Takovýchto podobných filmů už vznikla kvanta. A všechny do puntíku patří do béčkové kategorie. Takové série jako Sharknado jsou vyloženě pro pobavení a rozhodně se nemůžou brát vážně (tady bych to mnohdy zařadil i mezi céčko). Někdy mi je až trapně za ty herce, co do toho jdou. Jenže pokud nejste nějaká mega star, která si role může vybírat, berete prostě vše, co se naskytne. Vždyť kolik dnešních „velký“ herců začínalo v maličkých roličkách. Ale zase na druhou stranu nebýt těchto filmů, nevznikla by celá tato podkategorie hororů. Většinou to kazí laciné, do očí bijící umělé a nepřirozené efekty. A velmi chabý scénář. Herci můžou dělat co můžou, ale přeci jen se řídí tím, co pro ně někdo napsal. V této kategorii nevěřím na improvizaci, protože u všech těchto snímků jistě před natáčením existuje scénář (je to sice béčko / céčko, ale věřím, že i tak to je film jako každý jiný). Kvalitu komentovat nebudu, protože i áčkové filmy mají samozřejmě své brilianty a odpady.
Věděl jsem tedy do čeho jdu. Očekával jsem….nebo spíš jsem tušil, že to bude zase další katastrofa, která ale trošku zároveň i pobaví. A vskutku mě to pobavilo, ale kupodivu v pozitivním smyslu. Což to obecně v této podkategorii není určitě pravidlem (ano, stejně jako jinde i tady se najdou světlé výjimky).
Tady kupodivu fungoval i scénář. Přiznám se, že teď už si nevybavím, jak přesně ten tým „rádoby“ vědců přišel na elixír mládí v podobě květů té vzácné orchideje (ale určitě to nějak ve filmu bylo zmíněno). Ano, trošku přitažené za vlasy mi přišel ten hlavní zvrat, kdy se zjistilo, že nepřirozeně dlouhý život obřích hadů zajišťovaly ty titulní exotické rostliny. Jako celkově to působilo až nepřirozeně – myslím jako obecný nápad s tou dlouhověkostí. Ale co, bral jsem to jako součást příběhu. Vím, že existuje mnoho druhů hadů a mnozí z nich můžou dosahovat velkých rozměrů, ale nevím nakolik by ty zobrazené anakondy byly reálné. Ale nechal jsem to být a neřešil to. Asi tak od půlky fimu mi bylo zhruba jasné, jak to skončí. Nejvíc na mě asi zapůsobila scéna s pavoukem. Jako to v reálu by byla asi ta vůbec nejhorší smrt, když jste zcela paralizovaní a jen se můžete dívat, jak za pár vteřin vás čeká jistá smrt a vy s tím nemůžete absolutně nic dělat…
Anacondas: The Hunt for the Blood Orchid je i přes svou béčkovou kategorii zábavný a mě osobně to bavilo. Příběh je celkově takový smysluplný a nenašel jsem tam moc hluchá místa. Nejsem herpetolog a tak nemůžu porovnat zobrazenou extra dlouhou délku titulních anakond. Ale věřím, že jsme jako lidstvo zdaleka neprobádali všechna tajemství deštných pralesů a tak je docela možné, ba i pravděpodobné, že podobná monstra tam žijí. Od tohoto filmu jsem prakticky neočekával nic a přesto jsem byl mile a příjemně překvapen. Nejlepší herec byl pochopitelně Kong – drobná opička doprovázející celou výpravu. Ale i ostatní podali slušné herecké výkony. U podobných hororů mnohdy usínám, ale v tomto případě se to vůbec nestalo. Je vidět, že když se najde schopný scénárista, může i takovýto film, který mnohdy v hodnocení končí v odpadu, udělat výjimku a umístit se (aspoň dle mého názoru) mnohem výše. Ano, bavilo mě to.
Z hadů mám respekt a dalo by se říct, že i fóbii. Dokonce i v zoo za sklem si udržuji značnou vzdálenost. Stačí si jen vzpomenout na první díl Harryho Pottera, jak se Dudley opíral o sklo terária a pak se tam dovnitř propadl. Někde jsem slyšel, že fóbie se můžete aspoň částečně zbavit tím, že tomu svému strachu budete po troškách čelit. Jako jasně, tím, že si takhle hady pustím na tabletu, nehrozí, že by na mě najednou vyskočili z obrazovky. Ono je taky rozdíl, když je sledujete v nějakém pořadu a když je pak vidíte v reálu tváří v tvář. Neříkám, že mi je jejich sledování ve filmu nějak extra příjemné, ale samozřejmě se to dá vydržet.
