Nosferatu [2024]

Musím tomu dát ještě jednu šanci. Protože dle mého je kolem toho jen velký hype. Ano, filmařsky to je skvělá práce – celková výprava, dobové kostýmy a kamera. A pochopitelně k nepoznání nalíčený můj oblíbený Bill Skarsgård. To vše je perfektní. Trošku „problémový“ je pro mě režisér a scénárista Robert Eggers. Problémový v tom smyslu, že dohromady jsem od něj viděl pouze tři filmy (včetně tohoto) a hodnocení je velmi kolísavé. Zatímco jeho režijní debut Čarodějnice (mj. první větší role mé milované Anye Taylor-Joy) byl hezký nadprůměr, jeho druhý film Maják byl z mého pohledu až příliš „artový“ a tudíž to skončilo velkým podprůměrem. No a Nosferatu je film z mého pohledu jen průměrný. Ale je to lepší průměr, tj. 3+.
Trošku mám problém s tím, že snímek v podstatě nepřináší nic nového. Přeci jenom adaptací Dráculy jsme viděli již mnoho. Toto je navíc remake úžasného němého filmu Upír Nosferatu z roku 1922 (ten si taktéž musím znovu připomenout, ale vím, že jsem jím byl poprvé naprosto fascinovaný a uchvácen).
Eggersův Nosferatu sází především na zvučná jména. A nebýt závěrečných titulků, tak bych skutečně netušil, kdo se skrývá pod maskou rumunského hraběte. Líbil se mi taktéž Willem Dafoe, který zde vlastně ztvárňuje Van Helsinga. Docela dost prostoru dostala Lily-Rose Depp, kterou jsem ve filmu viděl vůbec poprvé. Určitě nás jako Čechy potěší, že dost scén se natáčelo u nás a i ve štábu bylo mnoho našich lidí. Pokud by měl být tento film oceněn Oscarem, rozhodně by si to zasloužila výprava (která je naprosto skvělá) spolu s povedenými kostýmy. Moc se mi líbil samotný hrad „Dráculy“.
Tentokrát mi ona má pověstná síla kina moc nepomohla. Rozhodně se nejedná o špatný film – je vlastně hodně dobrý. Jenomže já musím vždy film hodnotit jako celek a tady mě trošku mrzelo, že to není originální dílo. Jako, tedy svým způsobem je. A jelikož minimálně 95% současných diváků nikdy původní němý německý snímek nevidělo (nebál bych se ještě nějaké to procento přidat), je to fajn. Je to vlastně dělané pro nové diváky, kteří by si to třeba vlastně ani s Dráculou vůbec nespojili.
Takovéto „omlazování“ dnes již kultovních hororů určitě má co do sebe (viz třeba Leigh Whannellův Neviditelný a Vlčí muž). Chce prostě zaujmout mladší publikum a to se těmto snímkům bezesporu daří. Sice se mi moc nestává, abych po opětovném zhlédnutí nějaké filmu měnil (nějak výrazně) celkové hodnocení. Z poslední doby dám ale šanci minimálně dvěma snímkům – tomuto a také vysoce hodnoceným Hříšníkům.
Osobně nejsem příliš velkým příznivcem remaků. Ale čas od času se povede něco dobrého. Při druhém zhlédnutí se úplně oprostím od originálu z dvacátých let minulého století. A Nosferatu budu vnímat jako úplně samostatný film. Už teď mám takový menší pocit, že bych hodnocení přeci jen mohl o trochu zvednout. Ale nechci předbíhat.

Beetlejuice Beetlejuice [2024]

Timu Burtona mám rád. Líbí se mi jeho unikátní styl. Ať už se jedné o hrané snímky či animace, takřka vždy ho bezpečně rozpoznáte. Někdo o něm může říct, že je zvláštní, ale myslím si, že on sám by to bral úplně v pohodě. Viděl jsem většinu z jeho bohaté filmografie. A v podstatě všechno považuji za nadprůměr. Nejsem si úplně jistý, ale dost možná byl Beetlejuice prvním filmem, který jsem od něj viděl. Přiznám se, že jsem zpočátku možná ne úplně rozuměl tomu termínu bio-exorcista. Ale vybrat do hlavní role Michaela Keatona byl skvělá volba (možná si ho Burton tak oblíbil, že o rok později ho obsadil jako Batmana). Beetlejuice je hororová komedie – tedy žánr, který osobně absolutně nevyhledávám. Toto je ale jeden z několika těch šťastných snímků, které i přes tento fakt považuji za velmi povedené.
Nikdy bych si ale nedokázal představit, že by mohlo vzniknout pokračování. Ale je aspoň fajn, že u toho Burton zůstal a měl to tedy plně ve svých rukou. Hned zpočátku musím říct, že je to trošku slabší, než původní snímek. Keaton to zase celé vede. Je ale vidět, že Burton si taktéž oblíbil mladší tváře, protože navázal spolupráci i se sympatickou Jennou Ortegou. Ano, u filmu Beetlejuice Beetlujuice platí, že se dle standardu Tima Burtona jedná o nadprůměr. Ale rozhodně to nemůže překonat originál. Příběh je celkem fajn, ale už mi přijde, že to je jen ždímání původního skvělého nápadu. Do kina jsem se na snímek těšil, protože první film jsem v době uvedení nemohl vidět z toho jednoduchého důvodu, protože jsem v té době ještě nebyl na světě. Věřím, že se najdou lidé, kteří budou mít za to, že pokračovaní v lecčems překonalo originální film. V některých věcech je možná lepší (dost se mi třeba líbila postava, kterou ztvárnil Willem Dafoe). A vlastně i celá stylizace snímku se drží v původních kolejí. To je sice vlastně fajn, ale zároveň to nepřináší nic moc nového. Občas mi přišlo, že Keaton byl někdy dost upozaděn Ortegou, které se ve filmové branži vlastně už i celkem daří. Někde jsem slyšel zvěsti, že je v plánu opět další pokračování. To už si myslím, že je zbytečné a muselo by se přijít s fakt opravdu originálním námětem. Osobně bych to již takto nechal. Pokračování je fajn, neurazí a některé scény dost pobaví. Snímek se samozřejmě velmi opírá o originál. Zatímco původní snímek jsem v průběhu let viděl vícekrát, nevím, zda bych to stejné udělal i s tímto sequelem. Nejsem si jist, jestli by mi to náhodou trošku ten můj první dojem neovlivnilo (myšleno negativním směrem). Možná se přeci jenom na to znovu podívám, ale jen pod podmínkou, že bych ještě těsně před tím zhlédl originál. Třeba by mi víc došly nějaké ty souvislosti, které mi mohly uniknout a celé pokračování bych si více vychutnal. Teď už ale pouze spekuluji.
Závěrem bych tedy chtěl podotknout, že pokud jste fanoušci původního filmu, rozhodně se vyplatí vidět i dvojku. A nechám zcela na vás, jaký dojem si z toho odnesete.