Rubrika: Zamyšlení

Sestra smrt [2023]

Mám tu další tip od mé výborné kolumbijské kamarádky. Opět to sice není horor přímo z Kolumbie, ale aspoň španělský. A tady se mi to hned líbilo mnohem více než předešlé Turno Nocturno. Po zhlédnutí a přečtení zajímavostí k filmu jsem zjistil, že Hermana muerte je vlastně prequelem k šest let staršímu snímku Verónica od stejného režiséra Paco Plazy.
Nejsem žádný věřící, ale stejně mě tak nějak obecně baví horory s jeptiškami. A navíc víra jako taková může mít mnoho podob – nemusí to být jen jakýsi vousatý pán na obláčku. Ano, i u tohoto filmu by se mohlo poznamenat, že něco podobného to už bylo. Jasně, že jo, ale stejně je každé zpracování trochu odlišné. V hororovém subžánru nunsploitation je prý producentem nejvíce těchto snímků sice itálie (především ze 70. let), ale určitě mnoho jich má i Španělsko. V tomto konkrétním případě v příběhu poměrně velkou roli sehrála španělská občanská válka, která je dost zásadní v historii této země. A stejně jako v jiných lidských společenstvích, i tady všichni opravdu nejsou svatí. Kolikrát už v minulosti věřící našli právě onoho jednoho vyvoleného, který měl vidění. Bylo evidentní, že její rodina byla věřící, protože pak sama vstupuje do kláštera. I když původně jen jako učitelka.
Někdo by mohl namítat, že v tomto hororu moc nejsou lekačky. To je sice pravda, je jich vlastně velice poskrovnu, ale za mě je příběh obecně zpracován velmi dobře. A některé scény jsou opravdu povedené – viz třeba ta s plněnými koláčky (či co to bylo). Paradoxem je nastávající jeptiška, která ale sama má o své víře pochybnosti. Nevidí to, co jiní. Zásadní roli ve snímku hraje zatmění slunce. Nejsem si zcela jist, zda jsem pochopil, co hlavní hrdinku vlastně vedlo, že měla nezastavitelné nutkání zírat přímo do zlatého životodárného kotouče. Ale nebýt toho, nezjistila by celou pravdu.
Abych byl upřímný, nemůžu říct, že by se tento film stal mým úplně nejoblíbenějším. Velmi pravděpodobně bych ho nezařadil ani do první desítky. Přesto ale má své kouzlo.Co se týče příběhu – až na pár nejasností se to dost povedlo. Navíc jsem rád, že když jsou v ústřední roli jeptišky, nemusí to nutně znamenat exorcismus. I když se to tady nabízelo, nebylo to vůbec o vymítání.
Bavilo mě to. Užil jsem si to. A klidně to doporučím dál.

Talkshow s ďáblem [2023]

Velmi nečekané. A okamžitě to zaujme svým zpracováním. Však ono se to fakt tváří tak, že by v tom roce 1977 to opravdu mohlo být i natočeno. Takže celkový vizuál je na jasnou jedničku s hvězdičkou. Film jsem viděl víc jak před rokem, ale tak nějak jsem věděl, o čem to bylo. Ale pro jistotu jsem si přečetl podrobnější synopsi. A ta mě lehce přesvědčila, že v co nejbližší době se na snímek prostě musím podívat znovu. Ano, hned napoprvé mě to dost zaujalo, i když ke konci jsem měl spíše víc otázek, než odpovědí. Známka dolů určitě nepůjde (přeci jenom první dojem je první dojem), ale jinak je tu stále šance to hodnocení ještě o něco navýšit. Jak jsem si o tom znovu četl, tak jsem si zároveň musel vyhledávat i různé informace. Protože třeba hned scéna v úvodu se odehrává na tzv. Bohemian Grove, které samo o sobě je dost zajímavé. Je to obří soukromé „tábořiště“ v Kalifornii. Každoročně se tam scházejí v červenci na dva týdny členové soukromého klubu Bohemian Club. Je to především pro zbohatlíky, byznysmeny, ale i třeba některé spisovatele a umělce. Členy se můžou stát pouze muži. Ta celková historie je hodně zajímavá a doporučuji si o tom najít více.
Late Night with the Devil je originální snímek. Vždy jsem měl slabost pro excorcismus. I když tady o žádné vymítání vůbec nejde. Film mě zaujal svou hloubkou, kdy jsou lidé pro slávu ochotni udělat naprosto cokoliv. Hlavní herec David Dastmalchian se na roli moderátora perfektně hodí a jsem rád, že si aspoň vysloužil nominaci na The Saturn Awards (ocenění pro sci-fi, fantasy, horor a thriller), kterou ale bohužel neproměnil. Nejsem žádným velkým divákem podobných late night shows, ale tady mě hlavně bavilo, že jsme se v rámci filmu mohli dostat i do zákulisí. A to mě ještě víc bavilo (bylo to i včetně ukázek reklam).
Celkově jsem byl hodně spokojený. Ale dám tomu ještě šanci co nejdříve. Protože konec je opravdu mindfuck, který jsem napoprvé úplně nepobral. Jinak za mě jedna z nejlepších scén byla, když celé publikum je zhypnotizováno a vidí všude červy, ale po zhlédnutí kamerového záznamu tam pochopitelně nic není. Samotný název filmu nám jasně evokuje, o čem to tedy bude, ale je pravda, že to zpočátku postupuje spíše pomaleji – to ale rozhodně není žádná výtka. Je to celé skvěle natočeno. A mimochodem – výborné plakáty.

Turno Nocturno [2024]

Požádal jsem svoji velmi dobrou kolumbijskou kamarádku o nějaké tipy na horory z její země. Nejprve mi doporučila tento, který je ale původem z Mexika, což i tak je pro mě velmi exotická země. Pikantností je, že jsem se na to díval ve francouzském znění s českými titulky. Bohužel musím konstatovat, že víc jak průměr si tento film nezaslouží. Chvíli jsem přemýšlel i o nižší známce, ale naštěstí to zachránil konec a zejména úplně poslední scéna. Ale jinak obecně mě to celkově prostě uspávalo. Tento horor trpí několika neduhy. Především je to délka, která by si zasloužila třeba dvacetiminutové zkrácení. Ale hlavně je to příběh, který jsem již několikrát (byť třeba v pozměněné podobě) viděl. Nevěřím na duchy a ani horory s takovou tématikou nevyhledávám. Zpočátku to vypadalo celkem slušně, ale posléze se to pro mě stalo víceméně nezajímavým. Pokud bych měl obecně tento subžánr více v oblibě, nejspíš by to bylo znát i ve výsledném ohodnocení. Ono samo o sobě to není úplně špatný film. Můžu ho doporučit? No, možná spíše těm, kteří se na horor dívají jen příležitostně. Samozřejmě si umím představit, že tento snímek bude mít hromadu fanoušků. Však to je jedině dobře, tak to má být. Ale jsem rád, že díky zmíněné závěrečné scéně (která je vlastně trošku mindfuck) se to celkem zachránilo před horší známkou. Jinak to bude film, který mi opravdu velmi rychle vyšumí z hlavy. Na jedno zhlédnutí asi fajn, ale o žádnou popcornovku se tedy nejedná.

Najdou si tě [2026]

Bloody horrorcom a popcornovka. A ještě k tomu TOPovka. Ano, věděl jsem, do čeho jdu – tedy, že to částečně bude komedie. Zároveň jsem nevěděl, do čeho jdu. Protože to, co při sledování následovalo se opravdu nedá popsat a předem se na to připravit. Byla to neskutečná jízda. V mnoha směrech mi to připomínalo klasického Tarantina. A když započítám celkové „blázniviny“, toto zase naprosto splňuje Sam Raimi. A určitě si musím poznamenat, že tato horrorcom (ač přes obecný můj odpor) bude patřit ke skvostům po boku jako je Evil Dead 2, Zombilend, Gremlins a Beetlejuice.
V první řadě musím velmi pochválit kameru. Některé záběry byly opravdu až „neskutečně umělecké“ a moc se mi líbily různé zoomy. Soundtrack perfektní. Po technické stránce opravdu není co vytknout. A k tomu navíc připočtěme moje nejvíce milované gore. Co víc si přát? Trailer jsem viděl asi dvakrát a upřímně jsem si říkal, že to nic moc nebude. Očekával jsem čistý průměr. Naštěstí ta největší překvapení tvůrci z ukázky vynechali. Už i skoro úvodní bitka v pokoji způsobila, že jsem okamžitě věděl, že to absolutně žádný průměr nebude. Musím objektivně uznat, že když je skvělý scénář, tak i nakonec ty dva neslučitelné žánry (jakožto horor a komedie bezesporu jsou) někdy dokáží nádherně fungovat pospolu.
Pokud jsem si myslel, že film nic nepřekoná a už mě nedokáže překvapit, musel jsem upravit názor, když se v závěru objevila prasečí hlava. Ano, okamžitě mi vybavil Pán much od Williama Goldinga. A vlastně to dává smysl, protože originální název knihy Lord of the Flies je také jiné označení pro Belzebuba – tedy démona zlých sil a božího protivníka. Takže všechno do sebe krásně zapadá, všechno souvisí se vším. Ale u toho filmu rozhodně žádnou větší hloubku hledat opravdu nemusíte. Je to vlastně ukázkový zástupce popcornovky. Tady mi k tomu seděl i humor, protože pokud by to celé bylo pojato vážným tónem, nejsem si úplně jist, zda i přes to by to dostalo to nejvyšší možné hodnocení. Tady jsem o tom nemusel ani vteřinu přemýšlet.
U tohoto snímku vůbec nevadí, když si ho po nějakém čase pustíte znovu. Věřím, že já se k tomu taky dostanu. Filmařsky to je skvěle natočené. Zazie Beetz v hlavní roli mi byla trochu povědomá, ale nedokázal jsem si ji hned zařadit. Pak mi to došlo – vždyť to je ta Jokerova sousedka. A bylo jasné, že si tuhle roli neskutečně užívá.
Ano, teď pěji jenom chválu, ale za pár měsíců mě bude čekat opravdu velmi těžký úkol v sestavení mého TOPového žebříčku. Už teď jsou první dvě místa extrémně přeplněna.

Nevěsta! [2026]

S mým letošním žebříčkem budu mít dost velký problém – tři filmy bych bez problému zařadil hned na první místo. Naštěstí pak nastoupila Nevěsta!, které ty ostatní favority malinko přesunula za sebe. Místy to sice může působit jako taková popcornovka, ale má to i trochu větší hloubku. Opravdu se mi moc líbil celkový ten styl natáčení. A marně pátrám pamětí, kdy jsem naposledy viděl nějakého herce hrát trojroli (na první dobrou mě napadá jen pro mě rekordmanka Noomi Rapace, která ve snímku 7 životů ztvárnila dokonce sedm rolí!).
Jessie Buckley, která představuje titulní postavu, je pro mě neznámá herečka. Dle zběžného zhlédnutí jejího profilu na ČSFD.cz hrála mimo tohoto ještě v jednom hororu, na který se rozhodně taky chystám. Protože role družky Frankensteinova monstra se zhostila naprosto fenomenálně. A ačkoli ji Christina Bale coby Frankensteinovo monstrum celkem slušně sekunduje, Buckley si celý film víceméně krade pro sebe. Což je dobře. Přiznám se, že si úplně moc nepamatuji kultovní verzi z roku 1935, ale co jsem se tak dočetl, tak  Elsu Lanchester v roli nevěsty uvidíme jen asi v posledních pěti minutách. Mimochodem – to mi připomíná, že si tak nějak co nejdříve chci dát komplet maraton všech filmů Universal Monsters.
V tom je možná zásadní rozdíl v novém zpracování. Zde se totiž od oživení nevěsta takřka nehne z plátna. Občas mi snímek v nějakých ohledech připomínal prvního Jokera z roku 2019. Cítil jsem z toho podobný vibe. Nevěsta! je opět další z filmů, kde po deseti minutách vím, že bude mířit mezi TOPku. Nemám k tomu žádné výhrady, bavilo mě to do začátku do konce. Místy to byla více komedie (viz třeba muzikálové číslo). Ale jinak za mě super a myslím si, že originální snímek. Řekl bych, že se režisérka Maggie Gyllenhaal slavnou verzí ze 30. let jen lehce inspirovala a jinak si jela po svém. Ve filmu jsou tradičně pro mě neznámí herci (kromě zajímavé role  Penélope Cruz). Jenže na základě toho nikdy žádný film absolutně nehodnotím. Jakmile totiž vidím hororovou premiéru, jdu hned bezhlavě do toho. Už dávno nechodím jen na základě traileru. Prostě mi stačí u filmu nálepka „horor“ a vím, že ho jednoznačně musím vidět.
Chápu, že každému tento styl nesedne. Další podobnost s již zmíněným Jokerem je trochu problematika zaškatulkování. Je to prostě mix různých žánrů, které ale zároveň k sobě dobře pasují. Za mě to je dosud největší filmové překvapení roku. Rok je ještě dlouhý a brzy se dočkáme dalších hororů, které minimálně dle plakátů či dostupných ukázek mohou aspirovat na ta nejvyšší hodnocení. Je ale ale pravda, že na mém dosavadním aktuálním žebříčku Nevěsta! každopádně okupuje tu příčku nejvyšší. Prostě paráda a velká nádhera.

Braindead – Živí mrtví [1992]

Tak toto byl prosím fakt úlet! Velmi dlouho jsem zhlédnutí odkládal. Absolutně jsem neměl důvod. Film očividně možná tak nějak předem určil mou absolutní a největší lásku – tedy k hororu. Premiéra na Novém Zélandu byla totiž jedenáct dnů po mém narození. To prostě muselo být znamení!
Takto má vypadat skutečná horrorcom! Nijak se netajím, že na hororech nejvíce miluju gore. A tady to místy byla pěkná krvavá jatka. Řekl bych, že minimálně část snímku byla inspirována sérií Evil Dead Sama Raimiho. U něčeho mi přišla hezká podobnost. Ač já stále odmítám přijmout hororový subžánr horrorcom, tak Braindead bude patřit mezi mé oblíbené hororové komedie, stejně tak jako třeba Gremlins, Beetlejuice, Zombieland nebo právě zmíněný Evil Dead. Jelikož mám ale opravdu v hororu velkou slabost pro krev, tak toto Jacksonovo dílko ostatní zmíněné přeci jenom trošku převyšuje. Když se zamyslím, co mě vlastně obecně přivedlo k hororu, tak určitě dvě věci – exorcismus a zombíci. V případě Braindead to je převedeno do až absurdního extrému. Opravdu jsem se královsky bavil. Jackson ještě před vysoce ceněným Pánem prstenů kromě Braindead režíroval další dva horory. A u obou dle ČSFD.cz se to dělí společně s komedií (ani jeden jsem neviděl, nemůžu tedy osobně posoudit). Pochopitelně v rámci neustálého hororového dovzdělávání se na oba snímky časem kouknu, ale tak nějak osobně vnitřně cítím, že ani jeden z nich Braindead netrumfne. Tady se očividně Jackson naprosto odvázal a utrhl ze řetězu (v tom mi to právě dost připomnělo Raimiho a především jeho Evil Dead II). Obecně se na komedie jako takové už vlastně nedívám a nevyhledávám je. A o to víc ty hororové. Ale tady mě to doslova dostalo do kolen. Bylo to nápadité, bylo to hodně červené a oběti měli originální smrti (za mě určitě nej scéna se sekačkou). Dnešní mladší diváky by to už asi prostě nezaujalo. Jenže já se absolutně nesmál trikům – ty naopak za mě byly dost povedené a prostě úžasné. Já se smál celému příběhu a všem postavám. Nesmál jsem se jim, ale s nimi. O nejvyšším hodnocením prostě nemohlo být pochyb.
Proč se něco takového dneska už netočí?

Společník [2025]

Je AI přínos nebo hrozba? Určitě si každý někdy položil tuto otázku. A co humanoidní roboti? Budou v budoucnu normální a přirozenou součástí našich životů? To, co se ještě před několika lety zdálo jako jen a pouhé sci-fi, se pomalu ale jistě stává realitou. Dokud to ale vše budeme mít pod kontrolou, je všechno v pořádku. Nebo ne?
Sci-fi obecně absolutně vůbec nevyhledávám. I když v tomto konkrétním případě to právě už může být brzká současnost. Vývoj jde neustále dopředu. Vlastně se musím přiznat, že se mi obdobné filmy s nedalekou budoucností vlastně líbí. Vše je ale jenom o zvyku a přizpůsobení.
Pokud je někdo dlouhodobě single, můžou být právě robotičtí humanoidi pravou spásou. A když si je navíc můžete přizpůsobit a navolit podle sebe – co víc si přát?
Je škoda, že M3GAN byla uvedena o tři roky dříve. Možná by to mělo vliv na následné hodnocení. Ale možná taky ne. Nicméně právě M3GAN byla prostě o něco zábavnější. Tady je sice pár šokových scén a skvělý konec má na spokojenost také vliv, přesto všechno vedlo pouze k (lepšímu) průměru. Hlavní postavy jsou skvělé (hlavně tedy robotka Sophie Thatcher, kterou jsem si v poslední době v hororech oblíbil). Opět je to film o vzpouře systému. Přiznám se, že kolikrát jsem měl prostě tendenci srovnávat tento snímek s již několikrát zmíněnou M3GAN. Ačkoli ani ta nebyla úplně bezchybná, stejně byla tak o laťku výše. Oba snímky balancují na hraně hororu. Možná by se zdálo, že Společník je více zaměřen na dospělé publikum, zatímco M3GAN spíše na mladší diváky. Já si to tedy osobně nemyslím a věřím, že oba snímky si každý užije stejně. U Společníka jsem měl občas dojem, že děj příliš „neklouže“. Asi bych tam našel i nějaká hlušší místa. Ale na druhou stranu to vlastně splňuje mou definici popcornovky. Nemusíte přemýšlet a jen si to užíváte. Jenomže tady můj problém byl, že jsem byl poněkud namlsaný vychytávkami, které měla M3GAN. Svým způsobem je film originál, ale stejně větší většinu jsme již viděli dříve (a někdy i lépe). Na jedno zhlédnutí fajn, ale možná trošku zbytečné dávat ho do kin, když úplně stejně bych si to užil doma.

Barbar [2022]

Jedním z mých nejoblíbenějších současných hororových herců je především Bill Skarsgård. Své herecké kořeny prostě nezapře a do každé role jde úplně naplno. Barbara jsem viděl až tři roky po premiéře. A hned zkraje musím říct, že po zhlédnutí jsem měl menší zklamání. Přišlo mi (podobně jako s Nosferatu), že na to všude možně narážím a že je kolem toho opět velký hype. Rozhodně to není špatný horor. Svým způsobem i vlastně originální. Jen mi trošku vadilo, že nějakou dobu trvalo, než se to aspoň trochu rozjelo. A moc nejsem zastáncem, když má film dvě různé dějové linie (i když tady to bylo vše tak nějak propojené). Asi jsem prostě čekal více. Teď vážně přemýšlím, zda tomu nedat ještě jednu šanci. Ale nemůžu tvrdit, že bych na to nebyl naladěný. Monstrum je výborné a zajímavé. Sympatičtí herci. Takže, co je vlastně špatně? Možná délka by se dala upravit. Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, vždy mi prostě vyjde průměr. Konec je celkem fajn, ale kromě monstra tam bohužel nebylo nic, co bych si nějakým způsobem víc zapamatoval. Za mě Barbar zapadne mezi další horory, které jsou na jedno zhlédnutí fajn. První dějová linka mi přišla přeci jenom lepší. I když konec byl vlastně i zajímavý. Neurazí to a ani nenadchne. Což je bohužel škoda. Opravdu se mi líbí plakáty k filmu. Ty se dost povedly. Ať o tom celém jakkoliv přemýšlím, nemůžu se prostě vymanit z průměrného hororu. Některé lekačky tam byly vcelku povedené. Asi bych se musel hodně přemáhat, abych se na Barbara podíval znovu. Vlastně teď mě to ani nijak zvlášť neláká. Samozřejmě celý film mohl dopadnout ještě hůře. Tady to vyložená hloupost nebyla. Ale na konci mi přišlo: Super, viděl jsem to; a co dál?

Vřískot 7 [2026]

Pecka! Předně chci říct, že nejsem žádný velký fanoušek této série. Ale uznávám, že se jedná o kultovní frančízu. Moje hodnocení u jednotlivých dílů má kolísavou hodnotu, ale když budu počítat všechny filmy, vychází mi z toho naprosto jasně čistý průměr. Spolu s Noční můrou v Elm Street a Halloweenem to bezpochyby patří mezi klasiky subžánru slasher. Tam to pak záleží na úhlu pohledu (brácha to spíš považuje za thrillery). Já už jsem se tu hranici mezi tímto a hororovým žánrem naučil tak nějak rozpoznávat. A co se týká Vřískotu, poměrně dlouho jsem této sérii odolával. Kvalitu jednotlivých dílů nechám na každého zvlášť. Ze všech sedmi dílů se do nadprůměrné kategorie dostaly pouze tři (třetí a poslední sedmý film dokonce dosáhly mety nejvyšší). Ano, někdo by mohl namítat, že je to stále dokola to samé. To je sice možná pravda, ale přeci jenom je v celé sérii nějaký dějový vývoj. V roce 2022 se dokonce tvůrci rozhodli učinit poněkud odvážnější krok, kdy do zajeté série přidali zcela nové postavy (tj. requel).
Paradoxně se aktuálně poslední sedmý díl svými odkazy vrací k originálu. Nemyslím si, že je úplně nezbytně nutné dopodrobna znát detaily jednotlivých dílů, ale přeci jenom by pro někoho ty reference mohly být matoucí a nerozuměl by jim. Je evidentní, že Vřískot se chce zařadit k dalším komerčně úspěšným sériím, ke kterým má ještě co dohánět. Jen pro zajímavost – Halloween čítá dohromady třináct filmů, v těsném závěsu mu sekunduje Pátek 13. s dvanácti a trojici završuje trochu pokulhávající Noční můra v Elm Street, která má devět pokračování.
Přesto si myslím, že se nový Vřískot vyplatí vidět v kině. Přiznám se, že trailer jsem viděl opravdu mnohokrát a další a další jeho zhlédnutí mě na samotný film dost nalákalo. Věřím, že jsou tací, kteří identitu zabijáka(ů) věděli dříve; to já jsem byl překvapen, protože jsem to vůbec nečekal. Na celé série se mi líbí ten nápad, že samotný kostým a maska Ghostface působí úplně jednoduše a „dostupně“, že si ji může koupit a zároveň se stát vrahem v podstatě úplně kdokoliv. Frančíza není vyloženě postavená na čistém gore, ale povedených smrtí se také dočkáme. Věřím, že si tvůrci opět otevřeli vrátka pro další pokračování, protože je jasné, jakým směrem by se to celé dalo ještě rozvíjet. Osobně tento aktuálně poslední díl považuji za vůbec ten nejlepší. A vždy je kladným bodem fakt, že Ghostface nemusí nutně být jen jeden vrah. Při hodnocení filmu se mi ani nechtělo věřit, že snímek má téměř rovné dvě hodiny. Opravdu mi to nepřišlo, protože mi celý děj příjemně utíkal. nebylo tam nic vyloženě navíc. A samotná úvodní scéna rozhodně bude patřit k opravdu skvostným. Jasně, princip zůstává stejný. Ono by to ani vlastně nešlo nějakým velmi zásadním stylem změnit.
Já na sedmý díl prostě musím pět samou chválu. Opravdu povedený přírůstek, který se nebojí odkazovat na předešlé části (a především na tu úplně první). Tady jsem se fakt nenudil a příběh se tady opravdu povedl. Můžu jen doporučit. Na konci roku se Scream 7 jistojistě objeví na mém seznamu TOP hororů letošního roku.

Iron Lung [2026]

Velmi těžko hodnotit. Nemám rád označení YouTuber. Na té platformě více či méně aktivně sleduji pouze dva kanály. Tudíž není divu, že o jakémsi Markiplierovi jsem v životě neslyšel. To já toto stejně vždy považuji jen a pouze za (placený) koníček, rozhodně ale ne za plnohodnotnou práci. Co jsem tak četl, tak tento youtuber převážně točí různé let’s playe. Film je opět adaptací hry (poslední dobou se s nimi obecně v kinech roztrhl pytel). Hru absolutně neznám a nemůžu tedy srovnávat, ale jestli se film tak nějak té předlohy drží, k samostatnému hraní mě to tedy nenalákalo. Kolem filmu byl očividně velký hype (i když já osobně jsem to vůbec nezaznamenal a narazil na to skoro čistě úplně náhodou). Exkluzivita snímku byla, že měl být uveden jen ve vybraných kinech. A projekce byla jen jedna pouze v sobotu. Měl jsem za to, že se to tedy jindy již uvádět nebude, ale přesně týden na to bylo další uvedení. A opět jsem zažil něco, co naposledy před třemi roky u dětského horůrku Five Nights at Freddy’s – naprosto plné kino. Na rozdíl od zmiňovaného „děsného“ snímku byl přeci jen tento lepší a taky to bylo věkově pestřejší. Ale stejně pouze jen průměr, ačkoliv to místy sklouzávalo i níže. Hlavní slabinou filmu je jeho celková stopáž, která je opravdu přepálená. Ono kdyby se to zkrátilo minimálně o půl hodiny, vlastně vůbec nic by se nestalo. Děj se často opakuje a občas prostě začíná být jednotvárný. Chyběl mi tam nějaký výraznější spád. Další problém je, že je to vlastně film jednoho herce, který ve skutečnosti žádným hercem není, jen youtuberem. Konec je teda opravdu skvělý. Jako když si vezmu celkový koncept, kdy prostě zmizely všechny hvězdy a všude kolem je jen krvavá masa, tak to nezní tak špatně. Ale celkově ten film nic moc dobrý není. V průběhu psaní tohoto zamyšlení jsou dokonce párkrát uvažoval, že bych ještě o něco snížil své původní hodnocení. Nic ale měnit nebudu. Zas taková katastrofa to nebyla. Jen by celkovému snímku prospěl výraznější sestřih. Takže ve výsledku o něco horší průměr.