Štítek: ostrov

SOS [2026]

Možná je brzy po uplynutí teprve prvního měsíce roku 2026 tvrdit, že se tady jedná o překvapení roku. To loňské osobně přišlo až mnohem později. Ale tady v tomto případě si nemůžu pomoct. Sama Raimiho mám vlastně rád. Díky němu je pro mě jediný Spider-Man pouze Tobey Maguire (jiné díly jsem neviděl) a jeho oblíbeným hercem (a mým vlastně také) je Bruce Campbell. I v tomto případě měl v jeho novince menší cameo (byť jen na fotce). A kdo aspoň trochu zná tvorbu tohoto michiganského rodáka, může tak nějak tušit, co může očekávat. Už má poměrně dobře rozpoznatelný rukopis, i když třeba mě osobně stále dokáže překvapovat. A tady to překvapení bylo opravdu veliké. Ty zvraty! Ale nebudu předbíhat.
Rachel McAdams jsem sice dle hodnocení v některých filmech již viděl, ale vůbec jsem si ji nedokázal nikam přímo zařadit. Dylan O’Brien je na tom ještě hůř – objevil se pouze ve dvou mnou viděných snímcích. Takže taktéž není nikterak zapamatovatelný. Ale musím říct, že tady tom vztahu šéf-podřízená jim to fungovalo úplně bezvadně. On je namachrovaný týpek, zatímco ona taková ta pracovnice, co vždy odvede hodně práce, ale nikdo ji za to neocení. Ale ty role se kompletně změní po ztroskotání. A to je vlastně také taková značka Sama Raimiho. Z outsidera se najednou stane boss. A v tu chvíli právě začíná má neoblíbená horrorcom. Jenže kupodivu v tomto případě mi to vlastně nevadilo a bavilo mě to. Nutno ale podotknout, že zpočátku mi z tohoto filmu vycházel v podstatě průměr. Také mi po zhlédnutí celkem dlouho trvalo, než jsem se finálně rozhodl hodnocení poněkud navýšit. Protože mě fakt bavily ty zvraty. Náhle vidíme, že Linda není tak úplně nevinná. Pochopitelně největší vtip tkví v tom, že všechny techniky pro přežití zná pouze z televize. Jenže to by nebyl Raimi, aby do svého snímku nepřidal svůj typický humor. Trošku mě zamrzelo minimálně ve dvou případech do očí bijící CGI – při pádu letadla a lov na kance.
Takže z kina jsem odcházel trošku rozpolcený. Ale nakonec celkové klady zvítězily. A konec byl dalším obřím překvapením, které to všechno ještě více otočilo. Ano, je to dobrý film. Nenazval bych to úplně popcornovkou, i když trošku vlastně je. Je to film, u kterého se dobře pobavíte. A to už je co říct, když to říká opravdový nemilovník horrorcomů. Jenže Sam Raimi stále dokáže natočit dobrý film, který si prostě užijete. Mně se to líbilo.

Sledovaní [2022]

Tak se nám Greta dostala do filmu! Ona totiž ta podobnost s hlavní hrdinkou v podání Molly Nutley je dost velká. Obě jsou pro mě po fyzické stránce a vzhledově naprosto nesympatické 😀 Před dvěma měsíci jsem možná poprvé v hororu slyšel norštinu a nyní pro změnu švédštinu. Od filmu jsem prakticky nic nečekal. Nic jsem si o něm schválně nechtěl zjišťovat, ani trailer, prostě nic, protože to mnohdy je lepší. Člověk totiž může být zklamaný jen ze špatného zpracování. A když synopsi znáte, máte tak aspoň hrubou představu. Samozřejmě to není pravidlem, ale může to mít vliv na celkové hodnocení. A já právě spíše preferuji, když do něčeho jdu právě detailně neobeznámen. A líbí se mi, že česká kina uvádějí kromě amerického mainstreamu i filmy z jiných zemí. Sice se občas stane, že snímek k nám dorazí třeba i s ročním zpožděním (jako je třeba případ tohoto filmu Feed), ale to myslím vůbec není na škodu. Nejdůležitějším aspektem jakéhokoliv filmu je kvalitní scénář, na kterém se odráží celkové zpracování. Nemusí tam být úplně ti nejznámější herci – nicméně v tomto případě se může jednat o nastupující švédskou mladou filmovou generaci. Co vlastně v hororu znamená pojem mainstream? Že je v lese sériový vrah? Že je film nadupaný samými lekačkami? Že jsou tam démoni a jiná klasická monstra? Že producenti od filmu očekávají velké zisky? Že je to z USA? Já myslím, že takových filmů už máme všude kolem dost. A proto jsem rád, když mám možnost v kině vidět film z jiné země. Skandinávie obecně je známá svými temnými a syrovými detektivkami. Dalo se tedy očekávat, že to bude i v tomto případě. Já to ale osobně vnímám jako film pro většinové, tj. mainstreamové publikum. Což ovšem automaticky neznamená špatný snímek. Protože tady to z mého pohledu absolutně neplatí. Právě naopak – dokonalý horor, který mě ve všech ohledech bavil a rozhodně se na něj vyplatilo jít do kina.

Zpočátku jsem se trochu obával, že se bude jednat o found footage – tedy hororový žánr, který příliš nemám v oblibě. Naštěstí tyto obavy byly liché. Sice žiju v době, kdy v podstatě každý má Instagram či TikTok, ale já je nemám a účet na těchto „sociálech“ si vytvářet nehodlám. Mám Facebook, ale stejně ho příliš moc nepoužívám. Proto nerozumím těm, kteří svou „práci“ označují termínem vloger či influencer. To jsou jinými slovy lidé, kteří pracovat nechtějí a přežívají jen díky propagaci různých značek. Sice to bylo jedním z ústředních témat celého filmu (minimálně důvod cesty na „kemp“ na malebném ostrově), ale naštěstí to nestálo jen na tom. Kolik už bylo natočeno filmů, kde byla nějaká místní legenda, která se stala skutečností. I když to tady vlastně úplně neplatilo. Ale zase mě to velmi chytlo – tím celkovým pojetím a zpracováním. Věděl jsem (no dobrá, možná jen tušil), že za čarodějnicí utopenou v jezeře nebude něco nadpřirozeného. Ale tipoval jsem špatně, kdo se skrývá za tou železnou masku se zvonečkem. Nejvíc mě potěšil závěrečný zvrat, kdo že to byl synem majitelů ubytování na ostrově. Jen jsem věděl, že závěrečný útěk nebude jen tak – to by u mě jinak to hodnocení asi trochu pokleslo. Tady jsem se ale celou dobu bavil. Vím, že úvod by měl do celkového příběhu nalákat, ale možná by to mohlo být rovnou o té čarodějnici. Ale nevadí. Často totiž úvody nemají moc společného s celkovým dějem. Jak říkám, slouží to spíš jako takové lákadlo. Pokud bych přeci jenom měl aspoň jednu věc vytknout – když došlo k zabití, často to bylo vidět mimo kameru a pak byl pohled na zraněné tělo oběti. A taky se dalo předpokládat, že minimálně hlavní hrdinka přežije. Teď jsem si vzpomněl ještě na jednu takovou nelogickou věc. Když jedna holka z party při útěku do sauny zakopne a spadne na zem, nikdo jí nejde pomoct a nechají ji ležet (sama to sice říkala, že hned příjde, ale logické mi to moc nepřijde). Zvláště když vás někdo honí…
Ale stejně to jsou spíše takové maličkosti, které neměli absolutní šanci překazit můj dokonalý filmový zážitek. Chci více těchto „mimo mainstreamových“ hororů. Protože tady se to povedlo. Skvěle natočeno, dobrá „monstra“, hezké prostředí. Líbilo se mi to. A peněz za lístek do kina určitě nelituji. Stálo to za to. Před dvěma měsíci v půli června jsem viděl norský horor a teď další ze stejné části Evropy. Je vidět, že tyto státy mají temné vypravování v krvi. A svědčí jim. Sice Feed se letos neobjeví na mém trůnu nejlepšího hororu (tam stále nepřekonatelně zůstává Evil Dead Rise), ale i tak se umístí na velmi dobré příčce. Budu se těšit na další horůrek ze Skandinávie. Protože tyto národy umí natočit kvalitní filmy, které zaujmou. Tady se mi to opravdu velmi líbilo. Jen tak dál!