První Happy Death Day z roku 2017 byla skvělá popcornovka a horrorcom (opět jedna ze světlých výjimek, která mi v tomto žánru nevadila). Navíc časové smyčky jsou vždycky moc fajn (jako první mi vždy na mysl přijde úžasné Na hraně zítřka s Tomem Cruisem).
Pokračování vzniklo jen dva roky poté. Princip sice víceméně zůstává stejný, ale i tak to baví. I když o kapku méně než v jedničce. Tady je víc vysvětleno, jak celá ta časová smyčka může fungovat. Takže do celkového vymezení žánrů se rovněž musí přidat sci-fi, jehož obecně nejsem žádným fanouškem, ba spíše přesně naopak. Ale jinak vysvětlení mi přišlo dost dobré. Kdo by čekal nějaký výraznější posun či změnu oproti jedničce, asi bude zklamán. Už v originále jsem byl fascinován maskou dítěte, za kterou se skrýval vrah. Ostatně mi přišla mnohem děsivější, než třeba v Halloweenu (promiň Michaele Myersi). Opět je třeba mít na paměti, že se film vůbec nemůže brát vážně. Je to jen taková jednoduchá oddechovka. A ač se dost podobností s originálem prostě nezapře, já jsem byl s výsledkem spokojený. Celou dobu snímek hezky utíká. A i zde dojde na překvapení, kdože se skrývá za maskou mimina. Vím, že jsem někde kdysi četl náznaky, že by se mohl připravovat další film. To je dle mého už zbytečné, i když bych se na něj už jen ze zvědavosti také určitě podíval. Jen bych se prostě s neustálým opakování bál, že by se snímek jako takový dovedl zacyklit a opravdu by už nepřinesl nic nového. Dvojka s celým tím vysvětlení ohledně smyčky prostě působí dobře, ale myslím si, že je to spíše na jedno zhlédnutí. To pak působí velmi dobře. Ale určitě je potřeba také mít i jen takové jednohubky na odlehčení. Mimochodem ústřední Jessica Rothe jako Tree je opravdu stále moc sympatická a hot.
