Dle hodnocení na ČSFD.cz jsem tento horor viděl poprvé před 14 lety. A když si teď na něj vzpomenu, určitě je to stále dobrý horor, který bych z celého srdce doporučil jako první film tomu, kdo s hororovým žánrem třeba teprve začíná. Neznám knihu a neznám ani originální snímek (obecně japonskou kinematografii vůbec nevyhledávám). Tady bych asi udělal výjimku a časem se na něj podíval a přečetl i předlohu. Protože vím, že novější (především americké) remaky přeci jen jsou trošku „uhlazenější“ než původní ze Země vycházejícího slunce.
Americký Kruh má vše, co by každý správný horor měl mít – napětí, skvělý příběh, nepříjemně mrazivá atmosféra, dobré herecké výkony (a obsazení), výborná kamera i hudba. Pár dobrých lekaček tam také je (tu úvodní ve skříni jsem si v hlavě přehrával dalších několik dní po zhlédnutí). A míval jsem také nepříjemný pocit s koněm na trajektu. Pochopitelně nejfantastičtější je samotný obsah prokleté kazety. Je stejně neskutečné, jaké divné výjevy tam tvůrci zakomponovali. O to víc mě tedy láká podívat se na původní snímek, v čem konkrétně se to bude v tomto ohledu lišit.
O mém nejvyšším hodnocení nemohlo být pochyb. Dokonce i několikáté opětovné zhlédnutí nic z kvality nesnižuje. A hlavně také vůbec nestárne. Myslím si, že je to jedna z opravdu povedených amerických předělávek. Čtyřiadvacet let starý horor a stejně vyvolává nepříjemně mrazivé pocity. Já se na Kruh jednou za čas kouknu prostě z nostalgie. A určitě z toho mám stále stejně dobrý pocit, jako když jsem to viděl poprvé. Režisér Gore Verbinski (který se mimo jiné hned poté více proslavil původní trilogií Pirátů z Karibiku) odvedl opravdu dobrou práci. Ten celkový vibe z filmu je opravdu skvělý.
The Ring bych určitě nechal zapsat do knihy základních hororů, které by prostě měl vidět každý. Napětí je postupně budováno hned od začátku a hlavně mě hodně bavil samostatný příběh. Po úplně prvním zhlédnutí to byl jeden z hororů, co ve mě dokázal vyvolat opravdu nepříjemné pocity, které ještě nějaký čas setrvávaly. Stejně vždycky mě nejvíc dostává scéna, kdy Rachel vzbudí charakteristický zvuk z nahrávky, rychle běží do pokoje, aby následně viděla svého syna Aidana, jak si pouští kazetu. Myslím, že jsem nikdy nepochopil, proč vlastně Aidan svou matku vždy oslovuje jako Rachel. Ale vím, že jejich vztah byl prostě komplikovaný. Rachel a Noah, otec Aidana, žili odděleně. Možná i to způsobilo, že se jejich syn po celý film chová divně a vidí prostě víc, než jeho matka.
Ano, film vám vyvolá otázky, na které ale nedá jednoznačné odpovědi. Některé jsou zodpovězeny v o dost horším pokračování, ale zbytek musíte interpretovat podle sebe. Nic z toho ovšem nemění na tom, že tento „původní“ americký Kruh je celkově velmi povedený a jeho zpracování se všemi filmovými aspekty je na špičkové úrovni.
