Štítek: klášter

Sestra smrt [2023]

Mám tu další tip od mé výborné kolumbijské kamarádky. Opět to sice není horor přímo z Kolumbie, ale aspoň španělský. A tady se mi to hned líbilo mnohem více než předešlé Turno Nocturno. Po zhlédnutí a přečtení zajímavostí k filmu jsem zjistil, že Hermana muerte je vlastně prequelem k šest let staršímu snímku Verónica od stejného režiséra Paco Plazy.
Nejsem žádný věřící, ale stejně mě tak nějak obecně baví horory s jeptiškami. A navíc víra jako taková může mít mnoho podob – nemusí to být jen jakýsi vousatý pán na obláčku. Ano, i u tohoto filmu by se mohlo poznamenat, že něco podobného to už bylo. Jasně, že jo, ale stejně je každé zpracování trochu odlišné. V hororovém subžánru nunsploitation je prý producentem nejvíce těchto snímků sice itálie (především ze 70. let), ale určitě mnoho jich má i Španělsko. V tomto konkrétním případě v příběhu poměrně velkou roli sehrála španělská občanská válka, která je dost zásadní v historii této země. A stejně jako v jiných lidských společenstvích, i tady všichni opravdu nejsou svatí. Kolikrát už v minulosti věřící našli právě onoho jednoho vyvoleného, který měl vidění. Bylo evidentní, že její rodina byla věřící, protože pak sama vstupuje do kláštera. I když původně jen jako učitelka.
Někdo by mohl namítat, že v tomto hororu moc nejsou lekačky. To je sice pravda, je jich vlastně velice poskrovnu, ale za mě je příběh obecně zpracován velmi dobře. A některé scény jsou opravdu povedené – viz třeba ta s plněnými koláčky (či co to bylo). Paradoxem je nastávající jeptiška, která ale sama má o své víře pochybnosti. Nevidí to, co jiní. Zásadní roli ve snímku hraje zatmění slunce. Nejsem si zcela jist, zda jsem pochopil, co hlavní hrdinku vlastně vedlo, že měla nezastavitelné nutkání zírat přímo do zlatého životodárného kotouče. Ale nebýt toho, nezjistila by celou pravdu.
Abych byl upřímný, nemůžu říct, že by se tento film stal mým úplně nejoblíbenějším. Velmi pravděpodobně bych ho nezařadil ani do první desítky. Přesto ale má své kouzlo.Co se týče příběhu – až na pár nejasností se to dost povedlo. Navíc jsem rád, že když jsou v ústřední roli jeptišky, nemusí to nutně znamenat exorcismus. I když se to tady nabízelo, nebylo to vůbec o vymítání.
Bavilo mě to. Užil jsem si to. A klidně to doporučím dál.

Neposkvrněná [2024]

Film mi dal poměrně zabrat. Skoro celou dobu sledování se mi hodnocení v hlavě převažovalo na nadprůměrné, ale ve výsledku mi vyšel lepší průměr. Úvodní scénu s nepovedeným útěkem jsem moc nepochopil, i když tam asi patřila. Do záhadného otěhotnění hlavní hrdinky se film pomalu vleče a nic moc zajímavého se tam neděje. Ale zase druhá půlka snímku je dost povedená. Jen je škoda, že na konci mi v hlavě zůstalo několik otázek. Kdo vlastně byli ti tajemní kapucíni v červených maskách? Kdy přesně Cecilia byla uměle oplodněna? Kolik jeptišek před ní podstoupilo (byť nejspíš neúspěšně) stejný proces jako ona? Bylo vůbec zmíněno, ve kterém roce se celý film odehrává? Jinak je to celkově zajímavý nápad. Nikdy jsem neměl blízko k církvi a vím, že nikdy mít nebudu. Ale i tak nepochybuji, že to tam za branami nebylo pouze svaté. A určitě tu a tam probíhalo několik podobných experimentů jako v tomto filmu. Nunsploitation je hororový subžánr, který měl největší rozmach v sedmdesátých letech. Převážně vždy se odehrává někde v klášteře a všechny jeptišky nejsou tak nevinné, jak se mnohdy o nich říká…
Sydney Sweeney byla pro hlavní roli dobrá volba. Je sympatická a dočkáme se i pro oko příjemných scén ve sprše. Její Cecilia je po zachránění a vytažení zpod ledu plně oddaná Bohu a tak místo v italském klášteře bere jako takové poslání. Je zajímavé, že po záhadném početí je nejprve mnohými považována za prokletou, ale poté v podstatě za svatou. A když zjistí, co se ve skutečnosti uvnitř kláštera odehrává, rozhodne se vzepřít. Trošku mě překvapilo (a vlastně i trochu vadilo), že po zapálení experimentální laboratoře otec Sal Tedeschi neutrpěl zas tak „velké“ zranění. A přitom pomalu dostal přímý zásah. K odhalení Cecilie v katakombách chybí jen málo. Jenže v opačném případě by film trval ještě dlouho (pokud by po dopadení vzpouzející se jeptišky hned lišácky neskončil). Během porodu následuje uširvoucí jekot, který trvá opravdu dlouho a myslím, že měl být o něco zkrácen. Naopak zajímavé je překousnutí pupeční šňůry. Ale největší zklamání je z úplného závěru. Proč nebyl vůbec zobrazen detail toho netvora, kterého Cecilia vlastně porodila? Celou dobu jsem se těšil a čekal na to a nakonec k tomu vůbec nedojde. Jediné, co vidíme, je při odhalování kamery jakýsi rudý tvar. Dobře, některé takto narozené tvory je vidět předtím v laboratoři naložené ve formaldehydu. Ale proč ho po porodu „v přímém přenosu“ nevidíme? Z jakého důvodu? Vždyť je filmu je zobrazeno několik brutálních a krvavých scén. Vlastně mi vůbec nevadilo, že pak v tu chvíli horor končí. Ale mutant by tam dle mého měl být vidět. Škoda.
Jak jsem zmínil v úvodu, dlouho mně tento snímek kolísal mezi průměrem a nadprůměrem. Co se týká vizuální stránky, nemám vlastně co vytknout. A že se děj odehrává v podstatě jen na jednom místě nevadí. Obsazení je sympatické (a to nejen hlavní hrdinka). Jen je opravdu škoda toho „zjemnělého“ závěru. Diváci by to jako neustáli? Druhá půlka a především poslední půlhodina dost nabrala na tempu a je o dost zajímavější než první část. Celkově film není špatný. Ale dle mého by se tam dalo několik věcí ještě zlepšit.