Tiché místo [2018]

Obecně se říká, že první díl jakékoliv série bývá ten nejlepší. Ohledně Tichého místa s tím víceméně souhlasím i když absolutního TOPu to nedosáhlo. Natočené to je ale dobře a i herečtí představitelé odvádějí dobrou práci. V dnešní době je poměrně obtížné přijít s nějakým novým nápadem, co se hororů týče. Většinou se točí jen remaky nebo díla, která okatě či trochu skrytě kopírují již nějaký v minulosti zpracovaný námět. Marně se pokouším vzpomenout na film, kde by zvuk (respektive ticho) byl v ději tak zásadní. Tady to je přímo na tom postavené. Trochu mě mrzí, že jsem neměl možnost snímek vidět v kině, protože by se mé hodnocení třeba díky tomu mohlo ještě zvýšit. Samotná monstra jsou dobře vizuálně zpracovaná. Toto zamyšlení opět (klasicky) píšu až doslova měsíce po zhlédnutí. Ale i tak si ani náznakem nedokážu vybavit, zda bylo nějak vysvětlen samostatný příchod alienů na Zemi. Hned od první scény jsme hozeni do děje bez bližšího vysvětlování a myslím si, že jsem nebyl jediný, komu to celkové ticho přišlo velmi zvláštní a zkoumal, zda nesleduje nějaký špatně nahraný film. Vše se ale brzy vysvětlí a my si jen můžeme užívat slušnou hororovou jízdu. Vlastně je dobře, že je film zaměřený jen na jednu rodinu. Jedna z nejzajímavějších scén pro mě byla ta, ve které děti hrají Monopoly s kostkami obalenými v molitanu. Navzdory děsivému světu venku si snaží udělat ten svůj, jak ho znali. A zakomponovat do scénáře porod, to byl přímo geniální tah. A vlastně to bylo i jakési takové zpestření. Bez toho by to bylo, no takové mdlé.

A Quiet Place jsem poměrně dlouho odkládal a vlastně nevím proč. Zajímavý nápad a dobře natočené. Johna Krasinskiho jsem dosud neznal a tohle první seznámení vůbec nebylo špatné. A ačkoli kromě dvou „Tichých míst“ žádný jiný hororový zářez jako režisér nemá, věřím, že by klidně mohl natočit něco dalšího z tohoto subjektivně nejskvělejšího žánru.