Iron Lung [2026]

Velmi těžko hodnotit. Nemám rád označení YouTuber. Na té platformě více či méně aktivně sleduji pouze dva kanály. Tudíž není divu, že o jakémsi Markiplierovi jsem v životě neslyšel. To já toto stejně vždy považuji jen a pouze za (placený) koníček, rozhodně ale ne za plnohodnotnou práci. Co jsem tak četl, tak tento youtuber převážně točí různé let’s playe. Film je opět adaptací hry (poslední dobou se s nimi obecně v kinech roztrhl pytel). Hru absolutně neznám a nemůžu tedy srovnávat, ale jestli se film tak nějak té předlohy drží, k samostatnému hraní mě to tedy nenalákalo. Kolem filmu byl očividně velký hype (i když já osobně jsem to vůbec nezaznamenal a narazil na to skoro čistě úplně náhodou). Exkluzivita snímku byla, že měl být uveden jen ve vybraných kinech. A projekce byla jen jedna pouze v sobotu. Měl jsem za to, že se to tedy jindy již uvádět nebude, ale přesně týden na to bylo další uvedení. A opět jsem zažil něco, co naposledy před třemi roky u dětského horůrku Five Nights at Freddy’s – naprosto plné kino. Na rozdíl od zmiňovaného „děsného“ snímku byl přeci jen tento lepší a taky to bylo věkově pestřejší. Ale stejně pouze jen průměr, ačkoliv to místy sklouzávalo i níže. Hlavní slabinou filmu je jeho celková stopáž, která je opravdu přepálená. Ono kdyby se to zkrátilo minimálně o půl hodiny, vlastně vůbec nic by se nestalo. Děj se často opakuje a občas prostě začíná být jednotvárný. Chyběl mi tam nějaký výraznější spád. Další problém je, že je to vlastně film jednoho herce, který ve skutečnosti žádným hercem není, jen youtuberem. Konec je teda opravdu skvělý. Jako když si vezmu celkový koncept, kdy prostě zmizely všechny hvězdy a všude kolem je jen krvavá masa, tak to nezní tak špatně. Ale celkově ten film nic moc dobrý není. V průběhu psaní tohoto zamyšlení jsou dokonce párkrát uvažoval, že bych ještě o něco snížil své původní hodnocení. Nic ale měnit nebudu. Zas taková katastrofa to nebyla. Jen by celkovému snímku prospěl výraznější sestřih. Takže ve výsledku o něco horší průměr.

Ozvěna [2025]

První letošní čistý průměr. Po zhlédnutí jsem popravdě uvažoval i ještě o něco nižším ohodnocení. Je to škoda, protože začátek byl velmi slušný. Nevadí mi, když se některé filmy trochu inspirují jinými už dávno uvedenými. Jenomže když se tam přidá pouze jeden odlišný prvek a zbytek se zanechá, to se opravdu nepovede. Je jasné, že v dnešní době je dost obtížné přijít s něčím opravdu originálním a autorským. Tady to bylo bohužel tak do očí bijící, že to film stálo minimálně jednu hvězdu dolů. V tomto případě se vlastně ani tak nejedná o inspiraci, jako spíš vyloženě vykrádačku Nezvratných osudů. Ano, film měl ještě takovou vlastní omáčku v podání píšťalky na přivolání smrti. To všechno bych tak nějak ještě skousnul. A čím si to celé ztratilo ještě jednu hvězdu byl ten vyložený nesmysl, na který jsme si stejně už povětšinou zvykli. A to, že se při umělém dýchání vždy musí zacpat nos. To se bohužel často neděje. Jenomže když takový kiks udělá postava, která (byť jen brigádně) chodí pomáhat do nemocnice, je to minimálně na pováženou. Pomalu na to začínám být alergický.
Abych ale jen nehanil, celkem povedené byly jednotlivé smrti a dočkali jsem se u toho i pěkného gore. V některých scénách se krví nešetřilo. Měl jsem nutkání celý film označit za popcornovku, ale pravděpodobně to neudělám. Protože popcornovku si minimálně užijete. Tady to mělo takové jakési výkyvy. Délka adekvátní. Ale občas mi přišlo, že by se celý film malinko zpomalil. A hned po chvíli mi bylo jasné, že se opravdu jedná o chabou předělávku frančízy Final Destination. Ale zase mytologie píšťalky byla vlastně dobrá. Celé je to pro mě trošku těžké ohodnotit. Celou dobu jsem hlavní mladou herečku měl za Sophii Thatcher, se kterou jsem již pár filmů viděl a vesměs se mi líbily. Ale veškeré obsazení bylo zcela neznámé. Scénář byl ale opravdu slabý.
Nakonec z toho tedy vylezl čistý průměr a víc nad tím vlastně ani nechci přemýšlet. Místy zajímavé, ale převážně bohužel vykrádačka úspěšné série. Škoda.

Parazit z chlaďáku [2026]

Solidní a vlastně dost příjemná popcornovka. A zcela určitě se jedná o tu lepší horrorocom. Trailer jsem na to viděl několikrát a tak nějak jsem si nedokázal přiřadit film aspoň částečně do hororové škatulky. Tady je to spíš více sci-fi. Ale samozřejmě nejvíc komedie. Do kina jsem šel trochu jako „z povinnosti“, protože horor je prostě moje absolutně největší životní vášeň a žádnou hororovou premiéru si nenechám ujít. Jedinou výjimkou z poslední doby bylo loňské pokračovaní dětského horrorcomu Five Nights at Freddy’s 2, které jsem vynechal záměrně. Pro jedničku jsem prostě nebyl cílovka. Samozřejmě v rámci neustálého hororového dovzdělávání se časem na ten horůrek také kouknu, ale není to nějaká moje aktuální TOP priorita.
Nemůžu si pomoct, ale v případě Cold Storage to je vlastně opravdu zábava. Definice popcornovky zcela do puntíku. Opravdu to není film, nad kterým byste museli nějak přemýšlet. A celkově to má hlavu i patu. Velmi sympatické je ústřední obsazení, i když já osobně jsem se mnohdy nemohl zbavit pocitu, že jakmile se na scéně objevil Liam Neeson, tak trošku si ten snímek začal ukrádat pro sebe. Asi s ním nemám nakoukáno mnoho filmů, ale vím, že se spíše objevuje v těch akčních. Tady mu role naprosto sedla. Ostatní herci pro mě byli zcela neznámí, ale velmi sympatičtí.
Před samotným zhlédnutím jsem předpokládal čistý průměr nebo spíše i hůř. Byl jsem ale možná právě dobře naladěn a užil si to. Nebylo tam vyloženě gore, ale přeci jenom se tam objevily pro nehororové diváky poměrně nechutné scény. Celé je to ale nutné brát s nadhledem a opravdu to je sci-fi hororůrek na čisté odreagování a zábavu. Ale na druhou stranu musím podotknout, že čas od času takovýto odlehčený horor má co do sebe. A tím více, že se ve finále dostal do lehce nadprůměrné kategorie. Přemýšlím, ale nad opětovném zhlédnutí vlastně ani neuvažuji. Trošku se totiž obávám, že by to ztratilo to kouzlo „prvně viděného“. Ale byl to prostě fajn snímek na první dobrou.

Primát [2025]

Co se týká hororů, tak je začátek letoška opravdu štědrý. Navíc neustále samý nadprůměr. A Primate konkrétně se velmi zlehka okamžitě dostal na seznam mých TOPů za rok 2026. Samozřejmě, že první mi na mysl přišel Kingův Cujo, který má s Benem dost společného. Však ono také přijít v dnešní době s něčím opravdu originálním je vskutku kumšt. Pochopitelně to není remake, ale jistou inspiraci prostě tvůrci nezapřou. Jestliže u loňské Opice se jednalo v podstatě o čistou horrorcom (která mi ale filmařsky lehce nadprůměrně sedla), tady v tomto případě se jedná o drsnější horor. Zatímco v případě Cuja jsme viděli původce vztekliny „v akci“, tady se o něm pouze mluví (i když ho pak poté i uvidíme). Přiznám se, že v životě jsem neslyšel o hlodavci promyka (v angličtině mongoose). To je možná jediná menší výtka k jinak zcela dokonalému snímku – do šimpanzí klece se prostě nějak dostane ten hlodavec. Ale jak? Ale to nijak zvláště neřeším (až tedy na to pro mě neznámé malé zvíře).
Vzteklina je pro zvířata opravdu hrozná. Viděl jsem mnoho obrázků pro srovnání – především psů – před tímto onemocněním a po tom. Je to tedy fakt děsivé. Naštěstí už jsou dnes vakcíny, ale přeci jenom pro zvířata v divoké přírodě to není nic platné. Vzteklina (jak ostatně i samotný název napovídá) v napadaném vyvolává silnou agresi. Nedalo mi to a po zhlédnutí filmu jsem začal hledat nějaké konkrétní případy napadení člověka šimpanzem. Nejvýraznějším a také nejděsivějším je ten se šimpanzem Travisem. Toho v domácím šimpanzím útulku vychovávala jistá Američanka a byl dost populární. Jenže zlom přišel v únoru 2009. Travis se léčil s lymskou borreliózou a tak mu majitelka do čaje dala i trochu Xanaxu – krátkodobě působícím silném léku proti úzkosti, který ale také může způsobit dezorientaci či halucinace a agresi; tedy hlavně u lidí. K té Američance přišla kamarádka, aby jí pomohla Travise uklidnit. Jenž šimpanz se na tu známou prudce vrhl a ona pak měla zcela roztrhanou tvář, přišla o nos a také devět prstů na rukách. Po přivolání policie byl posléze agresivní opičák zastřelen. Paradoxem je, že Travis tu ženu znal, protože taktéž občas pracovala v tom útulku. Jen přijela jiným autem a měla jiný účes. V následujících letech musela žena podstoupit mnoho plastických operací (mimo jiné i za pomoci českého chirurga působícího v USA Bohdana Pomahače). Sice pak měla ta žena trvalé následky, ale přežila. Pro silnější povahy doporučuji najít na internetu srovnávací fotky před útokem a po operacích. Není to ovšem nic příjemného.
Primát je horor jak má být. Moc se mi to líbilo. Nebudu konkrétním ději vůbec nic vůbec psát. Jen ho prostě můžu jen doporučit. Opravdu výborná tam je hudba. Jasně, stejně jako ve snímku Cujo, i byl tady Ben nahrazen živým hercem. Ale zajímalo by mě, kolikrát se použil skutečný opičák.
Primate je zkrátka za mě naprosto skvělý horor.

Substance [2024]

Dost povedené. A velmi zaujmou i zajímavé plakáty. Určitě bych to neoznačil za mainstream. Právě naopak bych to viděl spíše někde při tajných nočních promítáních v různých fanouškovských klubech. Je to lahůdka, která nás ale nutí k zamyšlení. S rozvojem nových a nových sociálních sítí (já jsem poněkud za staré školy a mám jen Facebook – na ostatních se vlastně ani nikdy neplánuji registrovat) stále stoupá požadavky na dokonalost. Všichni ti „líní-lidé-nechtějící-si najít-normální-práci“ aka „influenceři“ musí mít každý svůj příspěvek naprosto dokonalý, aby vždy byli vzorem pro své ovce. A tahle ta neustálá honba po dokonalosti vede jen k tomu, že lidé přestanou vnímat skutečnou podstatu věcí. Na všechno se používají filtry a jde jen o to, aby vše bylo zcela bezchybné. Opouští se od přirozenosti.
A to celé je vlastně samotným tématem celého filmu. Zpracování je tedy opravdu působivé. A body horory jsou taktéž mé oblíbené (jasně, v tomto subžánru je král Kanaďan David Cronenberg). Ale tady to byl velmi povedený zástupce. Režisérka Coralie Fargeat má včetně tohoto pouze dva režírované snímky, ale myslím si, že tady by jí to mohlo otevřít dveře do velkého světa hororu. A tím víc, že to bylo velmi dobře ceněno na různých filmových festivalech (především v Cannes). A to je na hororový žánr co říct. Jenomže tady to je o to děsivější, že velmi brzy to může být naprostá realita v našich životech. Všemožný vývoj technologií je opravdu uchvacující. Jasně, celé to je myšleno jako satira na moderní společnost. A Demi Moore (jejíž kariéru kromě Ducha vlastně moc neznám) zde podává naprosto strhující výkon. Skvěle ji sekunduje i její mladší hot verze s tváří Margaret Qaulley. A celé to je opět zrcadlem dnešní společnosti a doby. Někteří budou naprosto pečlivě dodržovat nastavená pravidla, jiní je hned zpočátku zcela ignorují a pak tu je ještě třetí skupina, kteří to nejdřív dodržují, ale pak (třeba i při nepozornosti) od pravidel také opustí. Tady je krásně ukázáno a pro každého položena otázka, zda opravdu ten mamon po neustálé dokonalosti skutečně stojí za to. Ano, získáme hodně přátel a možná i slávu (pro celebrity společně s penězi naprosto prvořadá kombinace), ale zároveň pak ztratíme část sebe. Jenže problém je, že čas rychle běží – co bylo ještě před rokem in, to už je dneska out.
Ve finálním hodnocení jsem musel nakonec jednu hvězdu ubrat – a to za přehnaný konec. Trošku to tam vlastně pasovalo, když nad tím teď přemýšlím. Myslím si, že tohle bude jeden z filmů na který se klidně znovu podívám. Koneckonců, je to teď lehce přes rok, kdy jsem to viděl. A bylo to zaslouženě nadprůměrná podívaná. Takže určitě někdy v nejbližší době si to opětovně pustím

SOS [2026]

Možná je brzy po uplynutí teprve prvního měsíce roku 2026 tvrdit, že se tady jedná o překvapení roku. To loňské osobně přišlo až mnohem později. Ale tady v tomto případě si nemůžu pomoct. Sama Raimiho mám vlastně rád. Díky němu je pro mě jediný Spider-Man pouze Tobey Maguire (jiné díly jsem neviděl) a jeho oblíbeným hercem (a mým vlastně také) je Bruce Campbell. I v tomto případě měl v jeho novince menší cameo (byť jen na fotce). A kdo aspoň trochu zná tvorbu tohoto michiganského rodáka, může tak nějak tušit, co může očekávat. Už má poměrně dobře rozpoznatelný rukopis, i když třeba mě osobně stále dokáže překvapovat. A tady to překvapení bylo opravdu veliké. Ty zvraty! Ale nebudu předbíhat.
Rachel McAdams jsem sice dle hodnocení v některých filmech již viděl, ale vůbec jsem si ji nedokázal nikam přímo zařadit. Dylan O’Brien je na tom ještě hůř – objevil se pouze ve dvou mnou viděných snímcích. Takže taktéž není nikterak zapamatovatelný. Ale musím říct, že tady tom vztahu šéf-podřízená jim to fungovalo úplně bezvadně. On je namachrovaný týpek, zatímco ona taková ta pracovnice, co vždy odvede hodně práce, ale nikdo ji za to neocení. Ale ty role se kompletně změní po ztroskotání. A to je vlastně také taková značka Sama Raimiho. Z outsidera se najednou stane boss. A v tu chvíli právě začíná má neoblíbená horrorcom. Jenže kupodivu v tomto případě mi to vlastně nevadilo a bavilo mě to. Nutno ale podotknout, že zpočátku mi z tohoto filmu vycházel v podstatě průměr. Také mi po zhlédnutí celkem dlouho trvalo, než jsem se finálně rozhodl hodnocení poněkud navýšit. Protože mě fakt bavily ty zvraty. Náhle vidíme, že Linda není tak úplně nevinná. Pochopitelně největší vtip tkví v tom, že všechny techniky pro přežití zná pouze z televize. Jenže to by nebyl Raimi, aby do svého snímku nepřidal svůj typický humor. Trošku mě zamrzelo minimálně ve dvou případech do očí bijící CGI – při pádu letadla a lov na kance.
Takže z kina jsem odcházel trošku rozpolcený. Ale nakonec celkové klady zvítězily. A konec byl dalším obřím překvapením, které to všechno ještě více otočilo. Ano, je to dobrý film. Nenazval bych to úplně popcornovkou, i když trošku vlastně je. Je to film, u kterého se dobře pobavíte. A to už je co říct, když to říká opravdový nemilovník horrorcomů. Jenže Sam Raimi stále dokáže natočit dobrý film, který si prostě užijete. Mně se to líbilo.