Clive Barker je záruka kvality. Po Stephenu Kingovi je to můj nejoblíbenější spisovatel hororů. Píše skvělé povídky, které jsou dosti ponuré, plné sexu a krve a většinou to skončí drasticky. Já jsem třeba dlouho netušil, že fenomenální Candyman vznikl právě podle Barkerovy předlohy. A zatím se vším, co jsem od něj ve filmové podobě viděl, jsem byl vždycky spokojený.
The Midnight Meat Train také není výjimkou. Vlastně je to po delší době opět horor, který si ode mě vysloužil plné hodnocení. Proč? Jednoduše zpracováním a příběhem. Vrah s kladivem je prostě tak dobře vytvořená postava. Dočkáme se poměrně dosti krve a brutální řezničiny (jaká náhoda, když naoko pracuje právě v masně :D). Sice je oficiálně jako hlavní postava newyorský fotograf, pro mě stejně stále zůstává pán v obleku a s pečlivě upravenými vlasy. On mi vlastně svým způsobem vzdáleně připomněl Michaela Myerse. Ten také chodí pomalu a nemluví. Tedy, vrah s kladivem by také neměl mluvit. Ke konci je totiž vidět, že jeho Pán všem jeho sluhům vytrhává jazyk. Jenomže pak v další scéně kladivoun jednu větu promluví. Což je v podstatě jen jediná chyba v celém filmu. Příběh má ale pěkný spád, i když jsou momenty, kdy se lehce zpomaluje, ale to k tomu prostě patří. Takových filmů o posedlosti zjistit něčí pravou totožnost už bylo natočeno mnoho. Tady mě ale poměrně dost překvapil konec. Nevím proč, ale skoro celý film jsem fandil právě kladivounovi. Pravým hororem to vlastně začne být až ke konci, ale jak už jsem zmínil, o brutalitu tam není nouze. Určitě můžu s čistým svědomím souhlasit s jedním kritikem, že se jedná o jednoduše nejlepší filmovou adaptaci Cliva Barkera od natočení Hellraisera. Skvělá atmosféra, dobré herecké výkony, výborný záporák a celkově úžasný horor. Těším se na další setkáním tohoto britského spisovatele, rodáka z beatlesáckého Liverpoolu, na filmovém plátně. Totální spokojenost.
Nikdy jsem nebyl na náboženství. Nikomu to ovšem neberu, ať si každý věří čemu chce. Chci tím říct, že záměrně si takto tématicky zaměřené filmy nevyhledávám. V případě Saint Maud mě trošku omlouvá fakt, že jsem absolutně neměl ponětí, co mě čeká. Jen jsem to prostě měl strašně dlouho zakořeněné v hlavě, že to musím vidět. Snad podle názvu, který ve mě trošku evokoval vzpomínku na povedený nizozemský horor Sint (Saint). Na úvod ale můžu říct, že mě Maud moc nenadchla.
Nevěřím v boha a tak si nedokážu představit, jaké to je ztratit víru (a pak opět ji najít). Jednou z největších výtek snímků je jeho pomalé, místy až vleklé tempo. A možná bych z žánrů rovnou vyškrnul horor. A místo toho dal prostě jen psychologické drama. K hororu se to možná přiblíží až v závěru. To mi ale nestačí. Nemyslím si, že hraje roli, když film režíruje muž nebo žena (viz například Nia DaCosta a její pro mě absolutně fenomenální remake Candyman z roku 2021). V případě Maud mě příběh dost nudil. Ano, psychologické filmy mají také co do sebe, ale musí to být dobře předložené. Asi kdybych byl věřící, viděl a chápal bych to jinak. A jak se vlastně hlavní protagonistka jmenovala? Maud? Proč ji tedy ale kamarádka Joy nazývala Katie? Pochopil jsem (nebo si to aspoň jen myslím, když nic jiného), že nějakou roli tam hraje ztráta víry ale zároveň také naprostá oddanost bohu. Vůbec jsem ale nepochopil závěrečné sebeobětování. Nejsem sice odborník, ale měl jsem za to, že svatými se stanou ti, kteří zemřou násilnou smrtí a ne, když si sami vezmou život.
Snad byl příběh na mě moc složitý. Protože i po víc jak deseti minutách od zhlédnutí jsem v podstatě netušil, na co jsem se to vlastně díval a nedokázal bych někomu vysvětlit zhruba děj. Přiznám se, že nemám moc v oblibě pomalé filmy, kde se většinu času ani nic neděje. A závěrečné rozuzlení mě od zmatení rozhodně neoprostilo. Ale na druhou stranu tomu nějakým způsobem nemůžu dát odpadové hodnocení. Ale neřeknu, co to konkrétně způsobilo. Ale asi jsem to prostě obecně čekal lepší.
Co patří mezi klasická hororová monstra? Upíři, zombies, duchové, mutanti….no a určitě taky vlkodlaci. Ti lidi fascinují již od pradávna. Nemám s nimi vůbec žádný problém, ale záměrně je také nevyhledávám. Odkud se ale vzali? Jako víme, jak dokáží „nakazit“ lidi, ale jaká je vlastně jejich historii a vývoj?
Pokud takovou otázku hledáte, zde se nic takového nedozvíte. Po nezbytném úvodu (který by rozhodně dle mého stál o prodloužení) celkem dlouho trvá, než se něco děje. Ale zase na druhou stranu vám celkem brzy dojde, kdo již není normálním člověkem. Bylo fajn vidět, že jednu z hlavních (možná úplně tu nejhlavnější) roli má pes, konkrétně německý ovčák – ne Rex, ale Thor. Pokaždé obdivuji, jak se dokáží takhle zvířata vycvičit, aby to ve filmu vypadalo, že se tak chovají přirozeně. A ještě zvláště si cením, že prakticky vždy ve snímku slyší na úplně jiné jména než jak se ve skutečnosti jmenují.
„Vlkodlak se dá zabít jen stříbrnou kulkou!“ „Garantuju ti, že když mu ustřelíš hlavu brokovnicí, bude taky po něm.“
Zklamání. Možná mě trošku omlouvá to, že jsem vůbec nevěděl do čeho jdu. Nedíval jsem se na trailer a taky jsem neznal synopsi. Asi před rokem mi psal jeden kamarád, že nutně potřebuje, abych se podíval na tento film, že chce se mnou probrat jednu věc. Měl jsem pocit, že už jsem to viděl a když jsem se mu snažil vysvětlit, že subžánr found footage moc nevyhledávám, po bližší specifikaci jsem pochopil, že došlo k záměně z mé strany. Spletl jsem si snímek s filmem nazvaným prostě jen Cloverfield (do češtiny překládáný jako Monstrum). No a abych to zkrátil – prostě jsem na to tak nějak pozapomněl a odložil jsem to a před pár dny mi to kamarád připomněl. Tak ten slib jsem tedy již splnil. Ale…
Kromě hororů, které jsou pro mě absolutní top, mám ve velké oblibě mysteriózní žánr a psychothriller. A nejlepší je, když je to kombinace všeho (samozřejmě skvěle namixovaná). Takže jsem se měl na co těšit.
Úvod snímku byl dost zajímavý. Takřka absolutně utlumený zvuk, jen hudba. Ani mi nechybělo, že jsme neznali důvod poněkud drsného rozvodu. Michelle možná neměla konkrétní cíl, prostě jen chtěla odjet co nejdál. A pak bum, prásk, nehoda. No a potom se již ocitneme na místě, kde se bude odehrávat 90 procent celého filmu. A tam jsem nepochopil dvě věci – proč byla žena připoutána řetězem, když ji Howard (jak tvrdil) chtěl „ochránit“, a dále jak to, že věděl, že se jmenuje Michelle? No, teď když jsem to napsal, nejspíš vlastně znám na obě otázky odpověď. Tvůrci chtěli divákovi vsadit do hlavy, že žena byla unesena. A vzhledem k tomu, že její osobní věci, včetně dokladů a mobilu, byly v jejím „pokoji“, dá se předpokládat, že si to Howard prostě sám zkontroloval. Ale tam mi právě od Michelle chyběla otázka, odkud zná její jméno. Postupně se dozvídáme trochu víc o charakterech jednotlivých postav. Ale tam jsem se právě začal poněkud nudit. Děj se značně zpomaluje a úvodní slušné tempo je tatam. Přímo se nedozvíme, jak Howard věděl, že nastane jakýsi mimozemský útok. Jasně, je tu zmíněno, že nějak trochu zkoumal satelity. Jo a že věří různým konspiracím. Pak pro mě opět jedna nepochopitelná věc. Když žena měla nehodu, Howard musel vylézt z auta, aby ji naložil. Sice to není nikde zmíněno, ale pochybuju, že by si bral nějakou ochrannou masku, když tvrdil, že je vzduch kontaminovaný. A očividně už musel být, protože jak se dozvíme, Emmett byl „zachráněn“ několik dní před Michelle a už i jemu Howard tvrdil, že nesmí vylézt z bunkru.
Film mi opravdu velmi vzdáleně připomněl Cuarónovu Gravitaci, kde byla v podstatě jen jedna herečka Sandra Bullock (dobře, spolu i s Georgem Clooneym). Ono to mnohdy stačí. Klidně obsadit jen pár herců a když je dobrý scénář, může to být i dobrý film. Jenže na tom to právě z mého pohledu ztroskotalo. Dlouho, ale opravdu strašně dlouho se nic neděje. Spolu s hlavní hrdinkou začínám věřit, že vše kolem mimozemského útoku je jen vymyšlené a ve skutečnosti se nic neděje. Howard je opravdu podivín. Chvíli jsem si dokonce myslel, že to je nějaký utečenec z blázince. Ale teď taky vyvstává otázka – opravdu by fungoval podomácku vyrobený oblek proti kontaminaci? Nejsem si úplně jist…
Mimozemšťanů se přeci dočkáme, ale sice až v posledních snad ani ne deseti minutách. Ale možná by k tomu ani nemuselo dojít, protože vizuálně se to moc nepovedlo. A proč se vlastně tam museli objevit? Opravdu to bylo nutné? Osobně bych byl radši za větší akci, myslím jako v celkovém filmu. Nechci, aby to vyznělo tak, že v každém hororu očekávám lekačku za lekačkou či vraždu za vraždou. Tady mi to přišlo takové ospalé. A monstra by mohla dostat větší prostor. 10 Cloverfield Lane není úplně špatný film, jen mi prostě vadilo strašně pomalé tempo. A ano, jedná se spíš o psychothriller než o samostatný horor. To mnohdy není na škodu, ale tady by rozhodně stálo za to vylepšit scénář.
Konečně další horor, který si ode mě vysloužil plné hodnocení. A opět důkaz, že dobrý horor vůbec nemusí mít strašidla a démony. Mnohdy i sami lidé jsou děsivější a hrůznější. Vždycky se mi svým způsobem líbí, když je film natočený tak, že se to klidně může stát i ve skutečnosti. Dokonce i vše se mi zdálo logické. Lidé se prostě nikdy nepoučí. Budou si tak dlouho hrát na pána tvorstva (a tím pádem boha), dokud se jim to nevymstí. Hrát si s genetikou, to už tady bylo. I když v tomto případě by to asi i nemuselo být. Ale udělat superrasu ze psa a pak i ze člověka, to je logické. Tady se mi právě líbila ta realičnost. Možná tam bylo pár chybiček, ale rozhodně nebyly tak velké, aby to zkazilo celý film. V poslední tobě jsem totiž na horory neměl moc štěstí. Převážně to byly jen průměry, ale mnohdy i horší. V případě The Breed není pochyb, že se jedná o čistý horor než s příměsí thrilleru. Ale věřím, že se najde někdo, kdo o tom přesto bude pochybovat. Musím v případě tohoto filmu pochválit scénář, který je dobře napsán a ještě lépe zfilmován. Zvláště se mi líbila změna chování po kousnutí. Uznávám, že úplně poslední scéna, kdy je na lodi schován pes, byla možná trošku přehnaná. Ale zase na druhou stranu by tam mohl být delší dobu zavřený, když už na těch psech lidi dělali různé testy a zkoušeli pravděpodobně i drogy. Takže ano, spokojenost. Člověk by si na první pohled mohl říci, že je to jednoduchý film, ale i tak při sledování z toho může mít lehké mrazení v zádech. Já jsem si to tedy pěkně užil.
Mé druhé setkání s režisérem Gary Jonesem. A hned musím říct, že o stupeň lepší než jeho předešlí Pavouci. Jméno Paul Bunyan mi přišlo nějaké povědomé, ale nemohl jsem si ho přesně zařadit. Pak jsem si přece vzpomněl na IT: Chapter 2 na scénu, kdy právě obživlá socha Paula Bunyana děsila Ritchieho. V žádném případě mě ale nenapadlo, že se nejedná o skutečnou postavu, ale pouze o legendu. Říká se, že tento mohutný dřevovorubec vytvořil samotný Grand Canyon, když šel a za sebou vláčel svou obrovskou sekeru. Zajímavá verze vzniku jedné z nejznámějších přírodních památek USA.
Opět menší zklamání s ohlédnutím na digitální zpracování titulního Bunyana. Působilo to jako trochu menší pěst na oko (zvláště některé efekty), ale znovu musím říct, že to přeci jenom nebyla taková katastrofa jako již zmíněný dříve viděný horor. Ono občas špatné (=levné) efekty nemusí vždy vyloženě znamenat úplně špatný film. Aspoň pro mě je důležitý příběh. Jako jo, nějaký drahý blockbuster s obrovským rozpočtem a skvělými efekty je dobrý, ale nelze to srovnávat s filmem z nižší kategorie. Mě právě baví „béčka“ s tím, že efekty jsou mnohdy dost odfláknuté, ale celkově se mi daný film právě líbí. Není výjimkou, že takové velmi podprůměrně hodnocené snímky za mě naopak dostanou mnohem vyšší známku. Samozřejmě je to případ od případu, ale myslím si, že pokud bych porovnal poměr hodnocení ostatních a mé, tak filmy, které jsem viděl já, si donesou v (menší) většině lepší hodnocení.
V případě Axe Giant se s tím příběhem a scénářem příliš dělat asi nemohlo. No, i když… Chci ale říct, že k příběhu samotnému příliš velké výhrady nemám. To, že se některé postavy chovají občas nelogicky, už tolik neřeším. Ale zase se mi líbil celkově ten nápad na nápravu kriminálníků. I když pro mě jednou zloděj, vždycky zloděj. Náhodou to ale není tak špatný trest. Pro dnešní mladou generaci odkojenou streamováním a YouTube obecně by občas takový min. týden v přírodě bez signálu a technologií byl i prospěšný. Jinak z filmu mi vyšel úplně čistý průměr. Jednohubkové béčko, které neurazí ani nenadchne. I když zhruba vím, co mám od režiséra Gary Jonese čekat, tak nějak mě to láká zhlédnout další jeho filmy. Možná mám jen smůlu – vybírám si ty horší a postupně se budu dostávat k těm lepším. Kdo ví, nechám se překvapit.
Občas si záměrně vybírám ty hůře hodnocené filmy, abych zjistil, jestli tomu skutečně odpovídají. Většinou to sedí, ale tu a tam se objeví nějaký lepší kousek. V případě Spiders se výjimka nekoná. Je to prostě béčko. Osobně mi takováto „podkategorie“ nevadí, ale tady se tedy tvůrci mohli snažit více. Příběh, ač celkem jako zajímavý nápad, je takový nedotažený, postavy nepříliš výrazné. Béčkové filmy se mimo jiné vyznačují vcelku nepovedenými, až amatérskými efekty. Tady to byla opravdu katastrofa (úplně zcestně se mi vybavil původní Pán prstenů, který měl premiéru rok poté, ale s mnohamilionově větším rozpočtem).
Režiséra Garyho Jonese jsem dosud neznal, ale možná se na něj ještě zaměřím. Podle hodnocení jeho ostatních filmů se jedná o velmi podprůměrného tvůrce, v podstatě samá béčka. Ale hned další film co jsem od něj viděl (a na který záhy napíšu zamyšlení), byl pro mě o stupeň lepší než tento. Takže je dost možné, že z osobního hlediska nemusí být Jonesova filmografie jen samý odpad.
Teď opravdu přemýšlím, co dalšího dodat k filmu Pavouci. Není to absolutní katastrofa; vyjma typických smrtí hlavní hrdinka přežije (dokonce i se „zběhem“) a město je zachráněno. Ať si každý myslí co chce, ale dle mého skromného názoru každá vláda něco tají. A veřejnosti sděluje jen to, co uzná za vhodné. Tady přesně nevím, čeho chtěla dosáhnout. Byli tam zapleteni i mimozemšťané, ale stejně mi to nedávalo příliš smysl. Ale poučení z toho plyne, že cokoliv se může vcelku lehce vymknout kontrole. Celkově jsem z filmu cítil mnohem víc prvky komedie než sci-fi hororu (a ano, ani jeden podžánr pokud možno nevyhledávám). Ale efekty mě vyloženě zklamaly. A nejlepší hláška z celého filmu? „Ty umíš řídit vrtulník?“ „Já umím řídit všechno.“
Hned v úvodu chci poznamenat, že takovéto horory vůbec nemám v oblibě. Ano, úplně z počátku mé lásky k tomuto nejskvělejšímu žánru jsem i takový druh neuznával. Nejmilovanější stále zůstávají klasická hororová monstra. Ale zase na druhou stranu musím říct, že mnohdy je to právě o to děsivější, když se to může stát i v realitě…
Po poněkud vtipnější nehodě autobusu poznáváme partu mladých lidí, které právě spojí (ne)umění řidiče. Chtějí si prostě užít, protože náhradní autobus přijede takřka až další den. Zábava pokračuje do noci, kde se setkáváme i s Kikem, který se mezi ně (záměrně) bez problému vetře…. Nebudu dále popisovat podrobněji děj. Až na Olivii Wilde to opět byla přehlídka pro mě neznámých herců. Ale musím říct, že každý se na svou roli hodil. Co si na filmu asi nejvíc cením byla fáze natáčená pod vodou v jeskyni. Ta byla celkově nejzajímavější. Pokud ale nejste vyloženě trénovanými plavci, resp. potápěči, zase mi nepřijde normální, že byste vydrželi tak dlouho pod vodou. Ale celkově to tam bylo takové příjemné zpestření.
Co se týká hodnocení, celkem se mi film líbil. Chování hlavních postav mi nepřišlo v podstatě nijak nelogické. Happy end se koná, záporák je zabit. Nejsou tam jumpscary a myslím, že se to lehce dá zaměnit s thrillerem. Jak jsem se již zmiňoval, takovéto horory nevyhledávám a proto si snímek nevysloužil plné hodnocení. Takových filmů jistě bude víc, ale přeci jen díky jeskyňovým sekvencím bude o stupeň lepší než jemu obdobné. Jednohubka, která rozhodně neurazí.
Určitě jsem se již zmiňoval, že mým velmi oblíbeným subžánrem hororu jsou zombie. A je mi celkem jedno jestli jsou pomalé nebo rychlé. Od dob průlomu, o který se zasloužil George A. Romero, už uplynulo dost času. A myslím si, že v podstatě existují jen dvě možnosti scénáře. Buď se zombie v ději objeví až časem nebo jsme hned zpočátku vrženi do již probíhající nákazy. Dle mého je druhá verze častější.
O existenci počítačové hry Dead Rising jsem věděl, ale osobně jsem ji nikdy nehrál. Takže nemůžu srovnávat, zda se tam objeví i stejné postavy jako v této filmové adaptaci. Hned zpočátku můžu říct, že jedno (aspoň pro mě) zásadní mínus byl opět občasný výskyt komediálních prvků. Již mnohokrát jsem prohlašoval, že hororové komedie opravdu nevyhledávám. Ano, opět se budu opakovat, že jsou i dobré kousky, které se mi dost líbily a že to je prostě část hororu, která jistě má své fanoušky. To nikomu neberu. Dead Rising: Watchtower je možná také zajímavý tím, že se pravý původ názvu dozvíme až úplně ke konci. Není to ojedinělý případ, že v určité a asi i zásadní části má prsty armáda. A celé to bylo plánované. Docela milou novinkou v žánru pro mě bylo, že existuje nějaký lék (Zombrex), který nakaženým umožňuje zůstávat v lidské podobě bez následků kousnutí. Když to vezmu trošku víc do hloubky, zajímal by mě jeden fakt. Jak moc dlouho před dějem filmu byl už používaný zmíněný lék, že prostě najednou přestal fungovat? Ale to už samozřejmě řeším moc. My jako diváci jsme prostě vhozeni do děje a to musíme brát jako fakt. Musím říct, že pro byl docela sympatický záporák a jeho motorkářská banda. Dočkáme se i nějaké krve a dobře využitých slow-motion záběrů. Zombie zkrátka nikdy nezklamou. Když o tom tak přemýšlím, asi mám radši ty rychlé zombie. Ale hlavní je, že tam prostě jsou tyto ikonické postavy hororu. V tomto snímku bych osobně tedy ubral na humoru. I když je pravda, že úvodní část s klaunem a policistou je celkem i povedená.
Kvůli covidu byl tento snímek přesunut na tento rok. Když totiž v kinech začali dávat upoutávku, trailer mi byl povědomý, že už jsem ho předtím někdy před rokem viděl (při závěrečných titulcích byl dokonce uveden rok vzniku 2019). Byl to v nedávné době opět další horor v kině a tak jsem si ho nemohl nechat ujít. A o to víc, když se na něm (alespoň) producentsky podílel věhlasný a jeden z mých oblíbených režisérů Guillermo del Toro. Hned zpočátku tedy osobně musím říct, že dobré jméno ještě není zárukou perfektního úspěchu.
Předem upozorňuji na spoiler v tomto zamyšlení, protože mám potřebu se k němu vyjádřit. V tomto hororu se vyskytuje tzv. Wendigo. Co jsem si zjišťoval, jedná se o mytickou bytost, která by měla obývat severské lesy USA a Kanady. Původně to vychází z folklórní tradice indiánů z Algonkinských kmenů, obývající převážně oblast Velkých jezer. Wendigo vzhledově odpovídá tomu zobrazenému ve filmu. Hlavní „vlastností“ je kanibalismus, resp. pojídání lidského masa. Wendigo totiž může být popisováno jako člověk posedlý zlým duchem či přímo jako monstrum s lidskými vlastnostmi. Legendy praví, že to byl dříve normální člověk, který ale pojídal maso lidí. Byl proto následně proklet a stal se z něho netvor, který k tomu ještě získal nadlidskou sílu či např. rychlost.
Trailer opět nalákal na pěkný horor, který ale pro mě ve výsledku super určitě nebyl. Představitele dvanáctiletého Lucase Weavera v podání Jeremyho T. Thomase jsem zpočátku tipoval na hlavního záporáka a to především kvůli jeho trošku děsivému vzhledu. Ani u tohoto filmu nezklamalo takové nepsané pravidlo, že se zpočátku něco stane a následně děj pokračuje o několik let či měsíců později (zde po třech týdnech). A popravdě, pokud bych si poté nepřečetl trošku více synopsi, moc bych nevěděl, co v úvodu v dole dělal Frank Weaver – otec Lucase a Aidena. Do filmu se krátce poté zaplete učitelka základní školy. Postava jejího bratra policajta mi přišla poněkud zbytečná, protože tam neměl příliš prostoru. Celkově mi přišlo, že se děj příliš vleče. Vlastně o něco lepší to začalo být tak po hodině filmu, kdy jsme už konečně viděli přetransformování Wendiga (a pak samozřejmě celého netvora). Ke konci taky nastává jedna (a nutno říct, že asi jediná) pěkná lekačka. Ale jinak to nemělo zas takový spád. Není to vyloženě špatné, jen by to chtělo příběhově doladit. A ještě možná taková menší nesrovnalost se závěrem. Dočetl jsem se, že Wendiga je dost těžké zabít. Podle některých verzí totiž tato folklórní bytost může být i nesmrtelná. Tedy pokud přímo nehoří nebo není nějak v kontaktu s ohněm. Dokonce ani brokovnice nemůže poškodit jeho tvrdou pokožku. Pokud ho chcete zabít, nejlépe to uděláte za následujících okolností: moment, kdy je zaneprázdněný pojídání masa a za použití ohně. Poté již je ho možné zastřelit či jen bodnout. To mi ve filmu trochu chybělo.
Můj konečný verdikt? Je to lepší průměr, ale stále jen průměr.
