Dlouhých dvanáct let předtím, než Sam Raimi přišel se Spider-Manem, si napsal vlastní komiksový scénář. Chtěl tak vzdát hold klasickým hororům ze 30. let. Vzhled hlavního hrdiny je jistě silně inspirován zejména Neviditelným od H. G. Wellse. Toto zamyšlení opět (klasicky) píšu mnohem později po zhlédnutí. Podobně jako již zmíněný Neviditelný je jedná spíše o sci-fi. Ale myslím si, že to přeci jen trochu působí poměrně reálně. Speciální efekty jsou povedené a v tomto filmu je vlastně předchůdce dnes dost populárního 3D tisku. Je to příběh o pomstě. Proč by všichni superhrdinové museli být svalnatí, namakaní týpci, co s každým jednoduše zatočí? Snímek občas ukazuje komediálnější stránku pana Raimiho a určitě potěší i krátké cameo Bruce Campbella na úplném konci. Závěrečná scéna na traverzách mi zase připomněla fenomenální krátkometrážní snímek Liberty s Laurelem a Hardym.
U Darkmana mi vyšel úplně čistý průměr – nic víc, nic míň. Dneska se už na superhrdinské filmy prakticky nedívám, ale dřív jsem je docela i hltal. Je znát, že třeba Spider-Man je již více hollywoodský a o to víc je možná Darkman jedinečný. Přesto se nadprůměr nekoná. Film sice ubíhá poměrně rychle, ale nějaká menší, hlušší místa tam také jsou. Liam Neeseon mi byl v hlavní roli sympatický a řekl bych, že si to i sám užil. Povedená je scéna s naklonovanou hlavou zabijáckého bosse. Celkově je to docela příjemná jednohubka, která nenaštve, ale ani vyloženě nenadchne. Ale obecně filmy Sama Raimiho mám rád. Ale vím, že na tento konkrétní se již znovu nekouknu.
