Štítek: Leigh Whannell

Vlčí muž [2025]

Velmi příjemný filmový zážitek, při kterém mi dost pomohla má pověstná síla kina. Musím říct, že mám Leigh Whannella rád. Samozřejmě mě nejdříve zaujal sérií Saw a následně pak i Insidious. A v roce 2020 se rozhodl, že začne zpracovávat hororové klasiky ze 30. a 40. letech od studia Universal. Vše ovšem zasazené do současnosti. Nejprve si vybral Neviditelného, který byl velmi dobrý a lehce nadprůměrný, ale úplného TOPu u mě nedosáhl. No a o pět let později si napsal scénář (spolu s Corbettem Tuckem) a režíroval remake další klasiky z roku 1941. Přiznám se, že ačkoliv se považuji za velkého hororového nadšence, dosud jsem včechny klasické horory studia Universal vlastně neviděl (jedině tak Draculu s Belou Lugosim a pak oba Frankensteiny s Borisem Karloffem). Takže v tomto případě nemůžu porovnávat s originálem. Hned ze začátku ale řeknu, že jsem byl ze snímku opravdu velmi nadšený. Ano, musíte si prostě zvyknout na to (zvlášť pokud znáte původní film), že vše je to pojaté moderně. Ale všechno tak nějak do sebe krásně hezky zapadalo a dávalo smysl. Osobně jsem žádná hluchá místa nenašel a scénář dobře drží pohromadě. Obecně musím říct, že vlkodlaky jsem nikdy nijak zvlášť nevyhledával. Ano, jsou to klasická monstra a k hororu patří, ale nikdy se nestali mou srdcovkou. Za nejlepší transformaci člověka ve vlkodlaka určitě považuji tu v An American Werewolf in London z roku 1981 (samotný snímek za nic nestojí, ale tato scéna mi dobře utkvěla v paměti). A tady se určitě musím kouknout i na původní The Wolf Man od Universalu. Tady byly dobře znázorněny lykantropické příznaky. Film končí dobře, vlkodlak je poražen a umírá. Myslím si, že je jedině dobře, když se některé kultovní klasiky předělávají pro moderního diváka. Diváci se samozřejmě mění a když se na více jak osmdesát let starý film podívají dneska, přijde jim to minimálně úsměvné (a nemluvím jen o efektech). Důležité ale je, aby si tvůrci moderního zpracování něco vzali z originálu (byť se to převede do současného světa). Jak jsem znímil, tady mi možná s hodnocením trochu vypomohl kinosál s velkým plátnem. Ale určitě ho s klidným svědomím můžu přiřadit k letošním TOPům.

Insidious: Červené dveře [2023]

James Wan nám, hororovým nadšencům, přinesl na plátno již mnoho skvostných děsivých snímků. The Conjuring, Saw či Malignant. A pak samozřejmě Insidious. On sám sice režíroval jen první dva filmy, ale oba byly divácky velmi úspěšné (oba díly mají na ČSFD takřka shodné nadprůměrné hodnocení cca 74%). Na ostatních filmech ze série se „pouze“ podílel jako producent. A Wanův kamarád Leigh Whannell ke všem (tedy konkrétněji k prvním čtyřem dílům) napsal scénář (třetí film i sám režíroval). Měl jsem za to, že jsem viděl jen první dva snímky, ale co jsem se teď díval na ČSFD, tak si můžu odškrtnout i třetí pokračování jako zhlédnuté. Ale přiznám se, že žádný díl si dopodrobna už nepamatuju.
A to možná byla chyba. Proto jsem původně na Insidious: The Red Door, tedy v pořadí již páté pokračovaní, do kina ani nechtěl jít. Bál jsem se totiž, že to na sebe bude hodně navazovat a vzhledem k tomu, že jsem ten předcházející díl ani neviděl, tak se budu v ději ztrácet. No, tomto ohledu nebyl ten strach úplně nasnadě. No, i když… Mělo to pár povedených lekaček, ale zároveň i několik předvídatelných. Ale dějově mi pak z toho vyšel pouze průměr. Možná to taky bylo tím, že mi přišlo takové zvláštní (možná spíše, že jsem si to z předešlých dílů nepamatoval), že by Dalton po odpočítání od deseti okamžitě usnul, aby se díky astrální projekci ocitl ve snovém světě Dálava. A už i v úvodní části filmu jsem netušil, o čí pohřeb se jedná. A na jaký díl série byla reference, když Dalton namaloval svého posedlého otce, jak chtěl zabít svoji rodinu?
Jako natočené to je hezky, jen mi prostě pár věcí nedávalo smysl. Ale zase na druhou stranu mě potěšilo, že do režisérského křesla usedl Patrick Wilson (kdo by kromě Wana a Whannella mohl být povolanějším, když se Wilson objevil ve všech dílech?). Stejně jsem nikdy nechápal, jak může film režírovat někdo, kdo v něm i hraje. Jako chápu, že od toho tam je asistent režie, ale stejně.
Někde jsem zaslechl, že se bude jednat o poslední díl série Insidious. Osobně tomu moc nevěřím. Pokračování takřka libovolného filmu totiž mj. záleží na celkových ziscích. Ale myslím si, že takto dobře rozjetá série jen tak neskončí. Samozřejmě s přibývajícími díly může celkem rychle klesat kvalita. Přece jen Insidious můžu řadit mezi ty nejlepší horory. Když tak nad tím přemýšlím, zajímalo by mě, jestli někdy nastane den, kdy by James Wan natočil vyloženě špatný horor. Zatím vše, co jsem od něj viděl, mě velmi zaujalo. A myslím si, že když minimálně na svou (jím) rozjetou série bude dohlížet z producentské pozice, tak nějak se postará, aby to nebyl vyloženě odpad.
Ale abych tedy znovu shrnul mé pocity z nejnovějšího příspěvku do univerza Insidious. Pro ty, kteří snímek ještě neviděli, bych určitě doporučil, aby se předtím podívali na předešlé díly. Já se totiž občas v ději ztrácel. Ke castingu asi nemůžu co vytknout. Scénář byl taky víceméně v pohodě, ale přišlo mi, že to potřebovalo prostě znalost celé série (pro maximální požitek). Ale je to jen a pouze můj subjektivní pocit. Ale na druhou stranu je ten film do kina ideální. A plus dávám za pár povedených lekaček. Ale prostě jinak průměr.