand Canyon, když šel a za sebou vláčel svou obrovskou sekeru. Zajímavá verze vzniku jedné z nejznámějších přírodních památek USA.

Opět menší zklamání s ohlédnutím na digitální zpracování titulního Bunyana. Působilo to jako trochu menší pěst na oko (zvláště některé efekty), ale znovu musím říct, že to přeci jenom nebyla taková katastrofa jako již zmíněný dříve viděný horor. Ono občas špatné (=levné) efekty nemusí vždy vyloženě znamenat úplně špatný film. Aspoň pro mě je důležitý příběh. Jako jo, nějaký drahý blockbuster s obrovským rozpočtem a skvělými efekty je dobrý, ale nelze to srovnávat s filmem z nižší kategorie. Mě právě baví „béčka“ s tím, že efekty jsou mnohdy dost odfláknuté, ale celkově se mi daný film právě líbí. Není výjimkou, že takové velmi podprůměrně hodnocené snímky za mě naopak dostanou mnohem vyšší známku. Samozřejmě je to případ od případu, ale myslím si, že pokud bych porovnal poměr hodnocení ostatních a mé, tak filmy, které jsem viděl já, si donesou v (menší) většině lepší hodnocení.

V případě Axe Giant se s tím příběhem a scénářem příliš dělat asi nemohlo. No, i když… Chci ale říct, že k příběhu samotnému příliš velké výhrady nemám. To, že se některé postavy chovají občas nelogicky, už tolik neřeším. Ale zase se mi líbil celkově ten nápad na nápravu kriminálníků. I když pro mě jednou zloděj, vždycky zloděj. Náhodou to ale není tak špatný trest. Pro dnešní mladou generaci odkojenou streamováním a YouTube obecně by občas takový min. týden v přírodě bez signálu a technologií byl i prospěšný.
Jinak z filmu mi vyšel úplně čistý průměr. Jednohubkové béčko, které neurazí ani nenadchne. I když zhruba vím, co mám od režiséra Gary Jonese čekat, tak nějak mě to láká zhlédnout další jeho filmy. Možná mám jen smůlu – vybírám si ty horší a postupně se budu dostávat k těm lepším. Kdo ví, nechám se překvapit.

Pavouci [2000]

Občas si záměrně vybírám ty hůře hodnocené filmy, abych zjistil, jestli tomu skutečně odpovídají. Většinou to sedí, ale tu a tam se objeví nějaký lepší kousek. V případě Spiders se výjimka nekoná. Je to prostě béčko. Osobně mi takováto „podkategorie“ nevadí, ale tady se tedy tvůrci mohli snažit více. Příběh, ač celkem jako zajímavý nápad, je takový nedotažený, postavy nepříliš výrazné. Béčkové filmy se mimo jiné vyznačují vcelku nepovedenými, až amatérskými efekty. Tady to byla opravdu katastrofa (úplně zcestně se mi vybavil původní Pán prstenů, který měl premiéru rok poté, ale s mnohamilionově větším rozpočtem).

Režiséra Garyho Jonese jsem dosud neznal, ale možná se na něj ještě zaměřím. Podle hodnocení jeho ostatních filmů se jedná o velmi podprůměrného tvůrce, v podstatě samá béčka. Ale hned další film co jsem od něj viděl (a na který záhy napíšu zamyšlení), byl pro mě o stupeň lepší než tento. Takže je dost možné, že z osobního hlediska nemusí být Jonesova filmografie jen samý odpad.

Teď opravdu přemýšlím, co dalšího dodat k filmu Pavouci. Není to absolutní katastrofa; vyjma typických smrtí hlavní hrdinka přežije (dokonce i se „zběhem“) a město je zachráněno. Ať si každý myslí co chce, ale dle mého skromného názoru každá vláda něco tají. A veřejnosti sděluje jen to, co uzná za vhodné. Tady přesně nevím, čeho chtěla dosáhnout. Byli tam zapleteni i mimozemšťané, ale stejně mi to nedávalo příliš smysl. Ale poučení z toho plyne, že cokoliv se může vcelku lehce vymknout kontrole.
Celkově jsem z filmu cítil mnohem víc prvky komedie než sci-fi hororu (a ano, ani jeden podžánr pokud možno nevyhledávám). Ale efekty mě vyloženě zklamaly. A nejlepší hláška z celého filmu? „Ty umíš řídit vrtulník?“ „Já umím řídit všechno.“

Brazilský masakr [2006]

Hned v úvodu chci poznamenat, že takovéto horory vůbec nemám v oblibě. Ano, úplně z počátku mé lásky k tomuto nejskvělejšímu žánru jsem i takový druh neuznával. Nejmilovanější stále zůstávají klasická hororová monstra. Ale zase na druhou stranu musím říct, že mnohdy je to právě o to děsivější, když se to může stát i v realitě…

Po poněkud vtipnější nehodě autobusu poznáváme partu mladých lidí, které právě spojí (ne)umění řidiče. Chtějí si prostě užít, protože náhradní autobus přijede takřka až další den. Zábava pokračuje do noci, kde se setkáváme i s Kikem, který se mezi ně (záměrně) bez problému vetře….
Nebudu dále popisovat podrobněji děj. Až na Olivii Wilde to opět byla přehlídka pro mě neznámých herců. Ale musím říct, že každý se na svou roli hodil. Co si na filmu asi nejvíc cením byla fáze natáčená pod vodou v jeskyni. Ta byla celkově nejzajímavější. Pokud ale nejste vyloženě trénovanými plavci, resp. potápěči, zase mi nepřijde normální, že byste vydrželi tak dlouho pod vodou. Ale celkově to tam bylo takové příjemné zpestření.

Co se týká hodnocení, celkem se mi film líbil. Chování hlavních postav mi nepřišlo v podstatě nijak nelogické. Happy end se koná, záporák je zabit. Nejsou tam jumpscary a myslím, že se to lehce dá zaměnit s thrillerem. Jak jsem se již zmiňoval, takovéto horory nevyhledávám a proto si snímek nevysloužil plné hodnocení. Takových filmů jistě bude víc, ale přeci jen díky jeskyňovým sekvencím bude o stupeň lepší než jemu obdobné. Jednohubka, která rozhodně neurazí.

Povstání mrtvých: Strážní věž [2015]

Určitě jsem se již zmiňoval, že mým velmi oblíbeným subžánrem hororu jsou zombie. A je mi celkem jedno jestli jsou pomalé nebo rychlé. Od dob průlomu, o který se zasloužil George A. Romero, už uplynulo dost času. A myslím si, že v podstatě existují jen dvě možnosti scénáře. Buď se zombie v ději objeví až časem nebo jsme hned zpočátku vrženi do již probíhající nákazy. Dle mého je druhá verze častější.

O existenci počítačové hry Dead Rising jsem věděl, ale osobně jsem ji nikdy nehrál. Takže nemůžu srovnávat, zda se tam objeví i stejné postavy jako v této filmové adaptaci. Hned zpočátku můžu říct, že jedno (aspoň pro mě) zásadní mínus byl opět občasný výskyt komediálních prvků. Již mnohokrát jsem prohlašoval, že hororové komedie opravdu nevyhledávám. Ano, opět se budu opakovat, že jsou i dobré kousky, které se mi dost líbily a že to je prostě část hororu, která jistě má své fanoušky. To nikomu neberu.
Dead Rising: Watchtower je možná také zajímavý tím, že se pravý původ názvu dozvíme až úplně ke konci. Není to ojedinělý případ, že v určité a asi i zásadní části má prsty armáda. A celé to bylo plánované. Docela milou novinkou v žánru pro mě bylo, že existuje nějaký lék (Zombrex), který nakaženým umožňuje zůstávat v lidské podobě bez následků kousnutí. Když to vezmu trošku víc do hloubky, zajímal by mě jeden fakt. Jak moc dlouho před dějem filmu byl už používaný zmíněný lék, že prostě najednou přestal fungovat? Ale to už samozřejmě řeším moc. My jako diváci jsme prostě vhozeni do děje a to musíme brát jako fakt.
Musím říct, že pro byl docela sympatický záporák a jeho motorkářská banda. Dočkáme se i nějaké krve a dobře využitých slow-motion záběrů. Zombie zkrátka nikdy nezklamou. Když o tom tak přemýšlím, asi mám radši ty rychlé zombie. Ale hlavní je, že tam prostě jsou tyto ikonické postavy hororu. V tomto snímku bych osobně tedy ubral na humoru. I když je pravda, že úvodní část s klaunem a policistou je celkem i povedená.

Paroží [2021]

Kvůli covidu byl tento snímek přesunut na tento rok. Když totiž v kinech začali dávat upoutávku, trailer mi byl povědomý, že už jsem ho předtím někdy před rokem viděl (při závěrečných titulcích byl dokonce uveden rok vzniku 2019). Byl to v nedávné době opět další horor v kině a tak jsem si ho nemohl nechat ujít. A o to víc, když se na něm (alespoň) producentsky podílel věhlasný a jeden z mých oblíbených režisérů Guillermo del Toro. Hned zpočátku tedy osobně musím říct, že dobré jméno ještě není zárukou perfektního úspěchu.

Předem upozorňuji na spoiler v tomto zamyšlení, protože mám potřebu se k němu vyjádřit. V tomto hororu se vyskytuje tzv. Wendigo. Co jsem si zjišťoval, jedná se o mytickou bytost, která by měla obývat severské lesy USA a Kanady. Původně to vychází z folklórní tradice indiánů z Algonkinských kmenů, obývající převážně oblast Velkých jezer. Wendigo vzhledově odpovídá tomu zobrazenému ve filmu. Hlavní „vlastností“ je kanibalismus, resp. pojídání lidského masa. Wendigo totiž může být popisováno jako člověk posedlý zlým duchem či přímo jako monstrum s lidskými vlastnostmi. Legendy praví, že to byl dříve normální člověk, který ale pojídal maso lidí. Byl proto následně proklet a stal se z něho netvor, který k tomu ještě získal nadlidskou sílu či např. rychlost.

Trailer opět nalákal na pěkný horor, který ale pro mě ve výsledku super určitě nebyl. Představitele dvanáctiletého Lucase Weavera v podání Jeremyho T. Thomase jsem zpočátku tipoval na hlavního záporáka a to především kvůli jeho trošku děsivému vzhledu. Ani u tohoto filmu nezklamalo takové nepsané pravidlo, že se zpočátku něco stane a následně děj pokračuje o několik let či měsíců později (zde po třech týdnech). A popravdě, pokud bych si poté nepřečetl trošku více synopsi, moc bych nevěděl, co v úvodu v dole dělal Frank Weaver – otec Lucase a Aidena. Do filmu se krátce poté zaplete učitelka základní školy. Postava jejího bratra policajta mi přišla poněkud zbytečná, protože tam neměl příliš prostoru. Celkově mi přišlo, že se děj příliš vleče. Vlastně o něco lepší to začalo být tak po hodině filmu, kdy jsme už konečně viděli přetransformování Wendiga (a pak samozřejmě celého netvora). Ke konci taky nastává jedna (a nutno říct, že asi jediná) pěkná lekačka. Ale jinak to nemělo zas takový spád. Není to vyloženě špatné, jen by to chtělo příběhově doladit. A ještě možná taková menší nesrovnalost se závěrem. Dočetl jsem se, že Wendiga je dost těžké zabít. Podle některých verzí totiž tato folklórní bytost může být i nesmrtelná. Tedy pokud přímo nehoří nebo není nějak v kontaktu s ohněm. Dokonce ani brokovnice nemůže poškodit jeho tvrdou pokožku. Pokud ho chcete zabít, nejlépe to uděláte za následujících okolností: moment, kdy je zaneprázdněný pojídání masa a za použití ohně. Poté již je ho možné zastřelit či jen bodnout. To mi ve filmu trochu chybělo.

Můj konečný verdikt? Je to lepší průměr, ale stále jen průměr.

Použitý zdroj: Wikipedia

Halloween zabíjí [2021]

Asi jeden z nejočekávanějších hororů roku. Po docela dlouhé době byla americká premiéra dříve než u nás. Halloween rozhodně patří mezi kulty hororového žánru. Viděl jsem všechny díly (tedy kromě Halloweenu III, kde vůbec není Michael Myers), ale pochopitelně si všechny už nepamatuju. Jako celkově se mi to líbí, ale zase nejsem úplně fanatickým milovníkem této série. Michael Myers je ale jedna z hororových ikon. John Carpenter a Debra Hill v roce 1978 spolu vytvořili postavu vraha, který nemluví, nosí nezaměnitelnou bílou masku, nespěchá, ale vždy každého dohoní a nikdo ho vlastně nedokáže zabít.

Tolik jen k úvodu. V roce 2018 se režisér a scénárista David Gordon Green rozhodl obnovit tuto hororovou klasiku. Nejedná se přímo o remake, který v letech 2007 a 2009 natočil Rob Zombie. Nová trilogie (která by se snad příští rok měla završit snímkem Halloween Ends) je vlastně pokračováním původního filmu z roku 1978, jen prostě o čtyřicet let později. A je to dokonce i stejný Michael co se herce týče (z originálu Nick Castle, v některých scénách zastupovaný Jamesem Jude Courtneym).

Zatímco první díl nové trilogie byl pro mě spíš takový průměrný, druhý díl s českým názvem Halloween zabíjí je osobně s největší pravděpodobností můj nejoblíbenější a nejlepší film z celé série. Michael řádí a jsou tu pěkné vraždy. Narozdíl od prvního filmu je zde vysvětleno, co se přesně stalo po událostech z roku 1978. Vracíme se opět o čtyřicet let později a na Michaela je uspořádán hon, protože obyvatelé fiktivního Haddonfieldu už toho mají dost. Jenže si neuvědomují, že čím víc ho „zbijí a zabijí“, tím je pak znovu silnější. Michael je čisté zlo a to stále roste a roste. Úplně zpočátku sledování této série jsem měl za to, že je to jen obyčejný člověk, co vraždí. Jenže teď už ten pocit nemám. Neumí létat, neumí vraždit ve spánku, ale skoro pochybuju, že by šel vůbec zabít. To je jeho superschopnost.

Halloween Kills je skvělý snímek. Trošku mi ale vadily semtam vtipné momenty, u kterých jsem se snad ani moc nepousmál. Je pravda, že Michael to celé táhne a když je na scéně, je to vždy zajímavější. Ostatní herci to také hrají dobře, ale Castle / Courtney jsou prostě TOP. Oproti novému prvnímu dílu to má lepší spád a je to takové akčnější. A byla tam skvělá ukázka toho, jak snadno jsou lidé zmanipulovatelní. Prakticky všechny vraždy jsou zobrazeny na kameru, což je taky plus. A musím taky pořádně ocenit klasický Michaelův tmavě modrý outfit s maskou. Je to kultovní postava a tímto dílem si mě dokonale získal. Vlastně mu i na jednu stranu fandím. Nikdy se nevzdá, aby dostal Laurie Strode. A tak nějak chci, aby se mu to jednou i povedlo. U tohoto Halloweenu je konec opět udělaný tak, aby na něj přímo navazoval další díl. Když to shrnu – první film jen průměr, tento druhý vynikající a třetí? Počkejme si za rok.

Post Mortem

„Bože, Bille!! Dej pozor!!!“ zaječela Lucy.
„Kurvááá!!“
To už ale bylo pozdě. Po vydatném dvoudenním dešti bylo velmi snadné na kaluží plné silnici dostat smyk. A přesně to se stalo tmavě zelené Toyotě Prius rodiny Corndaleových. William Corndale za celý život neměl jedinou nehodu (pokud nepočítáme, když v v deseti letech na kole odřel tátův milovaný Buick Riviera z roku 1963). Kvůli práci ročně najel i padesát tisíc kilometrů. Jen teď doma u Corndaleových bylo dusno, protože Lucy minulý týden načapala Billa, jak s kolegyní z práce (velmi mladou kolegyní) spolu flirtujía koketují v jedné kavárně. Bill s ní i párkrát spal a i když to Lucy ještě neřekla naplno, on byl přesvědčený, že jeho žena o tom ví nebo to alespoň tuší. Takže nálada byla na bodu mrazu. Bill osobně to považoval jen za takový úlet (je pět vyspání bráno ještě jen jako úlet?), ale věděl, že to jednou musí prasknout.
Právě se teď vraceli od návštěvy Lucyiny matky. V autě bylo ticho. Na zadním sedadle spala šestiletá dvojčata Luna a Percy. Lucy se nepřítomně dívala z okna a Bill se zrovna chystal přeladit na jinou rádiovou stanici, protože v místě, kterým projížděli, nikdy nebyl signál, když v tom Lucy vykřikla. Bill přestal přemýšlet o nevěře a okamžitě zvedl oči k silnici, ale bylo už příliš pozdě. Auto dostalo hodiny a ačkoli se Bill snažil volantem a zvolna brzdou směr auta korigovat, za pár vteřin totálně ztratil nad vozidlem kontrolu. A aby toho nebylo málo, právě sjížděli poměrně prudký kopec a při posledním velkém smyku se zadní kola dostala na krajnici vozovky, kde byly různé ostré kamínky a větvičky. Ozvala se hlasitá rána, jak jedna pneumatika praskla. Z kotouče ráfku začaly prýštit jiskry. Auto ani daný smyk nedokončilo a kvůli defektu se otočilo opačným směrem. Přední část vozu narazila na kamenitý kraj, čímž se následně protrhl kus podvozku a na již mokrou silnici začala vytékat brzdící kapalina.
Bill věděl, že musí prostě něco udělat. Pevněji sevřel volant. Ještě chtěl zvolna sešlápnout brzdu, ale s úlekem zjistil, že auto na to ani sebemenší nereaguje. Jako poslední možnost ho napadla ruční brzda. Vozidlo se řítilo dolů z kopce a stále nabíralo na rychlosti. Bill věděl že je to riskantní, ale za pokus to stálo. Zatáhl za brzdu. Motor nesouhlasně zavyl, ale zdálo se, že auto přece jenom zpomaluje, i když na kluzkém povrchu to skoro ani nebylo znát. Billovi se na tváři mihl letmý úsměv. Jenže o půl vteřiny později nestihl včas zareagovat na nenápadnou díru v silnici, která tam očividně byla i dříve, ale následkem lijáku se ještě více prohloubila a zcela zaplnila vodou. Toyota svým pravým předním kolem vjela přímo do rigolu. Ozvala se hlasitá praskavá rána. Ojnice křupla a vyděšený Bill viděl, jak kolo ujíždí a mizí a mizí někde na krajnici v houští. Teď už auto nebylo vůbec možné ovládat. Bill totálně zpanikařil a chtěl vyskočit z auta, ale dveře byly zablokované.
„Ach néé!“ vykřikl ještě, ale přesně v tom momentě vozidlo plnou rychlostí vyrazilo do svodidla a prorazilo ho.
Malá Luna na zadní sedačce se předtím během jízdy nějakým způsobem odpoutala a teď následkem nárazu byla prudce vymrštěna dopředu. Narazila tak nešikovně do Billovy sedačky, že si rovnou zlomila vaz.
Lucy bezděčně chytla Billa za ruku a podívala se na něj. Bill v jejích očích viděl všechno – výčitky, lásku, nenávist, selhání, ale hlavně (co ho zahřálo u srdce) odpuštění. Stisk ji obětoval. Že zadního sedadla vřískal Percy. To vše se ale odehrálo ve dvou vteřinách. Poté již vůz prudce narazil na kamenný sráz. Airbag se sice aktivoval, ale nebylo to nic platné. Toyota se předkem zapíchla a přetočila se na střechu. Všechna okna se roztříštila. Chvilku jela takhle po střeše, aby se za kratičký okamžik otočila na bok a kutálela se dál dolů. Cestou se protrhla nádrž a začal vytékat benzín. Auto se konečně dostalo na dno srázu. I když popravdě to už Abu jako auto nevypadalo. Spíš jen zmačkané plechy, ze kterých stoupal dým. Z lesa vylétlo vyděšené hejno.

Byla tam tma a zima. Cítil něco chladného na kůži. Nemohl se vůbec ani pohnout. Neměl sebemenší tušení, kde by mohl být. Víc ho ale trápilo, že nebyl schopen jakéhokoliv pohybu. Nikdy netrpěl klaustrofobií, ale tady měl takový nepříjemný, svíjivý pocit. Nezbývalo než čekat. Náhle uslyšel vzdálené hlasy. Pomalu se blížily a on si byl jistý, že už jsou s ním v místnosti, ale ne tak docela. Hlasy slyšel zřetelnější, ale stejně jaksi vzdáleně. Neuměl si to vysvětlit. Ozval se skřípavým zvuk a náhle ho oslnilo prudké umělé světlo. Chtěl přivřít oči, ale zdálo se, že ani tyto sebemenší svaly nedokáže přimět, aby ho poslouchaly. Když si po chvilce přivykl na okolní záři, začal si prohlížet, kdo je s ním v místnosti.
Byli to dva muži, menší zavalitější a druhý velký jako hora. Oba měli bílé pláště, ochranné čiré brýle a latexové rukavice. Pomalu se k němu přiblížili, každý z jedné strany a uchopili ocelový plát, na kterém ležel. Zvedli ho a přenesli na mohutný stůl uprostřed místnosti.

Kde to jsem? Kdo jsou ti muži?

Oba muži si ho se zájmem prohlíželi.

Proč na mě tak zíráte? Hej??

„Tak se asi už můžeme podívat, co ukrývá, viď Johnny?“ řekl ten vysoký.
„Máš recht, sám jsem zvědavý.“

Počkat, to jsem jako mrtvý nebo co?! To je pěknej nesmysl. Vtip, že?

Tlustý muž se mezitím obrátil a on uslyšel další skřípavý zvuk. Koutkem oka zahlédl, jak tlusťoch tlačí menší stolek na kolečkách, na kterém byl velký ocelový kufr. Láskyplně ho pohladil.

Co se to sakra děje?!

Muž otevřel kufr a zasmál se. Kývl na kolegu, který se k němu připojia poplácal ho po rameni.

Co je jako v tom kufru? Kdyby ho aspoň otočili tak, abych do něj viděl.

„Tak, pane Wille, jste připravený odhalit nám své tajemství?“
Hromotluk rukama přejížděl po obsahu kufru. Úsměv se mu změnil ve škleb.
„Škoda, že většinu si v podstatě amputoval sám,“ řekl muž, kterého druhý oslovil Johnny.“
“ Škoda to je každopádně,“ odvětil ten vysoký, „ale i tak si ještě užijeme, co říkáš Johnny?“
„Máš pravdu, Time,“ odpověděl mu Johnny a zasmál se.
Tim se k němu připojil a vytáhl z kufru chirurgickou elektrickou pilku. Johnny si zvolil menší skalpel.

Bože ne!! Dost! Přestaňte!!! Copak nevidíte, že nejsem mrtvý?!

Tim zapnul pilku a mrkl na Johnnyho. Operace Post Mortem mohla začít.

Wes Craven (1939-2015)

Do dnešního dne jsem netušil, že ve stejný den, co mám já narozeniny, je (bohužel už) měl i jeden filmový velikán. Dnes, jen před 82 lety, se narodil jeden z největších průkopníků hororového žánru.

Wesley Earl Craven, známější jen pod jménem Wes Craven se narodil 2. 8. 1939 v Clevelandu v Ohiu. Nejprve krátce vyučoval angličtinu na Westminster College a pak i na Madrid-Waddington High School ve městě Madrid ve státě New York. Během kariéry profesora si pořídil 16mm kameru a zkoušel natáčet krátké filmy. První skutečnou prací ve filmovém průmyslu byla práce zvukového střihače. Možná méně známým faktem je, že z mládí Craven natočil i několik erotických snímků, ale v podstatě vždy pod pseudonymy.

Prvním celovečerním snímkem Wese Cravena je Poslední dům nalevo (The Last House on the Left) z roku 1972. Původně chtěl slavný režisér film nechat promítat jen v několika kinech, protože se obával neúspěchu. Nakonec se ale film rozšířil po celé Americe. Ale kritika nebyla jeho debutem příliš pozitivní. Craven si proto pomyslel, že jeho další krokem bude film z nehororového žánru. Ale (naštěstí pro nás) si to nakonec rozmyslel. A tak diváci o pět let později mohli v kinech vidět horor Hory mají oči (The Hills Have Eyes) z roku 1977.

Bez žádných pochybností je Cravenovým nejznámějším dílem série Noční můra v Elm Street (A Nightmare on Elm Street) a její ústřední snový zabiják Freddy Krueger. V prvním díle této franšízy z roku 1984 debutoval tehdy jednadvacetiletý Johnny Depp v roli Glena Lantze.

Navzdory skutečnosti, že Wes Craven je považovaný především za režiséra hororů a thrillerů, natočil dokonce dva filmy úplně z jiného žánru: Hudba mého srdce (Music of the Heart), 1999 a také jako jeden z 22 režisérů povídkového romantického snímku Paříži, miluji Tě (Paris, je t’aime) z roku 2006.
Další slavnou hororovou sérií tohoto režiséra je Vřískot (Scream). Přímo pod jeho taktovkou byly všechny čtyři dosud zfilmované díly.

Wes Craven byl třikrát ženatý. Čtyři týdny po jeho 76. narozeninách, 30. 8. 2015 umírá na mozkový tumor v kruhu rodiny ve svém domě v Los Angeles.
Za svůj přínos hororovému žánru získal cenu Life Career Award od Academy of Science Fiction, Fantasy and Horror Films.

Níže je filmografie Wese Cravena:

Originální názevČeský názevDatum premiéry v USA
The Last House on the LeftPoslední dům nalevo30. 8. 1972
The Hills Have Eyes Hory mají oči22. 7. 1977
Deadly Blessing Požehnání smrti14. 8. 1981
Swamp Thing Msta přichází z močálu19. 2. 1982
A Nightmare on Elm StreetNoční můra v Elm Street16. 11. 1984
The Hills Have Eyes Part IIKruté oči hor 22. 8. 1985
Deadly FriendSmrtící přítelkyně10. 10. 1986
The Serpent and the RainbowHad a duha: Smrtící voodoo5. 2. 1988
ShockerShocker27. 10. 1989
The People Under the StairsLidé pod schody1. 10. 1991
Wes Craven’s New NightmareNová noční můra14. 10. 1994
Vampire in BrooklynUpír v Brooklynu27. 10. 1995
ScreamVřískot18. 12. 1996
Scream 2Vřískot 210. 12. 1997
Music of the HeartHudba mého srdce29. 10. 1999
Scream 3Vřískot 33. 2. 2000
CursedProkletí25. 2. 2005
Red EyeNoční let4. 8. 2005
My Soul to TakeVem si mou duši8. 11. 2010
Scream 4Vřískot 411. 4. 2011

Použité zdroje: Wikipedia, csfd.cz, imdb.com, Google Images