Tak to byla fakt nuuudaaa. Nějak si nevzpomínám, kdy naposledy jsem tak často viděl trailer na jeden konkrétní film. V tomto případě to bylo stoprocentně nejméně třikrát. A ani jedno zhlédnutí mě nijak nenalákalo snímek vidět, spíše naopak. Ale jelikož chodím rád (občas i trošku z povinnosti) na veškeré hororové kinopremiéry, šel jsem na to s tím, že od toho nic nečekávám. A bohužel to stejné jsem taky dostal. Filmy M. Night Shyamalana jsou takové zvláštní a za mě většinou velmi průměrné, jen asi ve dvou nebo třech případech to lehce malinko překročilo ten pomyslný střed. A je vidět, že Shyamalanova dcera Ishana se potatila. Snaží se vyprávět velkolepý příběh, ale to se jaksi nedaří. Celý film mi nějak nedržel pohromadě. Nejzajímavější na snímku je asi ten poloskleněný úkryt uprostřed lesa. Žádná z postav mi vůbec nepřišla sympatická, ale to pochopitelně není vina herců, kteří se snaží držet nudného scénáře. Vlastně po hodně dlouhé době jsem z kina odcházel zklamaný. Vyložený odpad to nebyl, pár dobrých scén by se tam našlo, ale jinak opravdu žádná sláva. Celý koncept zlých elfů mi prostě přišel až moc přitažený za vlasy. Největším pozitivem asi byla přítomnost skvělé irské herečky Olwen Fouéré, kterou jsem tedy paradoxně upřímně poprvé viděl necelé dva měsíce zpátky ve fenomenálním Tarotu (který mj. aspiruje na TOP horor letoška). Celý příběh na mě působil až příliš nereálně. Samozřejmě, že se obecně v hororu nejčastěji setkáváme s bytostmi a skutečnostmi, které ve skutečnosti pochopitelně neexistují. Jenomže já jsem tentokrát na tuto hru nepřistoupil. Přiznám se, že toto zamyšlení píšu až asi po dvou týdnech po zhlédnutí. Ale vím, že by to můj pohled na celkový film nezměnil. Co bych tedy na filmu změnil, aby byl lepší? Určitě rozvést více minulost postav. Je to tam řečeno narychlo jen v pár větách. Ale jak se ostatní (konkrétně Ciara a Daniel) do úkrytu vlastně dostali? Přeci jenom ten film je také o nich. Dále menší výtka může být, že jsme až přibližně v půlce snímku poprvé viděli elfí monstra (která se ale celkem povedla). Některé scény mi přišly zbytečné a zdlouhavé. A celkově to je takové nemastné, neslané. Dlouho jsem se tak u hororu v kině nenudil. Bohužel to s čistým svědomím nemůžu nikomu doporučit. Já na tom prostě nic moc pozitivního nenašel.
Taková rodinná komedie s lehce hororovými prvky. Věděl jsem do čeho jdu, i když jsem tajně doufal, že by to místy mohlo být brutálnější a krvavější. Škoda nevyužitého potenciálu. Český název je schválně takový chytlavý, protože doslovný překlad – Něco je ve stodole – by upřímně třeba mě vůbec nezaujal. Názvy cizích děl se obecně musí přizpůsobit danému jazyku a publiku. Protože doslovný překlad ve velké většině případů prostě nefunguje. Každoročně před Vánoci již několik let zveřejňuji několik tipů na horory, které se buďto odehrávají přímo o Vánocích nebo prostě jen v zimě. Tento snímek tam pochopitelně přidám taky a to hlavně z toho důvodu, že byl natočen letos. Synopse i trailer vypadaly skvěle a tak to přeci musela být paráda, že jo? No, ne tak docela. Místy jsem se v hlavě v hodnocení ubíral lehce nad průměr, ale nakonec to u toho čistého středu zůstalo. Nedávno jsem v nějakém zamyšlení zmiňoval přístupnost. Mnoho filmů tak trpí, protože se pak tvůrci musí krotit, omezovat a některé scény kompletně sestříhat a vyhodit. A to je fakt škoda. Ono taky záleží, jak k tomu ten daný režisér přistoupí. Když chce udělat fakt brutální řež a krvák (jako například letos Thanksgiving či Evil Dead: Rise), je jasné, že přístupnost musí omezit. Vím, že horory by neměly být pro děti. Ale na druhou stranu se mi nelíbí, když vidím skvělý trailer na horor a když se pak podívám na přístupnost, je tam od dvanácti let. Z mé zkušenosti, když už mám hororů doslova nakoukány stovky, vím, že to prostě bude ochuzené o detaily, mnoho krve se tam taky nedočkáme a všechny vraždy (nebo minimálně absolutní většina) se odehrají mimo kameru. Možná si tvůrci takovýchto mladších diváků přístupných filmů myslí, že tím vydělají více, protože na ten snímek půjde právě třeba celá rodina. Neříkám, že všechny takto nastavené a sestříhané horory jsou špatné. Však horor není jen o krvi a jumpscarech. Ale mnohdy je takového omezení prostě škoda.
Takže Šťastné a krvavé považuji za takovou rodinnou komedii lehce otřenou hororem. Hned úvodní scéna s losem napověděla, že z větší části to bude komedie. Samozřejmě potkat takové mohutné zvíře v reálu asi není nic příjemného, ale tady to bylo samozřejmě udělané s nadsázkou. Bylo zajímavé, jak si tvůrci udělali legraci ze stereotypů Američanů (naivní až hloupí, narážky na střílení a nošení zbraní) a Norů (chlastání alkoholu). Tady dávalo smysl, že mnoho (v podstatě všichni) obyvatelé ospalého norského městečka nově přistěhované rodince rozuměli. Všeobecně se ví, že právě severské národy se hodně učí anglicky už od mala a tak není pro ně větší problém domluvit se. Líbil se mi vzhled jednotlivých „BarnElfů“. Všichni byli podobní a přeci jenom každý úplně jiný. Jen je škoda, že se na ně poměrně dlouho čeká (když nepočítám toho jednoho „zrádce“ ze začátku). Ke konci to tam slušně rozjedou, ale mohlo to být aspoň nějak trochu už i v první půlce filmu. Velké zklamání byla scéna s rampouchem, která mohla být úplně skvělá – je zajímavé, že padající rampouch by dvanáctiletým dětem vadil, ale když se pak v další scéně ukáže už zaražený skrz pusu, to už problém není. Ale o to víc mě pozitivně překvapilo přejetí místní šerifky skútrem. To byla v podstatě nejvíc krvavá scéna z celého snímku. Což je zatraceně škoda. A to jsem se právě divil, že konkrétně tato scéna tvůrcům prošla. Musím dát za pravdu několika komentářům na československé databázi, že jim řádění skřítků připomínalo legendární Gremliny. Jen si nejsem jistý jednou věcí. Když BarnElfové popíjejí alkohol, zdá se, že by poslouchali nahlas hudbu. Tím by ale samozřejmě porušili jedno ze svých pravidel. I když vlastně ne. Teprve teď, když jsem to napsal, ta hudba nahlas svým způsobem smysl dávala. Díky tomu se ještě více dokáží rozzuřit. Víceméně celou dobu při sledování jsem byl přesvědčený, že snímku udělím nadprůměrné hodnocení. Samozřejmě to na TOPku nemělo, ale i tak jsem si myslel, že by se to nad ten průměr dostalo. Nakonec se tomu nestalo. Proč? Již jsem zmiňoval přístupnost. Dále na můj vkus hodně komediálních prvků a scén (možná tak při jedné, dvou jsem se lehce pousmál). Málo krve, málo brutality. A hlavně, že to všichni ti hlavní na konci přežili. Nojo, ale to by jinak nemohlo být přístupné dvanáctiletým. Takže, abych to shrnul. Tím, že si snímek nakonec vysloužil z mé strany úplně čistý průměr, to neznamená, že by se jednalo o špatný film. Některé scény jsou i povedené a skřítci se opravdu povedli. Jenomže pak jsem si vzpomněl na loňský rok, kdy byla takhle před vánoci v kině Šílená noc. Ta sice byla také dost říznutá komedií, ale tam aspoň bylo mnoho akcí a brutálnějších scén. A když jsem si ty dva snímky poté srovnal v hlavě, nebylo by fér, kdyby si oba snímky odnesly totožné hodnocení. Ani jeden ze zmíněných filmů nedosáhl toho nejvyššího ohodnocení, ale ani jsem to prostě nemohl srovnávat. Na letošním filmu s BarnElfy se mi nejvíc líbí český název, který určitě zaujme a je skvělý. Ale jak říkám, víceméně jsem tušil, do čeho jdu a tak úplně zklamaný nejsem. Rozhodně by to mohlo být lepší. Na jedno zhlédnutí to je ale úplně v pohodě.
