Měsíc: Prosinec 2025

MOJE TOP 2025

TOP10.: DLOUHÝ POCHOD (The Long Walk)

Každá nová Kingovka potěší. Tento rok jich bylo celkem hodně. Ale když nepočítám seriál IT: Welcome to Derry, jediným mnou viděným filmovým zástupcem je právě tento román, který ale Pan spisovatel vydal ještě pod pseudonymem Richard Bachman. Jsem velkým fanouškem této knihy, určitě tak dvakrát třikrát jsem ji četl. Po letech odkladů jsem rád, že došlo k filmové verzi. Sám jsem byl zvědavý, jak se s touto dle mého náročně realizovatelnou adaptací tvůrci poperou. Ač se měnily některé detaily z knihy, celkově to bylo velmi dobré.

TOP9.: RITUÁL (The Ritual)

Pro mě v netypické roli se úžasně předvedl již stárnoucí Al Pacino. Exorcismus vždy bude patřit mezi mé nejoblíbenější hororové žánry. Občas je problém vymyslet něco originálního. Zvláště když bezpochyby každého tvůrce nějakým způsobem ovlivnil klasický The Exorcist z roku 1973. Takové snímky ale můžu sledovat stále.

TOP8.: VLČÍ MUŽ (Wolf Man)

Leigh Whannell se v hororu již vyzná. A rozhodl se vytvořit novou sérií klasických filmů od Universal Pictures. Už jeho první Neviditelný nasadil vysokou laťku, i když ho Wolf Man ještě o stupínek přeskočil. Musíte to brát, že je to prostě jiná adaptace již dříve natočeného. Jen celé to je dáno do moderního hávu. Je to více dělanou pro současné hororové publikum. Celkově mě prostě převládla spokojenost.

TOP7.: CIZINCI: KAPITOLA 2 (The Strangers: Chapter 2)

Původní dvoudílná série mě celkově nijak moc nenadchla. Zato toto nové zpracování je minimálně o level výše. Chválím, že stále zůstává stejný tvůrčí tým. Určitě to není subžánr, který bych nějak zvlášť vyhledával, ale toto je právě taková ta světlá výjimka. Už se nemůžu dočkat třetího dílu.

TOP6.: EXIT 8 (8-ban deguči)

Velmi zajímavé zpracování videohry, kterou jsem si jako celovečerák opravdu nemohl představit. Ale takovou bombu jsem nečekal. Pro někoho to neustálé opakování může být nudné. A nějakých čistě hororových prvků se dočkáme až později. Za mě se na to ale vyplatí počkat.

TOP5.: UNTIL DAWN

Jsem rád, že některé názvy se nepřekládají. Tady si to moc neumím představit. Originální hru jsem dosud nehrál, ale mám ji již dávno nainstalovanou. Možná to bylo lepší, protože prý s hrou samotnou to nemá moc společného. Já tedy hodnotím celkový film jako každý jiný a z tohoto pohledu nemůžu dát jiné než nejvyšší hodnocení.

TOP4.: VRAŤ MI JI (Bring Her Back)

Jedno z úplně největších překvapení tohoto roku. Na bratry Philippou si prosím dejme velký pozor. Vypadá to na rostoucí hororové prince. Oba dva jejich dosavadní snímky byly dost originální a nadprůměrné. Co k tomu dodat víc?

TOP3.: FRANKENSTEIN

K tomuto jsem doslova přišel jako slepý k houslím. Zaznamenal jsem to nějak během roku, ale moc jsem tomu nevěnoval pozornost. Je moc fajn a super, že jsem se k tomu ještě letos dostal. Trošku mi to pomíchalo toto TOPové pořadí, protože jinak by na třetím místě bylo zasloužené Bring Her Back. Guillermo del Toro je prostě zárukou kvalitní podívané.

TOP2.: HODINA ZMIZENÍ (Weapons)

Toto je ovšem největší překvapení za rok 2025. A musím podotknout, že velmi dlouho to bylo na absolutním TOPu v tomto mém seznamu. Tady by mělo být tabu, cokoliv o snímku předem prozrazovat někomu nezasvěcenému. Ani já víc nenapíšu. Vynikající.

TOP1.: ČERNÝ TELEFON 2 (Black Phone 2)

Letošní seznam TOP hororů mi dal opravdu zabrat. Na prvním místě původně mělo být Weapons. A vlastně veškerá místa 1-4 osobně považuji za první místo. Tady je důkaz, že i sequely dovedou velmi překvapit. Trochu mi tady opět pomohla ta ona síla kina. Musel jsem ale vybrat nějaký absolutní TOP a vyšel mi tento. Celkově tento rok hodnotím velmi dobře a určitě to je v pořadí vůbec ten nejtěsnější.

Další filmy, co stojí za zmínku, ale těsně se nevešly (hodnocení 4/5)

Hříšníci
Opice
28 let poté
M3GAN 2.0
V zajetí démonů 4: Poslední rituály
Tichá noc, krvavá noc

Tichá noc, krvavá noc [2025]

Původní originální série Silent Night, Deadly Night dosud obsahovala pět částí. Občas se k tomu celkově volně počítá i snímek Silent Night z roku 2012. Já jsem viděl jenom tu plus originál z roku 1984. Ale bohužel musím konstatovat, že si obojí ode mě odneslo velmi podprůměrné hodnocení. Samozřejmě v rámci hororového dovzdělání se časem podívám i na ostatní díly. Ale nemám od toho velká očekávání.
No novou verzi jsem se ale těšil. Jsem rád, že mi to usnadnilo hledání a sestavování každoročního seznamu tipů na vánočně zaměřené horory. A tentokrát to byl opravdu velký posun nahoru, který si zasloužil uvedení v kinech (původní třetí až pátý díl totiž kompletně šly rovnou na video). Jasně, je to další slasher. Slasher, který ale není úplně klasický, protože oběťmi nejsou jen hloupí teenageři. A vážně si cením toho hororového prvku. Jestli si vybavuji dobře, tak v originálním snímku obléknutí do santovského obleku fungoval jako vražedný spouštěč. To stejné je sice i zde, ale tady v tomto tu je ještě něco jiného, co nemá na kostým vliv. Součástí hlavního Billyho je totiž i vrah jeho rodičů. A takové doplnění šeptajícího hlasu v hlavě byl za mě krok dobrým směrem. Občas se využil nějaký ten humor, ale brutálnější akce jsme se taktéž dočkali. Vše bude záležet na celkových ziscích, ale být tvůrci, tak moc nepomýšlím na případné pokračování (jako bych do toho mohl nějak kafrat a ovlivnit to haha). Na mě film působil jako krásné oživení pro někoho bezpochyby kultovní vánoční série. Je to snímek, který bez problému obstojí sám o sobě. Jasně, konec s předáním vražedné mánie přímo otevírá vrátka dalším dílům. Z mé strany by to pak ale skončilo špatně, protože si sám nedokážu představit, v čem by další části mohly být originální.
V posledních letech mám na vánoční horory štěstí, protože nové vznikají i v průběhu aktuálního roku. A těch novějších mám osobně nakoukáno velmi málo.
Nové zpracování Silent Night, Deadly Night je povedené a velmi lehce to dosáhla nadprůměr. Osobně bych to zařadil mezi oddechovku a popcornovku. Nad dějem vlastně ani nemusíte hluboce přemýšlet a pokud vám během Vánoc nevadí nějaká ta krev (viz chudáci kapři), tak to je ideální film.

Frankenstein [2025]

Které filmové studio se nejvíce zasloužilo o představení a zobrazení takových těch nejklasičtějších hororových monster? Bylo to Universal Pictures, také známé jako Universal Studios Monsters. Konkrétně titulní Frankensteinovo monstrum nezapomenutelně ztvárnil v roce 1931 William Henry Pratt neboli celosvětově známý jako Boris Karloff. Následovalo mnoho pokračování a remaků. Sám jsem jich viděl jen pár. Vlastně obecně si musím doplnit celé hororové vzdělání v rámci zhlédnutí veškerých filmů Universal Monsters. I já sám se přiznám, že úplně ze začátku jsem neměl tušení, že Frankenstein není jméno samostatného oživlého monstra, které jeho londýnská autorka nechala prostě bezejmenného. Vlastně se dá říct, že tím skutečným monstrem byl jeho stvořitel Victor Frankenstein.
Občas je fajn osvědčenou klasiku oživit a obnovit. A představit ji mladšímu publiku, které je odkojeno Netflixem a dalšími VOD platformami. A právě se zmíněným streamovacím gigantem se spojil zkušený Mexičan Guillermo del Toro. A jak je u jeho filmů zvykem, bere to hezky zeširoka. To upozorňuji předem, aby byl člověk připravený na 149 minut dlouhý snímek. Za mě to ale byly jedny z těch úplně nejlépe strávených dvou a půl hodin. Režisér se spíše více než méně drží knižní předlohy, ale určitě si tam přidává i lehce něco svého. Vždy obdivuji tvůrce, kteří svými dlouhými snímky zároveň dokážou diváka bavit od začátku do konce. Kromě del Tora mě v rychlosti napadá snad jen Peter Jackson. U slavného Mexičana je takřka tradice velkolepá výprava a celkové kostýmy. Kamera nás doslova vtahuje doprostřed děje. Přiznám se, že tohoto Frankensteina jsem si musel pouštět nadvakrát, protože poprvé jsem ho začal sledovat pozdě. A byla by totální škoda a ztráta času přijít o skvělé dialogy. Největší potěšení mi udělilo obsazení Mii Goth, která si především díky roli úchvatné Maxine Minx v Ti Westově trilogii naprosto získala mé srdce a stala se mou oblíbenou nastupující hororovou ikonou současnosti. Dá se říci, že celá polovina snímku je věnována životu Victora. Vlastně s ním projdeme celé dětství, které bylo formované přísným otcem, po vztah s mladším bratrem až po vlastní zhmotnění jeho monstra.
To, že del Toro chystá adaptaci slavného románu od Mary Shelley, jsem zaregistroval. Ale tak nějak jsem to nechával volné a v podstatě jsem na to narazil čistě náhodou, kdy jsem si chtěl pustit úplně jiný film. Taktéž mi to trošku zkomplikovalo finální seřazení celoročních nejlepších hororů. Protože tento snímek si místo mezi letošní TOPy absolutně bez debat zaslouží. Velmi by mě potěšilo, kdyby byl del Torův Frankenstein oceněn Oscarem. Tady si to minimálně zaslouží za zmíněné kostýmy a celkovou výpravu. Já můžu opět pět jenom chválu. Bylo to moc fajn a skvělé.

Černý telefon 2 [2025]

Tady je důkaz. Není to sice zcela častý jev, ale státi se to může. Totiž, že pokračování v podobě „dvojky“ může vlastně mnohonásobně kvalitně předčit originál. Zatímco čtyři roky starý původní Černý telefon byl za mě uspávající čistý průměr (na jedno zhlédnutí ale celkem fajn), jeho následovník se mu v mnoha ohledech vymyká. Vrací se v něm naše známá trojice The Grabber, Finney a Gwen – tedy jmenovitě Ethan Hawke, Mason Thames a Madeleine McGraw. Tentokrát (zaslouženě) dostává větší prostor právě mladší ze sourozenců Gwen. Samozřejmě v jedničce ta její role také nebyla úplně zanedbatelná, ale tady to je ona, kdo se větší měrou zasluhuje o celý příběh.
Před zhlédnutím pokračování se občas kouknu pro připomenutí na původní film. Tady jsem to také plánoval, ale nakonec k tomu stejně nedošlo a to hlavně z toho důvodu, že jsem prostě tak nějak celkově neměl čas. Tady to je určitě ale lepší, pokud originál nemáte jakžtakž v hlavě. V této dvojce totiž máte dost odkazů na jedničku. Jasně, dá se na to podívat i tak a stejně si film užít, ale osobně to příliš nedoporučuji.
Zatímco první Černý telefon je z mého pohledu podstatě jen trošku temnější thriller, druhý už je absolutní horor. Nejprve oceňuji tu asi nejzásadnější věc, že film zůstal se stejnými tvůrci – stejný režisér a scénáristé. Na druhou stranu to může být trochu limitující. Nevěřím, že existuje nějaký režisér, který by o svém do světa vypuštěném filmu prohlašoval, že to je špatný film. Jenže právě jednoduše se může stát, že se to někomu úplně nelíbí a potom už tomu režisérovi moc nevěří, že nezůstane ve stejných kolejích. Naštěstí semtam se stane, že se pokračování povede. V tomto případě musím říct, že k tomu došlo a to tak, že velmi. Hlavně je to skutečně děsivější a hororovější než ospalá jednička. Nechci, aby celé toto zamyšlení bylo založeno jen na porovnání. Jen mi to přijde, jako byste si nejprve kousli do krajíce suchého chleba a hned poté by následovalo sousto bohatě zdobeného a naplněného sedviče. Více se rozvíjí samotná Hawkeova postava. Stejně je to změna, když se v podstatě z „normálního psychopata“ stane něco mnohem temnějšího. Pochopitelně absolutní špička celého filmu je při závěrečném střetu na zamrzlém jezeře. Chvilku mě přepadávala touha snímek vidět ještě jednou. V kině jsem to již nepodniknul, ale hned z kraje nového roku se na to chystám. Ono to totiž stojí za to. Kdo vlastně jako první přišel s tvrzením, že pokračování musím být už jen z obecného principu horší? Ale pokud bych měl něco osobně Černému telefonu 2 něco vytknout, tak snad jen to, že mi to dost zkomplikovalo můj finální TOP seznam hororů letoška. A dost to v horních pozicích celkovým pořadím zamíchalo.

Hodina zmizení [2025]

Absolutně beze slov. Během závěrečných titulků jen sedící v kinosále, zírající na běžící jména tvůrců a snažící se mozkem zpracovat, co vlastně viděl. Ano. Přesně takové pocity měl jsem po ihned skončení tohoto filmu. Pakliže jsem již jednou mluvil o překvapení roku (Bring Her Back), ve skutečnosti to bylo jen do té doby, než jsem viděl absolutní letošní filmový zvrat v podobě Weapons. Občas se jen z názvu dá minimálně odhadovat, o čem to celé bude. V tomto případě to je ale opravdu zrádné a velmi pochybuji, že by to někdo odhalil předem. Troufám si tvrdit, že je to odhaleno až ve druhé třetině hororu. Někdy mi poněkud hodně vadí české názvy, které mnohdy nemají absolutně nic společného s originálem. V tomto případě musím ale distributory pochválit. Kouknul by se někdo na film „Zbraně“ ? Nemůžu soudit ostatní, ale mě by to tedy rozhodně vůbec nenalákalo.
Musím říct, že jsem již dlouho neviděl snímek, který kombinuje tolik různých (a na první pohled těžko slučitelných) žánrů. Tady to byl doslova koktejl. Já to opravdu stále celé zpracovávám, protože je to tak perfektně natočené a za mě totálně nepředvídatelné. Julia Garner je v roli učitelky třídy ztracených dětí úplně skvělá. Ale úplně si nekrade film pro sebe. Onou „zlodějkou“ je tetička Gladys neboli Amy Madigan. Jsem rád a potěšen informací, že snad je již ve vývoji samostatný snímek, který více poodhalí tuto její fenomenální postavu. Takovou tetičku by chtěl každý. No ne?
Co tedy dělá Weapons snímkem tak absolutně překvapujícím a za mě naprosto dokonalým? Velkou část děje tvoří černý humor, který je ale perfektně zakomponovaný. Neznám jiný horor, při kterém by se v kině tolik lidí hlasitě smálo. Normálně bych za to tvůrce více či méně odsoudil, ale tady se to vlastně i hodilo a celé to zpestřilo. Další klad vidím v tom stylu natáčení. Velmi se mi líbilo, že některé scény byly natočeny několikrát, ale vždy z pohledu různých postav. Každá postava tak přinesla více detailů. Momentálně si nemůžu vybavit jiný snímek, kde by byla použita stejná technika. A opravdu to bylo super. Dále bylo dobře vybráno celkové obsazení. Především jsem byl rád za již zmíněnou Julii Garner, kterou jsem letos viděl taktéž v pětihvězdičkovém hororu Vlčí muž. Poslední dobou v mých zamyšleních často zmiňuji velké dějové zvraty. A i toto není výjimka a je jich tu dostatek. No a další (i když asi ne zcela poslední zajímavost) se týká samotné propagace a vlastně i úvodu filmu. Nepamatuji si, kdy jsem naposledy viděl tak často trailer na jeden konkrétní snímek. Ano, pro někoho by to bylo již otravné (také mi to po druhém zhlédnutí tak trochu přišlo), ale zároveň mě osobně to nějakým zázračným způsobem uchvátilo a získalo mou pozornost. O to větší byl šok, když v úvodních minutách hororu byl celý trailer vlastně slovo od slova citován znovu. To byl vynikající záměr tvůrců, protože pokud jste z traileru měli nějaký odhad, o čem to celé bude, toto zopakování vám tu celou myšlenku zbouralo a vy jste prakticky začínali na nule. Mnohdy se stává, že někteří diváci jsou naštvaní, když v traileru je nějaká scéna, která se ale ve výsledném snímku neobjeví. V tomto konkrétním případě se ale tvůrci pojistili tím, že v úvodu znovu řekli celé věty z traileru, aby navázali větou, že pravý příběh začíná až teď.
Poslední dobou má zamyšlení nejsou nijak dlouhá. Tady jsem chtěl udělat výjimku, protože si to Weapons totálně zaslouží. A musím říct, že to opravdu hodně dlouho balancovalo na absolutním TOPu za rok 2026. Proč ale musím pořád chválit? Proč nemůžu být někdy kritický a (jak mají někteří toxickým koníčkem) hledat nějaké chyby a nelogické chování postav či přímo absurdní posun děje? Já se ale ptám. Proč to dělat a vlastně se stydět za svůj vkus? Je naprosto pochopitelné, že každý preferuje něco jiného. Pokud by totiž všichni měli rádi pouze to stejné, stali bychom se jen hloupými ovcemi.
Weapons je úplně super a celková (závěrečná) pointa mě opravdu dostala. Každý rok se na hororovém poli objeví nějaké příjemné překvapení. A když od začátku do konce vůbec netušíte, jak to celé dopadne, je to jen důkazem toho, jak kvalitní ten film je. Temná stránka je tady je sice občas více odlehčena, ale není to vlastně na škodu. Věřím, že každý si na tom najde něco svého. Já jsem po zhlédnutí měl tak neskutečný pocit totálního blaha. To spojení nečekaného a příjemného překvapení opravdu udělalo svoje. Prosím tedy všechny budoucí hororové tvůrce – nechť je vám tento originální snímek inspirací. I v dnešní době může film naprosto zaujmout. Jen více takových případů, prosím. 🙂 🙂

Vrať mi ji [2025]

Australská bratrská dvojice s poněkud netypickým příjmením Philippou na sebe filmařsky nejvíce upozornila povedenou duchařinou Talk to Me z roku 2022. Zatímco o scénář se s dalším scénáristou stará Danny, režisérskou židli si dělí oba sourozenci rovným dílem. Popravdě se v případě Bring Her Back jednalo asi o mé největší hororové očekávání tohoto roku. A ve výsledku to bylo opravdu fenomenální a skvostné. Bylo to zase o něco trochu jiného, než jsme zvyklí (ostatně to samé mohu potvrdit i u zmíněného Mluv se mnou). Jasně, oživování není žádná novinka – viz třeba Stephenův Řbitov domácích zviřátek. Ale tady je velmi povedené celkové zpracování. A za mě to bylo originální a osobité. Sally Hawkins mi byla poněkud povědomá, jen jsem si ji hned nemohl nikam zařadit (jedná se ale o jednu z hlavních hereček v za mě podprůměrné del Torrově Tváři vody, kde byla nominována na Oscara). Už jen její trošku netradiční vzhled dává tušit, že s ní nebude něco v pořádku. Osobně bych s ní vlastně ani nechtěl být v jedné místnosti.
Jelikož se jedná o jedno z nejlepších (nejen hororových) překvapení letošního roku, víc se o příběhu nezmíním. Protože jak tvrdí klasik – my nesmíme ani naznačovat. Ne, že bych se o to nechtěl podělit – zas tak skoupý nejsem – nerad bych ale případného jednoho náhodného čtenáře mých zamyšlení připravil o zmíněné tajemství. Sice je dost možné, že by nesdílel ke konci stejné nadšení (to je dokonce ta pravděpodobnější varianta), ale nerad bych mu to nějakým detailním spoilerem kazil. Jsou tam skvělé scény a minimálně jedna byla pro mě trochu nepříjemná sledovat. Všichni herci podávají vynikající výkon, i když se osobně nad všemi lehce vytyčuje již zmíněná Hawkins. Je vidět, že Australané umí. Možná, že něco obdobného tady již někdy bylo, minimálně podobný princip, ale já to považuji za originál. Jsou tam nečekané dějové zvraty a vlastně samotný konec mě velmi dostal.
Na bratry Philippou si budu muset dát opravdu pozor, protože se mi líbí jejich přístup. Každý z obou jejich celovečerních snímků byl velmi povedený i když osobně tento letošní byl o stupínek lepší. Je to ale těžké hodnotit, protože každý film je pochopitelně zcela odlišný. Ale mají velmi dobře nakročeno. Mám jejich styl opravdu velmi rád.

Cizinci: Kapitola 2 [2025]

Občas se stane, že svěží restart nějaké zavedené série předčí původní originál. Takhle nějak bych popsal vývoj v případě The Strangers. Celé to začalo v roce 2008, kdy scénárista a režisér Bryan Bertino poprvé představil tajemnou trojici s nepříliš děsivým maskami. Pokud bych měl vybrat nějaký subžánr hororu, který opravdu nemusím, určitě bych zmínil „horrorcom“ a taktéž home invasion. V prvním případě jde čistě dle mého o naprostou neslučitelnost děsu a humoru. V tom druhém to ale beru více s respektem, protože přeci jenom je dost reálné, že se to klidně může stát i ve skutečnosti – film nefilm.
Originální zmíněný snímek byl pro mě čistočistý průměr. Neurazil a ani nenadchnul. Druhému, spíše volnému pokračování, svědčilo, že se změnilo prostředí z podstatě uzavřené místnosti v případě jedničky. Kemp nabízel daleko více zajímavých možností. Nebylo to ještě úplně dokonalé, ale jako lehký nadprůměr to obstálo.
No a poté o šest let později začíná zcela nová kapitola The Strangers. Respektive kapitola rozdělená na tři části. Tam se kompletně změnil scénáristický tým a také režisér. A to dle mého celou série ještě více nadzvedlo a posunulo. Svědčí o tom i fakt, že loňská Kapitola 1 skončila na šestém místě mého seznamu TOP hororů za rok 2024. Opravdu mě to bavilo, protože se mi celkově líbil ten příběh, který mnohdy nabízel zajímavé zvraty. Jasně, některé postupy se obdobně opakovaly jako v původních dvou dílech. Ale za mě to byl dobrý krok o rozšíření tohoto hororového univerza.
Ač by se mohlo stát, že další díl série bude úplně s novými postavami (vzhledem k tomu jak končil loňský snímek v nemocnici), tato plánovaná trilogie (ano všechny díly se v podstatě točily současně) bude kompletně držet pohromadě a rozvíjet příběh s ústřední Mayou v podání herečky Madelaine Petsch. Tvůrci se z ní rozhodli udělal další hororovou final girl a já proti tomu nic nemám. Maya je velmi sympatická a ačkoli si prošla velkou bolestí v jedničce, nevzdává se a jednoduše nechce zemřít v rukách maskovaných psychopatů. Druhá část The Strangers se navíc na onu vraždící trojici mnohem více zaměřuje a my se dozvíme co jsou zač (a také vlastně i kdo je Tamara). Určitě v tom posledním díle této trilogie se jejich příběh ještě více prohloubí.
Je zajímavé, že loňská Kapitola 1 se lehce dostala na můj hororový TOP seznam a prakticky přesně po roce k němu přijde i toto pokračování za rok 2025. Jak jsem zmínil, z mého pohledu to je minimálně částečně tím, že se neměnil tvůrčí tým. A ano, tato nová verze, která je v podstatě vlastně remakem, se mi líbí daleko více než originální dva snímky. Tady jsem byl úplně spokojený a už se nemůžu dočkat na zakončení celého příběhu příští rok. Nechci a nemusím tady více psát o ději samotném. Je ale fajn, že to celé opravdu drží pohromadě. Ano, někdo by mohl namítat, že dvojka už není čistý home invasion. Není. Ale to vlastně vůbec nevadí. Tady se taktéž dočkáme zajímavých zvratů. Moc mě to bavilo a užil jsem si to. Je to další důkaz (i když ne zcela běžný), že když je celkový příběh dobře popsaný, pokračování na původní snímek plynule naváže a ještě dokonce samotný děj ještě více prohloubí. Odhalujeme minulost maskované trojice a proč to dělají. I když tady perfektně funguje replika z originálních již 17 let starých Strangers: „Proč to děláte?“ – „Protože jste byli doma“. Tím je vlastně vysvětleno vše.
Věřím, že tato novější série bude patřit k mým oblíbeným. Za předpokladu, že si i závěrečný díl udrží stejnou úroveň. U frančíz se mnohdy může stát, že s postupnými díly samotná kvalita klesá. Jenže tady to i po druhé části zůstává velmi vysoko.
Tak co, dostane se závěr trilogie opětovně na seznam TOP hororů za rok 2026? Pokud tvůrci něco vyloženě nepokazí, pevně věřím, že ano. 🙂

Exit 8 [2025]

Jsem rád a oceňuji, že se k nám do kin semtam dostanou i spíše artové filmy. Navíc konkrétně japonských je velmi málo (když pominu ty celovečerní anime, se kterými se teď doslova roztrhl pytel). A ono není vůbec od věci zhlédnout i nějakou nemainstreamovou záležitost. Ty kolikrát můžou i překvapit. S hrou Exit 8 jsem se poprvé setkal na YouTube. O to víc jsem byl překvapený, že se z toho chystá celovečerní film a ještě o to více, že ho budou dávat i v našich kinech. Výsledek? Naprosto skvělý. Ale opět to není snímek pro každého. S různými časovými smyčkami jsme se setkali již několikrát. Někdo holt na to nepřistoupí a a když podesáté vidí tutéž bílou chodbu japonského metra, může to pro něj být unavující. Jenže film není jen o tom procházení. Velmi jsem ocenil, že se tvůrci rozhodli původní „nudný“ příběh doplnit i o hloubku. Osobně jsem originální hru nehrál, ale u sledování hraní na YouTube mi toto trochu chybělo. Protože řekněme si upřímně – z původního námětu by nemohl vzniknout celovečerák, který nenudí. Trošku váhám konstatovat, zda je před zhlédnutím znát původní hru. Ve filmu princip pochopíte velmi rychle. Jenže za mě má celý snímek větší hloubku. Celé to vlastně může být jako jakási metafora. V životě se nám také může stát, že jakoby bloudíme v kruhu a dokud stále neuvidíme jakési „anomálie“, budeme v té smyčce chodit dále. Je to možná také o hledání sebe sama. Bylo fajn, že jsme se více dozvěděli příběh pána v bílé košili, což určitě ve hře nebylo. Samozřejmě je dobré podotknout, že ve filmu, kde je málo postav, je nutné každou jednotlivou nějakým způsobem rozvíjet.
Někdo by mohl podotknout, že na horor je tam málo hororových prvků. Tady to je více vsazeno na psychologii, pocit opuštěnosti a jsou tam fungující skryté odkazy, které především hlavní postavu více prohlubují a rozvíjí. Někdo by si mohl stěžovat na zbytečnou délku snímku. Já se ale ani na chvíli nenudil. Zpočátku samozřejmě dost času zabere, než je uvedeno, jak ústřední děj funguje. Hlavní hrdina neustálým opakováním se vlastně dostává hlouběji do sebe a objevuje se. Jde to celkově označit za plnohodnotný horor? Ano, proč by ne. Je to zase něco jiného, než na co je většina diváků hororových příběhů zvyklých. Je to ten typ snímku, který na různých světových festivalech posbírá ty hlavní ceny, ale ve finále u mainstreamové veřejnosti spíše propadne. Je to ale škoda. Dobře, uznávám, že ne každému se obdobné filmy líbí. A v tomto případě bych byl asi moc sebestředný, abych každému vykládal, že je to TOPový snímek, který rozhodně musí za každou cenu vidět. Když na něj ale narazíte, zkuste mu alespoň dát šanci. Je dost možné, že z toho nebude tak moc nadšení jako já, ale za pokus to určitě stojí. Teď už navíc neběží v kinech a tak ho kdyžtak můžete kdykoliv vypnout a opustit. Velmi ale doporučuji počkat si, protože za mě je poslední dejme tomu půlhodina opravdu skvostná. Tím si to ode mě zajistilo naprosté nadšení a spokojenost. Proč furt pozornost ubírat na mainstream, když přitom i klidně rozpočtově spíše chudší film dokáže velmi příjemně překvapit?

V zajetí démonů 4: Poslední rituály [2025]

Jen málo hororových frančíz si drží poměrně vysokou laťku po všechny díly. Jenže tady to osobně s klidným srdcem prohlašuji. James Wan je dle mého jeden z TOP hororových režisérů současnosti (spolu s ním i Jordan Peele, Ari Aster či Osgood Perkins). A všechny Wanovy filmy mě vždycky bavily a vždy si ode mě odnesly velmi nadprůměrné ohodnocení. A to zcela zaslouženě. Byl to právě James Wan, kdo nám v roce 2013 přinesl první případ se známou manželskou dvojicí vyšetřující paranormální jevy, tedy Lorraine a Eda Warrenovými. První dva filmy (režírovaným právě Wanem) díky po všech stránkách skvělému filmovému zážitku si odnesly mou nejvyšší známku. Další dva v této frančíze malinko klesly o menší stupeň. Ale i tak to zůstává opravdu nadprůměrná záležitost.

Poslední dva díly této hororové série režíroval Michael Chaves. Ten také nebude úplně špatným režisérem, když jsem všem jeho čtyřem filmům dal shodně známku 4/5. A myslím si, že se předpřipravených Wanových otěží chopil velmi dobře. Filmařsky je to dost povedené. Jen mi tam do úplné spokojenosti něco málo chybělo. Čtvrtý díl s podtitulem Poslední rituály má být zároveň posledním. Hned zpočátku můžu říct, že se takové zakončení celkové série podařilo. Bylo fajn, že v každém dílu jsme se seznámili s jiným případem. Přesto to ale celkově do sebe dost zapadá a vytváří to tak celé univerzum (na které navázalo mnoho dalších filmů jako třeba Sestra či Annabelle). Samozřejmě se všechny případy točí kolem různých démonů (což nám možná až polopaticky naznačil český překlad názvu). A přesně takové typy hororů patří mezi mé TOPy – démoni a exorcismus (musím opět nejmíň posté zmiňovat mého milovaného Vymítače ďábla z roku 1973? haha). Vím, že v každém zamyšlení bych měl hodnotit jen ten jeden konkrétní film. Jenže v případě této série je to dost obtížné. Každý má skvělou atmosféru, povedené záporáky v podobě různých démonů a dobře vybrané herce, kteří ztvárňují uvěřitelné postavy. Moc se mi líbí ten celkový dobový styl – nic není moderní a tak to má být.
Samozřejmě si umím představit další a další části The Conjuring, ale spíš možná bude lepší, když to opravdu již bude ukončeno (pokud nepočítám související filmy, které jsou z tohoto univerza odvozeny). Jenomže jetli by to takhle dále pokračovalo, jako s tou hlavní „warrenovskou dějovou linkou“, stal by se z toho jednoduše seriál (s velmi neobvyklou délkou jednotlivého dílu). To by dle mého nebylo úplně šťastné rozhodnutí. Jasně, Annabelle již má tři samotné filmy a Sestra dvě. Takže to univerzum se velmi rozšiřuje. A to klidně i dál může, protože jak jsem zmínil, celý ten svět mě prostě chytl a baví mě. A to jako hodně. Ale samotné V zajetí démonů bych již nechal uzavřené. A koneckonců ten český název nezní zas tak špatně.

M3GAN 2.0 [2025]

Když máte poměrně povedený koncept, který v kinech zaujme, hned začnete přemýšlet o dalším pokračování a budete doufat, že tím vytvoříte kasovně úspěšnou frančízu. Studio Blumhouse mám vlastně celkem rád. V poslední době vydávají opravdu hodně hororů – o jejich případné kvalitě nechť si rozhodne každý sám. Rozhodně mají slabší kousky, ale zároveň i ty kvalitnější. Za mě M3GAN patří určitě k tomu lepšímu z jejich produkce. Zpočátku mi to přišlo jako modernější zpracování Dětské hry. Ano, řekněme si na rovinu, že je to cílené spíše na mladší publikum. Což vlastně obecně nemusí být zas tak na škodu (pokud tedy nepočítám například Five Nights at Freddy’s, které se mi totálně netrefilo do vkusu a je to již výhradně jen pro generaci mladší než já). Androidí robotka „Model 3 Generative Android“ aka M3GAN rozhodně dokáže pobavit. To už dokázala v prvním filmu. Dvojka už je víceméně čistá popcornovka, která se tak trochu veze na úspěchu jedničky. Ale tady se mi líbilo, že to je sice pokračování, ale má to svůj vlastní příběh. Sequely mají vždy problém, jak u diváků obstojí. Mnozí lidé je prostě už tolik nepřijmou. Já se tady ale bavil. Jistě, místy to už je trochu přestřelené a může to sloužit jako menší paradie na filmy typu Terminátor a jemu podobné, kde budoucnost je ovládána roboty a androidy. Jenže možná taková ta výstřednost se mi vlastně dost líbila. Takhle si představuji ideální film na odreagování. S hodnocením typu „neurazí, ale nenadchne“ by si jednoznačně vysloužil průměr. Z mé strany to je o laťku výše. Dočkáme se dost dobrých robotích bitek (zvláště té finální). Samozřejmě to tam celkově musí být proloženo humorem, který mi ale kupodivu nijak výrazně rušivě nevadil. Jistě, z takového námětu by se dala vytvořit čistě hororová a krvavá podívaná. Osobně bych to zařadil mezi „rodinný film s prvky hororu“. Již v prvním zamyšlením na M3GAN z roku 2023 jsem zmiňoval, že se mi líbí, když tvůrci zpracují téma, které by se klidně mohlo stát. Tedy alespoň teoreticky. V případě M3GAN je skvělé sledovat různé hi-tech vychytávky, přičemž s některými z nich se již můžeme i reálně setkat.
Osobně bych se ani nedivil, kdyby scénáristé již připravovali třetí pokračování. Vlastně bych ani nebyl proti. Dosavadním dvěma dílům jsem dal lehce vyšší nadprůměrné hodnocení. A pokaždé jsem se dost dobře bavil. Jistě, je to vlastně klasická popcornovka, nad kterou nemusíte bůhvíjak přemýšlet. Ale to je mnohdy opravdu super. Tak uvidíme, jak se toto univerzum bude dále vyvíjet.