Hokum [2026]

Za poslední léta rozhodně a jednoznačně tento rok 2026 vede v těch nejkvalitnějších hororech. A ano, i dost originálních. Tento nový z Irska se bez problémů bude muset nějak vmačkat do tlačenice mých TOP. Režiséra Damiana McCarthyho jsem poprvé poznal dva roky zpátky u Oddity – a to mě tehdy hodně zklamalo a celé mi to přišlo zdlouhavé a nudné. Pak najednou přijde Hokum a vše je diametrálně odlišné. Poměrně zajímavý je i vlastní název. Čeští distributoři většinou přijdou s něčím „originálním“. Ale tady to prostě radši vůbec nepřekládali. Měl jsem za to, že se bude jednat o nějaké zaklínadlo, místo, město či nějakou z postav. Protože napoprvé mi slovník vlastně nepomohl. Ona to je totiž jakoby složenina ze dvou slov a vlastně to znamená nesmysl (doslova). Řekl jsem si „Aha.“ a snažil si to nějak odvodit z celkového příběhu.
Hlavní postavou je spisovatel v hotelu, který je tak trošku prokletý (myšleno jako hotel, ne spisovatel, ale ne tak jako v Osvícení) – respektive jedna jeho místnost, kde prý sídlí čarodějnice. A když hlavnímu hrdinovi barmanka ukáže knihu irského folklóru, on se jen usměje, protože těm věcem nevěří a že je to prostě jen nesmysl. Schválně jsem dával pozor, ale samotné slovo „hokum“ v celém filmu vůbec nezaznělo. Rozhodně to už ale jen kvůli názvu zaujme.
Ale pozor. Dlouho mě žádný horor tak emočně nezasáhl – co se příběhu a i samotného filmařského zpracování týče. Mimochodem, hned v úvodu snímku jsem si myslel, že jsem prostě omylem vešel do jiného kinosálu. Takový otvírák v hororu není obvyklý. Ale možná paradoxně mě to hned ještě více zpočátku chytlo. Pokud bych musel aspoň jednu věc filmu vytknout, tak asi jen, že již zmíněná čarodějnice měla dost malý prosto. Ale o ní to tedy hlavně nebylo. Adam Scott velmi arogantního spisovatele hraje opravdu skvěle. Podobně jako Scullyová je to skeptik, který ale poté začne věřit.
Irsko si opravdu musím přidat na svůj bucket list. Ty lokace, kde se to natáčelo, jsou opravdu nádherné. Další TOP 2026 je jasný. Příběh je skvěle napsaný, herci své role hrají přesvědčivě. Úmyslně jsem se předem celou dobu vyhýbal jakýmkoliv ukázkám či komentářům. A ono to tak i mnohdy může fungovat. Respektive v takovém případě může snímek pouze překvapit (jestli dobrým či špatným směrem je už věc jiná). A konkrétně u tohoto hororu důrazně doporučuji podívat se na to bez žádných informací předem. Jsou tam zajímavé zvraty a minimálně jedna lekačka byla pro mě dost nepříjemná. Prostě celkově další paráda!

Osvícení [1980]

Jeden z nejlépe hodnocených hororů vůbec. Klasika žánru. Jasně, pan King jako autor má plné právo tento již kultovní snímek nenávidět. Mně nejvíc asi chyběla oživlá zvířata z živého plotu a taky svým způsobem posedlý kotel. Ale ani to při mém opětovném zhlédnutí nic nezměnilo. Stále to bude patřit k vůbec nejlepším. Stanley Kubrick si to udělal prostě po svém. Miluju Kinga, ale nesouhlasím s ním, že první adaptace jeho Osvícení byla špatná. V celém filmu prakticky nenajdeme jediný jumpscare. Navíc teď po letech to beru jako spíš více psycho než čistý horor. Teď jenom přemýšlím, jaký bych měl z filmu pocit, kdybych nejprve viděl Kingův na míru napsaný scénář k televizní verzi z roku 1997 a teprve pak ten s fenomenálním Jackem Nicholsonem. Mně tam vůbec nevadí. Ano, Nicholson je šílený v podstatě od začátku, ale jsem si jistý, že jiného herce by sám Kubrick nechtěl. Je to pro mě Herec s velkým H. Muž, který zahraje jakoukoliv grimasu. A zde se opravdu mohl naplno vyřádit. A když se mu pak do rukou dostane sekera, nemusí pak už říct ani slovo. Každému je jasné, že Overlook nad ním naplno převzal kontrolu. A Danny to věděl celou dobu, že tam vůbec nemají jezdit. A teď si vážně pokládám otázku – netrpěl Jackův syn náhodou také částečně schizofrenií? Nebo byl Tony prostě součástí jeho osvícení? Musím se přiznat, že po prvním zhlédnutí jsem moc nechápal, co to vlastně to ono osvícení znamená. Myslel jsem, že to je pro všechny takto obdařené stejné – jako měl kuchař Halloran, když si mohl telepaticky povídat. Jenže to vlastně uměl i Danny, když mu rozuměl. Jenže on měl ještě jako „hlavní specializaci“ to, že viděl, co se na daném místě stalo. Musím si knihu pochopitelně ještě přečíst (myslím si, že jsem ji kdysi četl, ale prakticky vůbec nic si z toho nepamatuju). Jako, že tam i to bude srozumitelněji popsáno, co to přesně to osvícení je. Ve filmové verzi totiž s tou schopností nevidím žádné praktické využití, jako by bylo například létání či změna minulosti či budoucnosti. Ale celkově stejně opětovně musím smeknout před dokonalou představivostí pana Kinga. Je opravdu fascinující, že lidská mysl dokáže vytvářet světy a věci, které se nikdy nestaly a neexistovaly. Ale samozřejmě při čtení si to můžeme různě představovat – vlastně každý čtenář to uvidí nějak jinak. A pak samozřejmě záleží na tom, zda to tvůrci ve filmu nějak dodrží. Když se adaptuje libovolné knižní dílo, vždy by měla být zachována základní myšlenka, hlavní postavy a z většiny i děj. Je prakticky nemožné přenést celou knihu do filmové podoby. Jasně, kniha se může rozložit například do minisérií. Ale i přesto taky tam nebude úplně vše obsaženo. A v tomto konkrétním případě se mi Kubrickova první adaptace Osvícení velmi líbila. Mělo to hlavu a patu i právě pro ty diváky, kteří románovou předlohu nečetli. A to, že tam nějaké menší či větší detaily chyběly nebo byly poněkud upravené, to mi vůbec nevadilo. Jak říkám, viděl jsem to teď opětovně, možná tak potřetí, ale nic to neztratilo ze své dokonalosti. Hlavně taky to je film, který je vhodný i pro ty, co se normálně na horory vůbec nedívají. Není tam žádné strašení, v podstatě vše je vsazeno na celkovou psychickou (či psychopatickou?) notu. Možná to má svoje mouchy, ale z této Kubrickovy verze se mezitím stal kultovní horor. Už teď jsem moc zvědavý na ten druhý, knize věrnější televizní snímek, který jsem dosud neviděl. Třeba budu mile překvapený, kdo ví. Ale vím, že přes to všechno se mi verze z roku 1980 nikdy neomrzí. Pan Kubrick odvedl skvělou práci.