Štítek: brutální vraždy

Oni 2: Noční kořist [2018]

Achjo. Stačilo kousek a dal bych nejvyšší možné hodnocení. Po čistě průměrném prvnímu dílu z roku 2008 jsem neměl moc velká očekávání. Předpokládal jsem, že se bude jednat o úplně jiný příběh; tedy o jakousi další kapitolu ze stejného univerza. Vše záleží na tvůrcích, jak se pokračování chopí. Svým způsobem by mělo respektovat styl původního dílu, ale to samozřejmě není pravidlo, které se nutně musí dodržet. Obecně se má za to, že každé další pokračování nedosahuje úplně stejné kvality jako originál. Naštěstí i tak je plno výjimek potvrzujících pravidlo.
Druhý díl The Strangers: Prey at Night se odehrává v úplně jiném prostředí, což tomu jenom prospívá. Ono je fakt poměrně obtížné vytvořit film, který nenudí, když se odehrává jen na jednom místě, jako tomu bylo v originálním snímku. Prostředím kempu možná tvůrci chtěli svým způsobem vzdát hold Pátku třináctému a vlastně i pytlovitá maska jednoho ze tří agresorů připomíná Jasona Voorheese z druhého dílu této kultovní série. Tady ta rodina i přes odlišnosti kupodivu pasuje dohromady. Dospívající děti mají každý trochu jiné problémy, zvláště ta nejmladší, a to je takovým základem celého příběhu. Přirozeně se chce bouřit, což je v jejím věku naprosto normální. Svým způsobem jsem trochu spíše očekával, že to bude ona, kdo první zemře. Když udělám menší porovnání s prvním dílem, tento díl je o dost brutálnější. Přeci jenom v uzavřeném prostoru jedničky (když se v podstatě celý film odehrával skoro jen v jedné místnosti) tolik možností nebylo, kolik jich naskýtal prostorný kemp. Už z originálu bylo vidět, že agresoři si to velmi užívají a rozhodně od nich nesmíme očekávat žádné slitování. Takže veškeré zabíjení je bez soucitu a brutální. Ačkoliv ze čtyř členů rodiny zemřou pouze rodiče, i děti utrží pěkné rány (syna jsem i přes závěrečné převezení do nemocnice beztak stejně odepsal). Trochu jsem si říkal, že jestli se chce pokračování nějak držet prvního snímku, na konci nikdo nesmí přežít. K tomu ale nedojde. Nejmladší (které jsem zpočátku absolutně vůbec nefandil) se i přesto podaří maskovaným psychopatům uniknout, ale asi lepší by pro diváka bylo nechat ji prostě také zemřít. Žádný happy ending.
Druzí Oni dost zvedli laťku. Snímek měl bavil o dost víc než originál, protože to tady vůbec nenudilo. Velmi lehce to přesáhlo čáru průměru, ale k úplnému vrcholu stejně nedošlo. Tady to z mého pohledu trochu zkazil poněkud přehnaný závěr filmu. Z „pytlové masky“ tvůrci udělali trochu terminátora a dle mého to bylo jen zbytečné natahování a protahování. Absolutně nejlepší je scéna v bazénu, která se dost povedla (zvláště v doprovodu skvělého songu Total Eclipse of the Heart od Bonnie Tyler). A vlastně největší zábavy se člověk dočká po smrti obou rodičů, kdy se sourozenci snaží psychopatům uniknout. Takže celkově snímek hodnotím velmi kladně. Žádná hluchá místa jsem tam vlastně nenašel. A pokud by konec nebyl tak bláznivě zdlouhavý, byl by to skvělý TOP horor. Nebylo to vůbec špatné a nevadilo by mi se na snímek po nějaké době kouknout znovu. Je super, že se tvůrci nebáli a oproti originálu ještě trošku přitvrdili. Dobrá práce a za mě spokojenost.

X [2022]

Zhlédnutí tohoto hororu jsem poměrně odkládal, ale vlastně jsem to stihnul ještě včas. Letos by totiž měl být uvedený závěrečný díl trilogie Ti Westa. Jasně, chybí mi ještě prequel Pearl. Stejně je zvláštní, že stejný režisér a scénárista v jeden rok uvede do kin rovnou dva filmy. Ano, natáčely se z větší části společně.
Synopsi k X jsem docela dobře znal, ale možná právě kvůli tomu jsem to spíš odkládal. Přišlo mi to takové nezáživné. Původně jsem navíc chtěl pustit něco úplně jiného. Jenže shodou náhod mi kýžený snímek nešel spustit a tak jsem si prohledával ty, které mám uložené v tabletu. A konečné volby vůbec nelituju. Asi největším pozitivem je ten osmdesátkový feeling. Celkový styl kamery a výprava se povedly na jedničku. Občas jsem se dokonce přistihl, že jsem musel sám sebe přesvědčovat, že se jedná o nový film a ne čtyřicet let starý. Jenže tak do poloviny snímku u mě převažovalo hodnocení k průměru. Dlouho se tam nic zásadního neděje a i když je herecké obsazení sympatické, moc to nudu nezachraňuje. Mia Goth je sice propagována jako hlavní hrdinka, ale moc to znát není. Poněkud vtipné mi přišlo jezírko s krokodýlem. A jak mu Maxine – absolutně netušíce – jen o sekundu unikla ze spárů. To bylo možná trošku přehnané. I když důvod to mělo k jedné pozdější scéně. Největší překvapení bylo asi zjištění, kdo je tentokrát tím monstrem. Pokud chcete opravdu zaujmout (a možná vlastně i šokovat) dejte hlavní role záporáků dětem nebo naopak seniorům. Nevím, co je vlastně děsivější. Ale líbil se mi motiv stařenky, kdy zatoužila po dávno zašlé slávě. A protože moc dobře věděla, že už ji ona nikdy mít nebude, rozhodla se, že to nebude mít ani nikdo jiný. Druhá půlka pak nasadila slušné tempo a přidala více akčních scén. A taky brutality. Což všemu akorát prospělo. Od začátku bylo jasné, že to Maxine přežije. I když jsem to i přál „kostelní myšce“ v podání Jenny Ortegy.

Snažil jsem se v celkovém příběhu najít nějaké nelogičnosti, ale naštěstí se nepodařilo. Téma filmu je jednoduché, jen to prostě zpočátku pomalu plyne. A co se týká herců, tak kromě Ortegy jsem nikoho předtím v žádném filmu asi neviděl. Ale obsazení bylo v pohodě. Musím zopakovat svou chválu, jakým stylem byl celkový film natočen – opravdu to působilo moc dobře. A vraždy jsou krásně brutální a krví se nešetří. Těším se na prequel a zároveň poté později i na celkový závěr trilogie. Je vidět, že Ti West je opravdu talentovaný filmový tvůrce, kterému horory jdou. Dovede vytvořit napínavou atmosféru a děj, který má hlavu a patu. Už teď se těším na další jeho filmy.