Štítek: Saw

Opět si neodpustím menší úvod, než se pustím k samostatnému zamyšlení. Protože k sérii Saw mám taky co říct. Je zvláštní, že se občas stane, že snímek, který vás hned nezaujme, vás po nějakém čase tak nějak samovolně přinutí na druhé zhlédnutí. Mnohdy si pak všimnete detailů, které vám předtím unikly, a je možné, že díky nim se váš pohled změní a tím pádem se i hodnocení zvýší. Neříkám, že se to v mém případě stalo každému filmu (když už jsem se na něj podíval znovu), ale u většiny takových jsem opravdu hodnocení upravoval (pozitivně). A tak to bylo i u Saw. První zhlédnutí jsem stěží dokoukal a nechápal jsem, komu se takové brutality můžou líbit (a užívat si to). Na vysvětlenou – do té chvíle jsem podobný horor ještě neviděl a tak jsem byl poměrně dost šokován. A taky jsem si říkal, že jedno zhlédnutí bohatě stačilo a už nikdy více. Jenomže znáte to. Stane se, že pak postupně na ten film všude možně třeba na internetu budete narážet, že je to super film a tak podobně. Nevím po jaké době od zhlédnutí to bylo, ale nějak se mi to zachytilo v hlavě a začalo mi to šrotovat. Jakoby mi něco říkalo, ať tomu dám ještě jednu šanci. A dobře jsem udělal. Možná na to taky mělo vliv to, že jsem se hned poté postupně podíval na všechny díly (v té době to bylo myslím sedm), ale zkrátka to celkové hodnocení se mi rapidně zvýšilo. Protože pak vám ten příběh začne dávat smysl a skoro až žasnete nad nápady scénáristů, jak se vám to postupně poskládá dohromady. Já Johna Kramera alias Jigsawa nepovažuji za zápornou postavu. Ke svým hrám si vybírá kriminálníky a další individua na okraji společnosti a dává jim druhou šanci. Sám Kramer má dost smutný životní příběh. Je zajímavé, že v zhruba od půlky série je už Jigsaw po smrti, ale jeho odkaz žije dál. Když teď nad tím přemýšlím, budu si muset dát v nejbližší době znovu kompletní maraton Saw.

V roce 2021 se filmaři rozhodli, že značku Jigsaw oživí a pokusili se o reboot celé série (možná se inspirovali D.G. Greenem a jeho oživením Halloweenu). Jenomže hned ze začátku musím říct, že se to moc nepovedlo. Nejvíc mě tam vlastně potěšil můj oblíbený Samuel L. Jackson, kterého jsem popravdě vlastně ani nepoznal. Jenomže celý příběh je takový divný. Jako jo, máme tu pár propracovaných pastí, které vizuálně vypadají skvěle, ale hlavním negativem je, že jich je strašně málo (oproti předešlým dílům) a taky mi přišlo, že jsou tam jen tak navíc a není k nim dán propracovanější příběh. Ale po vizuální stránce zase jsou zobrazené výborně, to zase jo. Jenomže hezké efekty nemůžou utáhnout celý film, když příběh samotný moc nefunguje. Chválím ale aspoň původní znělku (i když v poněkud pozměněné podobě), která prostě k této sérii neodmyslitelně patří. Ale ten konec? Kdo ho vymýšlel, prosím? Jako jasně, mělo to být šokující, ale dát jeden z posledních záběrů na prchajícího nového napodobitele skládačkového vraha a hned poté už závěrečné titulky? Takový konec jsem sice rozhodně nečekal, ale tak nějak nechci, aby byl ten policajt zase hlavní záporák v následujícím, již desátým, dílu, který jde do kin už někdy koncem září. Jako jasně, záporák je od toho, aby nebyl moc sympatický, ale tady je podle mě extrém. John Kramer měl svůj charakter (a silný životní příběh) a navíc prakticky u všech jeho pastí byla možnost dostat se z nich ven. To v tomto restartu nebylo. Já má prostě za to, že tvůrci chtějí využít značky Saw (a hlavně na tom vydělat). No nevím, mě osobně moc nepřesvědčili a snímek se mi dostal dokonce lehce pod průměr. Ale věřím, že další díl bude lepší. Už jen, že se tam dočkáme návratu samotného Johna, Amandy a Hoffmana. Ale nechám se překvapit.