Oni [2008]

Home invasion horory nepatří mezi mé nejoblíbenější. Osobně bych je asi spíše zařadil k thrillerům, protože jejich „princip“ je, že se to může odehrát i ve skutečnosti. A bohužel se to tak mnohokrát i děje. Tento typ hororů klade důraz na reálnost. To je docíleno tím, že tam nejsou vyloženě jumpscary – tíživé atmosféry je mj. dosažené tím, že se hlavní postavy pohybují v jejich známém prostředí. Nikdo prostě nepředpokládá, že by se nějaký psychopat mohl dostat do jejich domu. Doma jsou totiž naprosto v bezpečí a znají, kde co je a tak podobně. Tak co by se tak asi mohlo stát?
Ještě než se dostanu k samostatnému zamyšlení, rád bych předtím zmínil jeden home invasion horor, který se mi dost líbil. Jedná se o Hush, který v roce 2016 natočil Mike Flanagan (mj. podepsaný pod dvěma adaptacemi Stephena Kinga a letos chystá jeho další). Na snímku Hush je ale zajímavé také to, že hlavní hrdinka je hluchá. Ale i přes svůj handicap dokáže přežít. Mělo to skvělou atmosféru, napětí a celkově jsem si to užil. A to i přesto, že takové snímky moc nevyhledávám.

Jenže v případě The Strangers se o žádný zázrak nejedná. K tomu použiji parafrázi mého milovaného Cimrmana – byla to nuda, nuda, šeď, šeď. Vyšel mi z toho čistý průměr, i když místy jsem měl pocit, že bych hodnocení měl ještě snížit. V celém filmu je jen pět postav. Což mnohdy není na škodu. Jenže celé je to prostě zdlouhavé. Úplně bohatě by stačilo, kdyby to byl jen krátkometrážní snímek, maximálně tak na půl hodiny. Navíc tam nic moc nedávalo vlastně smysl. Přítel James (aka bývalý budoucí manžel) jede pro cigarety snad až do jiného státu. Jako chápu, že bylo kolem třetí hodiny ráno, ale ten dům (či chata) byla někde na konci civilizace? Určitě i v Americe jsou večerky, které jsou nonstop otevřené. Já u hororů většinou nedokážu přesně odhadnout, jak to celé skončí. Někdy ano, ale spíše obecně ne. Tady jsem v tom měl naprosto jasno, ale právě pro mě ten úplně nečekaný konec vlastně způsobil, že se mi celkové hodnocení zakotvilo na čistém průměru. Přiznám se totiž, že od půlky filmy jsem byl skoro přesvědčený, že to holt prostě nešťastně skončí podprůměrem. Je to opravdu nezáživné, i když je pravda, že po vpádu vetřelců je trošku nějaké té akce dočkáme. Ale to prostě nestačí. Přemýšlím, jestli můj celkový nezájem nemůže pramenit z toho faktu, že se o tento subžánr hororu nezajímám. Ale tak to určitě není. Protože obě následují pokračování (i když nejnovější letošní přírůstek se odehrává ještě před prvním dílem) měly ode mě stoupající hodnocení. Celou dobu jsem byl přesvědčený, že bývalý budoucí manžel James bude ten muž s pytlem přes hlavu. Musím ocenit masky těch tří vetřelců, které se možná mohou zdát jednoduché, ale skvěle to stačí (viz například maska mimina ve skvělém hororu Všechno nejhorší. Doufal jsem, že to aspoň ta Kristen přežije a bude dalží final girl. Samozřejmě bylo jasné co bude následovat, když si trojice sundala v závěru masky. To byl u mě právě ten zvrat, který způsobil, že se z podprůměrného horůrku stal průměrný. Což sice není moc dobrá vizitka, ale zase na druhou stranu jsou i horší filmy.
Toto zamyšlení je obecně v pesimistickém a negativním duchu. Dobře, nebyla to úplná katastrofa, některé momenty jsem si opravdu užil. Jen osobně bych poněkud upravil scénář. Dlouho se nic neděje a samotné vloupání a boj o přežití zas tak dlouhé není. Nebylo to zcela tak nejhorší, ale některé logické nesmysly přímo byly do očí. Celkově si myslím, že zlatá střední cesta v hodnocení není zas tak špatnou známkou. Nezaujme to a ani nenadchne.

Tarot [2024]

Dvě „P“ – prostě paráda! Prozatím pro letošek absolutní TOP. A to přitom při oznámení a prvním viděném traileru jsem tomu moc šancí nedával a do kina jsem spíš šel jen z povinnosti, než abych se na snímek těšil. Očekával jsem další tuctovou „lekačku pro teenagery“ a víc jak průměr jsem ani neočekával. Naštěstí se stále v dnešní době daří semtam urodit překvapení. Ukazuje se, že někdy je prostě lepší od hororu nic nečekat a vzápětí dostanete perfektní podívanou.
V tomto případě nejde ani tak o lekačky (většina jich je tady bohužel předvídatelných), ale jako spíše o celkové vizuální zpracování. Tady se to prostě povedlo na jedničku. Každý oživlý obrázek z prokletých tarotových karet vypadá skvostně. Drží se své namalované předlohy, ale právě ještě k tomu přidává něco navíc. Nejvíc se mi stejně líbilo – a nevybavuji si, že bych to viděl někdy jinde – že po každém útoku jsme danou příšeru viděli v plné kráse. Jako by se chtěl ještě divákům extra pochlubit. Jednotlivé smrti jsou dobře vymyšlené a hned třeba první s žebříkem je vyloženě lahůdka. Je vidět, že se občas prostě vyplatí dát si kvalitně záležet na vizuální stránce. Samozřejmě, že celkový dojem z filmu nestojí jen na tom, ale já to vidím vždy jako pozitivum. Možná by bylo dobré nějak zmínit, proč jsem tomu po zhlédnutí traileru nedával moc velkou šanci. Je to podobné jako s filmy o náboženství – jednoduše na takové podobné věci nevěřím. Amulety, které vás mají ochránit, víra v jakousi vyšší moc, jaký život budeme mít nám určí hvězdy, čtení z ruky – to vše jsou pro mě naprosto totální nesmysly, kterým zároveň ale polovina lidí věří. Ti, kteří denně do novin píší (resp. pouze vymýšlí) horoskopy, musí být báječní pohádkáři, co si ale zároveň musí dávat pozor, aby se často neopakovali. Budu pokračovat ve své skepsi když řeknu, že mám za to, že veškeré horoskopy a podobné věci mají již z kdysi dávna daný scénář – jakýsi mustr, který se prostě jen podle potřeby vždy upraví. Každý ale ať si věří čemu chce.

Tarot je pro mě zatím největší překvapení letoška. Měl jsem možnost film vidět dokonce dvakrát a ani opakované zhlédnutí rozhodně není na škodu – ba spíše naopak. Ačkoliv jsem v podstatě přesně věděl, co se v jaké scéně stane, stále jsem byl uchvácen (ano vím – již několikrát zmiňovanou) vizuální stránkou. Ta se prostě povedla. A i celkový děj vlastně dává smysl. Musíte ale vydržet úvodní scénu do názvu filmu, která právě může mylně napovídat, že se bude jednat o průměrný (až podprůměrný) popcornový horůrek pro mladistvé. Ano, místy je to lehce říznuté komedií, ale v tomto případě mi to vlastně ani tolik nevadilo. Potěšila mě v závěru zobrazená Smrt, která mi prostě vzhledem evokovala Eddieho – legendárního maskota neméně legendární britské heavy metalové skupiny Iron Maiden. Všechny nestvůry do jedné byly opravdu povedené. Závěr filmu je poněkud přehnaný a osobně bych ho tak přehnaně vtipný nenechal. Ale i tak to nezmění celkový výborný pocit z celého hororu. A opakované zhlédnutí určitě není na škodu. Já se bavil přímo královsky.

Abigail [2024]

Úplně první zmínky o upírech pochází dokonce již z období Mezopotámie či Starověkého Egypta a postavy jako takové k hororu prostě patří. Při slově upír se naprosté většině lidí jako první jistě vybaví Dracula, kterého v roce 1897 přivedl na svět irský spisovatel Bram Stoker. Ale již v roce 1819, tedy o 78 let dříve, byl původně anonymně vydán příběh s prostým názvem The Vampyre. Nejprve bylo toto krátké dílko připisováno slavnému anglickému romantickému básníku lordu Byronovi (celým jménem George Gordon Noel Byron), ale ve skutečnosti příběh sepsal jeho osobní lékař Dr. John Polidori. A ještě jedna zajímavost. Je známý fakt, že upíři nesnášejí slunce. Jenomže ve Stokerově Draculovi není zmíněno, že tak mohou i zemřít. To je poprvé zobrazeno v dnes již kultovním německém němém hororu z roku 1922 Upír Nosferatu (celým originálním názvem Nosferatu, symfonie hrůzy), kdy tímto způsobem v závěru snímku umírá hrabě Orlok. K tomu si neodpustím ještě jeden poměrně známý fakt. Podoba mezi Orlokem a Draculou není náhodná. Německým tvůrcům se nepodařilo sehnat autorská práva a aby je obešli, tak jednoduše pozměnili jména a místo děje. Jedná se tedy o prvního zfilmovaného Draculu, který se tam vlastně ale nevyskytuje. Titulky byly přeložené do francouzštiny, ale poté, co film vyšel v USA, tak zase do angličtiny, ale již s použitím originálních jmen ze Stokerova románu. Pak se do toho vložila spisovatelova vdova Florence a vysoudila, že se původní titulky (s pozměněnými jmény) musí zničit. Ale nakonec se později ještě jedna kopie originálních titulků našla v jednom východoněmeckém archivu, co tam ležela bez povšimnutí skoro půl století.

Tak. Po vyčerpávajícím úvodu se konečně vrhnu na samotné zamyšlení snímku Abigail. Ještě bych rád podotknul, že upíři obecně nepatří k mým nejoblíbenějším hororovým stvořením. Čekal jsem jednoduchou oddechovku a tu jsem i dostal, ale zároveň i o něco víc. Trailer vypadal dost dobře a měl jsem i nějakou tu představu, ale i tak jsem byl zvědavý, co si tvůrci na nás tentokrát vymysleli. Úvodní scéna únosu Abigail je celkem povedená a tajně jsem doufal, aby se to poté neslo v podobném duchu. Z ukázky bylo jasné, že to bude také říznuté komedií. Můj vztah k „horrorcomu“ jsem již zmiňoval několikrát a tak k tomu nebudu nic dodávat. Při vtipných scénách jsem se jen lehce pousmál, ale víc jsem se soustředil na samotný děj. To, že se z baletky stane upír, bylo ukázáno již v traileru. Ale v konečném snímku to bylo místy opravdu pěkně akční a dobře natočeno. Dočkáme se krve, dočkáme se mrtvol a i pár (aspoň pro mě) nečekaných zvratů. Je zajímavé, že od začátku jsem vlastně fandil jen titulní Abigail a přál jsem si, aby prostě všechny rozsápala a vysála. Co mi ale přišlo přetažené za vlasy (a co vlastně možná způsobilo bod v hodnocení dolů) byla postava otce Abigail, Kristofa Lazaara. Moment, ale jako ostatní věděli, že tento mafiánský boss je zároveň upír? To mi přišlo takové zvláštní.
Co se týká délky snímku, je úplně adekvátní a tak akorát. Film nemá skoro žádná hluchá místa, i když zpočátku samozřejmě trvá, než začne nějaká ta akce. Pak to ale stojí za to. Člověk od tohoto filmu nemůže čekat nic hlubšího. Je to prostě jen ideální oddechovka, která ale i pěkně zabaví. Jinak se musím přiznat, že balet je pro mě velká neznámá. Nerozumím mu, ale to je tím, že se o něj nezajímám. Ale musím tvůrce pochválit za nápad upíří baletky. Nevybavuji si žádný obdobný hororový snímek, kdy by se někdo takový objevil. Takže to je jasné pozitivum. Abigail není úplně top, ale zároveň jsem si film dost užil.
Mimochodem, jsem jediný komu herec Kevin Durand (postava Petera) strašně připomínal Elona Muska? 😀

Krvavá sklizeň [2007]

Otázka víry se řeší již od pradávna. Každý na to má jiný názor nechám na každém, jak se k tomu postaví. Pro mě jsou to všechno jen pohádky, které si lidé vymysleli, aby se nenudili. A když si něco nedokázali vysvětlit, jednoduše to přikládali nějaké vyšší moci. Podobný přístup jako já k tomu měla i hlavní hrdinka tohoto snímku Katherine v podání Hilary Swank (i když ona dříve v boha věřila). Nyní je názoru, že úplně veškeré takzvané „boží zázraky“ mají logické a vědecké vysvětlení. Když je přivolána k náhle rudě zbarvené řece, myslí si, že to bude opět jednoduše vysvětleno.
Dlouho jsem váhal, jak mám film vůbec ohodnotit. A pak jsem si říkal, že horory o exorcismu (které patří k mým vůbec nejoblíbenějším) jsou také velkou mírou založené na náboženství. Ten, kdo na takové věci nevěří, prostě hodnotí film obecně jako takový. Zjednodušeně jestli se mu líbil nebo ne. Až do půlky jsem to viděl spíše podprůměrně. Kromě první boží rány se dlouho totiž nic neděje. Ale líbila se mi ústřední dvojice Swank-Elba. Celkové zpracování je docela povedené. Naštěstí druhá půlka snímku trochu zvedá laťku a dočkáme se více akce. Líbil se mi ten jakýsi kult, které v městečku působil. Samozřejmě je to také nutné brát trochu s nadhledem. Závěrečný Armageddon, kdy z nebe prší ohnivé kameny se povedl. Ano, díky druhé polovině se konečné hodnocení zvedlo na čistý průměr. Trošku to bylo také tím, že jsem si asi posledních dvacet minut musel pouštět nadvakrát (pustil jsem si to pozdě a usínal jsem). Nevím, jaké přesně jsou ty vymyšlené boží rány, ale myslím si, že všech deset ve filmu znázorněno nebylo. Kobylky ovšem byly povedené. A trochu se dalo tušit, že ta holka v závěru zůstane s Katherine.
Celkově je film poměrně dobře natočený, ale vzhledem k tomu, že mi téma snímku v podstatě nic neříkalo, skončil jsem u průměru. Začátek docela dobrý, pak drobný útlum a opět menší zvýšení kvality scénáře. Na takové jedno zhlédnutí to je fajn. Ale vyloženě v kině bych to vidět nepotřeboval. Scénář je docela dobrý a jsou tam některé povedené postavy. A myslím si, že průměr je z mé strany slušná známka. Ale podruhé to již vidět nemusím.

Poslušné panenky [2021]

Upozorňuji, že toto zamyšlení bude velmi krátké. Naprostá katastrofa a ztráta času. Opravdu nesnáším, když úvodní scéna dobře naláká, ale přitom zbytek snímku je opravdu hrozný. Nemůžu si pomoct, ale prostě na tom všem nejsem schopen najít byť něco malinko pozitivního. Scénář je opravdu prachbídný a… o čem to celé vlastně bylo? O jakémsi pošahaném vědci a jeho manželce, kterou vlastně nemiluje a podvádí? O tom, že fetuje jakousi modrou vodičku o které se nic moc bližšího nedozvíme? Tentokrát to ani herecké obsazení moc nezachraňuje, nikdo mi nebyl vyloženě sympatický. Několikrát jsem sám sebe přistihl, jak se dívám na hodinky, jak to bude ještě dlouho trvat. Některé horory si pouštím vyloženě jen na odreagování po práci. Tak jsem to plánoval i v tomto případě. Jenomže problém je, když vás film vyloženě začne uspávat. Bohužel to byl po delší době snímek, u kterého jsem si přál, aby co nejrychleji skončil. Celé to bylo přitažené za vlasy. Přemýšlím, co vlastně na tom všem bylo aspoň částečně hororového. Proč vlastně o hlavní hrdince všichni říkali, že je jiná? Přišlo mi, že tam bylo hodně věcí, které prostě nebyly dotažené do konce. Od začátku bylo víceméně jasné, jak to v závěru dopadne. Občas se mi stane, že nějaký film je skoro celou dobu podprůměrný, ale v závěrečné čtvrthodince se vše naprosto a totálně obrátí a z tragického snímku je rázem velmi povedený. K ničemu podobnému ale tady nedošlo. Zamyšlení občas „prodlužuji“ tím, že se víc rozepíšu o samotném ději. Zde ale nemám o čem psát. I to málo se mi z hlavy během závěrečných titulků naprosto vypařilo. Někdy se to holt nepovede. Nečekal jsem nic a také jsem nic nedostal. Tady to pro mě byl totální odpad a žumpa filmového průmyslu. Měl jsem to uložené v tabletu, zhlédl jsem to, můžu si to vesele odškrtnout a život plyne dál. Nemám víc, co bych k tomu dodal. Opravdu velmi slabé, nezáživné a totálně nudné.

Pearl [2022]

Prakticky celý měsíc jsem si nechal na to, abych napsal toto zamyšlení. Ne snad, že bych si to musel nějak promyslet, ale víceméně jsem neměl moc čas. Přiznám se, že moje hodnocení bude lehce ovlivněno kvalitou a technickými problémy. Film jsem již delší dobu měl uložený v tabletu. Vzhledem k tomu, že se mi dost líbil první snímek Westovy trilogie, tedy X, který je ale vlastně sequelem, nemohl jsem se dočkat, až uvidím prequel. Jenže kvalita staženého snímku byla mizerná a k tomu mi vůbec neseděly titulky, které jsem si prostě co chvíli musel ručně přečasovávat. Dobře, zkusím se od technických problémů oprostit. Jenže zásadní problém je, že snímek strašně nudí. Mia Goth vypadá na dobře rozvíjející se herečku své generace. Už má nějaké ty filmové zářezy, ale přeci jen moc hororů ještě nenatočila. Podle mého ale nebylo úplně nejštastnější obsadit právě ji do role Pearl, když v předchozím snímku hrála úplně jinou postavu. Nevím, na mě to rozhodně působilo zmatečně a taky rušivě a taky to byl jeden z mínusových bodů k celkovému hodnocení. Občas jsem si říkal, že by možná bylo lepší, aby byl celý film pojat jako muzikál. Některé scény se k tomu skoro až nabízely. Nevadily mi místy až přehnaně zářivé barvy. Jenže příběhově to bylo opravdu slabé a vlastně nezajímavé. Pearl je šílená – prozrazuje nám to už úvodní scéna s labutí a krokodýlem. Jenomže mi chybělo více brutálních vražd. Díky vyšinutosti hlavní hrdinky se to k tomu přímo vybízelo. Celý život prakticky jen strávila na farmě s postiženým otcem a přísnou matkou. Chtěla vypadnout pryč. Kde se ale v ní vzala ta zloba a nenávist? Možná právě tím prostředím, kde vyrůstala. Nevím, přišlo mi, že celkově snímek pomalu plyne a nic moc zajímavého se tam neděje. Je to úplně jinak natočený film než již zmíněné X. Celé mi to přišlo jako divadlo. Asi nejzajímavější z celého filmu je závěrečná scéna s monologem titulní hrdinky, kdy je kamera zaměřená nehnutě pouze na ni. A pak ještě během titulků její skoro dvě minuty trvající úsměv. Ale to bohužel nezachrání celkovou nudu, kterou jsem ze snímku cítil. Možná jsem na to nebyl správně naladěn, ale vím, že tomu již druhou šanci nedám. Zajímavé bylo období a prostředí, kde se snímek odehrává, ale to je tak všechno. Chyběla mi víc hororová atmosféra – místo toho to na mě působilo jako nějaké obyčejné a nezáživné drama z vesnice.

Bohužel, nejspíš jsem nebyl na snímek připravený nebo jsem prostě od něj čekal víc. Mě to totálně zklamalo. Letos se chystá závěrečný díl Ti Westovy trilogie – MaXXXine. Upřímně nevím, co od toho čekat, ale chci tomu dát šanci a asi určitě se na něj podívám. Doufám ale, že bude natočen minimálně na stejné úrovni jako X. Pearl bylo prostě zklamání. Škoda.