Devítiletý Jimmy Hoster se probudil ve tři hodiny v noci. Měl sice zatažené závěsy (byl na nich velký Medvídek Pú s tlapkou zabořenou do obřího džbánu s medem), ale přesto škvírou na okraji pronikalo naoranžovělé světlo z pouliční lampy. Jimmyho pohled zaujalo cosi drobného, co přerušovalo onu barevnou záři. Odhrnul přikrývku (a pečlivě s ní opět přikryl svého Teddyho) a šel k oknu. Roztáhl závěsy a oči se mu rozzářily. Obličej mu zalil široký úsměv odhalující jeho bílé zuby. Do dnešního dne ještě nesněžilo. A za dva dny jsou Vánoce! Jimmy si moc přál najít pod stromečkem kovboje Woodyho z Toy Story. Po ničem jiném vlastně neprahnul. Ale teď momentálně měl ohromnou radost z toho sněhu. Říkal si, že hned ráno po snídani vezme sáňky a půjde se projet. Třeba s ním půjde i Carrie, drobná a zrzavá osmiletá dívenka od sousedů, se kterou kamarádil.
Dostal žízeň a tak otevřel dvěře pokoje a vyšel na chodbu ke schodišti. Teď už neměl strach (však už nebyl mimino) jít po schodech v noci, protože tam nechávali svítit světlo. Před pár lety, když ještě měli kočku, takhle právě vyšel z pokoje a chtěl jít dolů, když vtom Mickey hlasitě zamňoukal a rozeběhl se s dunivými kroky z přízemí do patra. Jimmy si nechal v pokoji svítit světlo a tak uviděl jeho velké zářící oči, jak přímo k němu bleskurychle míří. Vypadaly nebezpečně, zvláště proto, že byly trochu podlité krví. Jimmy vykřikl a se slzami v očích vběhl do matčiny ložnice. Marry Hosterová ho musela dlouho utěšovat.
Došel tedy do kuchyně a natočil si do sklenice trochu vody. Dal nádobí do dřezu a šel zpátky nahoru do pokoje. Přikryl se a netrvalo dlouho a znovu usnul.
Probudil ho křik. Matčin křik. Nejdříve si myslel, že se mu to jen zdá, ale po pár vteřinách mu došlo, že je to ve skutečnosti. Oblékl si rychle župan a prudce otevřel. Vyrazil chodbou k matčině ložnici a vzal za kliku. Dveře však byly zamknuté. Uslyšel, jak matka pláče a prosí někoho, aby toho nechal. Zevnitř bylo slyšet vzdychání a jakési duté rány. Jimmy měl pocit, že slyší i nějaké čvachtání.
„Nee-e..! Prosím…,nee!!“ zaječela Marry Hosterová. Měla již slabý hlas a plakala.
„Mamii!!“ vykřikl s brekem Jimmy.
Opět se ozval ten mlaskavý zvuk následovaný matčiným přidušeným výkřikem. Vtom se otevřely dveře a stál tam starý zarostlý chlap se stále spuštěnými kalhotami. V ruce měl dlouhý kuchyňský nůž, ze kterého stále kapala krev. Jimmy koutkem oka uviděl, jak ten chlap olíznul jazykem čepel a začal se šíleně smát. Znělo to jako krákání vrány.
Na posteli ležela máma. Byla nahá a celá od krve. Z břicha, které bylo probodáno mnoha četnými ranami, jí tekla krev a lezla vyhřezlá střeva. Krční tepnu měla proříznutou a pusu dokořán.
„Chceš se přidat? Rád si užiju i s tebou!“ zvolal ten chlap chraplavým hlasem na Jimmyho. Jimmy na nic nečekal, otočil se a začal utíkat ke schodům.
„Kurva!“ uslyšel ještě a pak i zapínání poklopce. Mezitím už byl Jimmy v přízemí a hnal se k hlavním dveřím. Všiml si, že klíč je v zámku (matka ho tam tak ale nenechávala) a zkusil kliku. Bylo zamčeno. Uslyšel pískání a kroky na schodech. Snažil se otočit klíčem, ale ten byl zaseklý. Pískání přešlo v chechot. Jimmy brečel a vztekem (spíš strachem) bouchnul do dveří. Ozvalo se napatrné cvaknutí. Jimmy zkusil znovu otočit klíčem a nakonec se mu konečně podařilo dveře otevřít. Vyběhl na ulici a začal utíkat. Měl strach se zastavit a tak pořád bez přestávky pokračoval. Aniž by se rozhlédl, začal přecházet hlavní silnici, když vtom na něho hlasitě zatroubilo auto. Byla to policie. Po chvíli nedorozumění a vysvětlování zavolali policisté vysílačkou posily a vydali se k domu Jimmyho. Jimmy byl v šoku. Jeden policista s ním zůstal v autě a druhý šel pomalu s připravenou zbraní dovnitř. Brzy dorazila další policejní vozidla, ale v domě policisté kromě zavražděné matky nikoho nenašli.
Odvezli Jimmyho na stanici, kde po jeho mírném uklidnění sestavili spolu s portrétistou předběžnou podobu násilníka. Rozjelo se celostátní pátrání, ale pachatel nebyl nikdy dopaden.
konec