Štítek: TOP

Vřískot 7 [2026]

Pecka! Předně chci říct, že nejsem žádný velký fanoušek této série. Ale uznávám, že se jedná o kultovní frančízu. Moje hodnocení u jednotlivých dílů má kolísavou hodnotu, ale když budu počítat všechny filmy, vychází mi z toho naprosto jasně čistý průměr. Spolu s Noční můrou v Elm Street a Halloweenem to bezpochyby patří mezi klasiky subžánru slasher. Tam to pak záleží na úhlu pohledu (brácha to spíš považuje za thrillery). Já už jsem se tu hranici mezi tímto a hororovým žánrem naučil tak nějak rozpoznávat. A co se týká Vřískotu, poměrně dlouho jsem této sérii odolával. Kvalitu jednotlivých dílů nechám na každého zvlášť. Ze všech sedmi dílů se do nadprůměrné kategorie dostaly pouze tři (třetí a poslední sedmý film dokonce dosáhly mety nejvyšší). Ano, někdo by mohl namítat, že je to stále dokola to samé. To je sice možná pravda, ale přeci jenom je v celé sérii nějaký dějový vývoj. V roce 2022 se dokonce tvůrci rozhodli učinit poněkud odvážnější krok, kdy do zajeté série přidali zcela nové postavy (tj. requel).
Paradoxně se aktuálně poslední sedmý díl svými odkazy vrací k originálu. Nemyslím si, že je úplně nezbytně nutné dopodrobna znát detaily jednotlivých dílů, ale přeci jenom by pro někoho ty reference mohly být matoucí a nerozuměl by jim. Je evidentní, že Vřískot se chce zařadit k dalším komerčně úspěšným sériím, ke kterým má ještě co dohánět. Jen pro zajímavost – Halloween čítá dohromady třináct filmů, v těsném závěsu mu sekunduje Pátek 13. s dvanácti a trojici završuje trochu pokulhávající Noční můra v Elm Street, která má devět pokračování.
Přesto si myslím, že se nový Vřískot vyplatí vidět v kině. Přiznám se, že trailer jsem viděl opravdu mnohokrát a další a další jeho zhlédnutí mě na samotný film dost nalákalo. Věřím, že jsou tací, kteří identitu zabijáka(ů) věděli dříve; to já jsem byl překvapen, protože jsem to vůbec nečekal. Na celé série se mi líbí ten nápad, že samotný kostým a maska Ghostface působí úplně jednoduše a „dostupně“, že si ji může koupit a zároveň se stát vrahem v podstatě úplně kdokoliv. Frančíza není vyloženě postavená na čistém gore, ale povedených smrtí se také dočkáme. Věřím, že si tvůrci opět otevřeli vrátka pro další pokračování, protože je jasné, jakým směrem by se to celé dalo ještě rozvíjet. Osobně tento aktuálně poslední díl považuji za vůbec ten nejlepší. A vždy je kladným bodem fakt, že Ghostface nemusí nutně být jen jeden vrah. Při hodnocení filmu se mi ani nechtělo věřit, že snímek má téměř rovné dvě hodiny. Opravdu mi to nepřišlo, protože mi celý děj příjemně utíkal. nebylo tam nic vyloženě navíc. A samotná úvodní scéna rozhodně bude patřit k opravdu skvostným. Jasně, princip zůstává stejný. Ono by to ani vlastně nešlo nějakým velmi zásadním stylem změnit.
Já na sedmý díl prostě musím pět samou chválu. Opravdu povedený přírůstek, který se nebojí odkazovat na předešlé části (a především na tu úplně první). Tady jsem se fakt nenudil a příběh se tady opravdu povedl. Můžu jen doporučit. Na konci roku se Scream 7 jistojistě objeví na mém seznamu TOP hororů letošního roku.

Primát [2025]

Co se týká hororů, tak je začátek letoška opravdu štědrý. Navíc neustále samý nadprůměr. A Primate konkrétně se velmi zlehka okamžitě dostal na seznam mých TOPů za rok 2026. Samozřejmě, že první mi na mysl přišel Kingův Cujo, který má s Benem dost společného. Však ono také přijít v dnešní době s něčím opravdu originálním je vskutku kumšt. Pochopitelně to není remake, ale jistou inspiraci prostě tvůrci nezapřou. Jestliže u loňské Opice se jednalo v podstatě o čistou horrorcom (která mi ale filmařsky lehce nadprůměrně sedla), tady v tomto případě se jedná o drsnější horor. Zatímco v případě Cuja jsme viděli původce vztekliny „v akci“, tady se o něm pouze mluví (i když ho pak poté i uvidíme). Přiznám se, že v životě jsem neslyšel o hlodavci promyka (v angličtině mongoose). To je možná jediná menší výtka k jinak zcela dokonalému snímku – do šimpanzí klece se prostě nějak dostane ten hlodavec. Ale jak? Ale to nijak zvláště neřeším (až tedy na to pro mě neznámé malé zvíře).
Vzteklina je pro zvířata opravdu hrozná. Viděl jsem mnoho obrázků pro srovnání – především psů – před tímto onemocněním a po tom. Je to tedy fakt děsivé. Naštěstí už jsou dnes vakcíny, ale přeci jenom pro zvířata v divoké přírodě to není nic platné. Vzteklina (jak ostatně i samotný název napovídá) v napadaném vyvolává silnou agresi. Nedalo mi to a po zhlédnutí filmu jsem začal hledat nějaké konkrétní případy napadení člověka šimpanzem. Nejvýraznějším a také nejděsivějším je ten se šimpanzem Travisem. Toho v domácím šimpanzím útulku vychovávala jistá Američanka a byl dost populární. Jenže zlom přišel v únoru 2009. Travis se léčil s lymskou borreliózou a tak mu majitelka do čaje dala i trochu Xanaxu – krátkodobě působícím silném léku proti úzkosti, který ale také může způsobit dezorientaci či halucinace a agresi; tedy hlavně u lidí. K té Američance přišla kamarádka, aby jí pomohla Travise uklidnit. Jenž šimpanz se na tu známou prudce vrhl a ona pak měla zcela roztrhanou tvář, přišla o nos a také devět prstů na rukách. Po přivolání policie byl posléze agresivní opičák zastřelen. Paradoxem je, že Travis tu ženu znal, protože taktéž občas pracovala v tom útulku. Jen přijela jiným autem a měla jiný účes. V následujících letech musela žena podstoupit mnoho plastických operací (mimo jiné i za pomoci českého chirurga působícího v USA Bohdana Pomahače). Sice pak měla ta žena trvalé následky, ale přežila. Pro silnější povahy doporučuji najít na internetu srovnávací fotky před útokem a po operacích. Není to ovšem nic příjemného.
Primát je horor jak má být. Moc se mi to líbilo. Nebudu konkrétním ději vůbec nic vůbec psát. Jen ho prostě můžu jen doporučit. Opravdu výborná tam je hudba. Jasně, stejně jako ve snímku Cujo, i byl tady Ben nahrazen živým hercem. Ale zajímalo by mě, kolikrát se použil skutečný opičák.
Primate je zkrátka za mě naprosto skvělý horor.

28 let poté: Chrám z kostí [2026]

Páni! Takový otvírák roku 2026 jsem tedy nečekal. A k tomu má tento snímek další zářez – myslím si, že celkově to je teprve třetí, na kterém jsem byl v kině dvakrát (rekord zatím drží Joker z roku 2019, jenž jsem v kinosále zhlédl dokonce třikrát).
Bylo evidentní, že se prvních 28 let poté točilo současně s tímto pokračováním. Tady děj navazuje přímo tam, kde jednička končila. Klidně by to mohl být jeden dlouhý film, i když v případě sequelu se děj více soustředí na skvělého Ralpha Fiennese a pak „kultovní“ partičku kolem Jimmyho Crystala, kterého bravurně ztvárnil Jack O’Connell. Ten si tu roli vyloženě užíval. Vlastně se dá říct, že celá zombie nákaza se velmi upozadila stranou. Ale to mi ani nevadilo. Mně se líbí celý ten svět. Z úplně původních 28 dnů poté se stal kult v žánru. Vždycky jsem měl slabost pro zombie. Ale tady je fajn, že se to není jen o zuřícím viru, ale je to více zaměřeno na lidi samotné.
Určitě je pozitivní, že u série nadále zůstávají scénárista Alex Garland a Danny Boyle – byť on opět pouze v roli producenta. Osvěžující bylo, že se na režisérském křesle vystřídala talentovaná Nia DaCosta (která je taktéž podepsaná pod – z mého pohledu naprosto fenomenálním – novým zpracováním Candymana). Ano, bylo to trošku jiné, než kdyby to natáčel Boyle. Ale osobně mě toto pokračování bavilo mnohem více. Předchozích 28 let poté bylo dost nadprůměrné, ale tady to bylo ještě o kousek lepší a výše. Pokud bych musel říct aspoň jedno negativum, zpočátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykl na ty dvě střídající scény – první s Jimmyho partou a druhou s dr. Ianem Kelsonem a jeho Samsonem. Jimmy je vůdce jedné jako z mnoha nesmyslných násilných sekt. A scény s tím a jeho nohsledy bylo rozhodně akčnější než s doktorem. Už od počátku je jasné, že ve svého „boha“ vlastně ani sám nevěří, ale má obrovský vliv na své následovníky, kteří v něm skutečně vidí toho syna vyvoleného. Proto mě opravdu naprosto pobavila scéna, kdy mu Kelly aka Jimmy Ink říká, že Kotelníka skutečně viděla. Při tom (a posléze při prozkoumání chrámu z kostí dalekohledem) je krásně vidět, že si to své „náboženství“ pouze vymyslel. Jimmy Crystal je ten typ vůdce, co špinavou práci nechá dělat své následovníky.
Pokud bych měl film nějak rozdělit, druhá půlka je celkově přeci jenom trochu akčnější. Vše ale samozřejmě vyvrcholí setkáním Jimmyho sekty s Kelsonem. Vlastně se dá říct, že právě doktorova show s Kotelníkem byl také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl na film po dvou dnech jít znovu do kina (a do technicky lépe vybaveného sálu). Iron Maiden tam seděli naprosto perfektně.
Když jsem si teď četl různé komentáře a hodnocení jiných diváků, oni ten film celkově hodnotí spíše průměrně a dokonce i hůře. S tím já ale naprosto nesouhlasím a jen mi to utvrdilo v názoru, že podle hodnocení jiných nebudu předem hodnotit libovolný film. Tady jsem poměrně velmi brzy věděl, že se mi to bude naprosto líbit a budu z toho nadšený. O nejvyšším hodnocení nemohlo být pochyb. Nebyla tam jediná scéna, která by mi přišla hluchá a zbytečná.
Chrám z kostí je zcela fantastické pokračování, které budu mít ještě dlouho v hlavě. Úplný závěr taktéž potěšil, protože přeci jenom Cillian Murphy k této zombie série prostě patří. Jsem zvědavý, jak se celkový příběh bude ještě vyvíjet. Film se určitě vyplatí vidět v kině, ale myslím si, že si ho užijete i doma. S čistým svědomím ho můžu zcela určitě a naprosto doporučit.

Hodina zmizení [2025]

Absolutně beze slov. Během závěrečných titulků jen sedící v kinosále, zírající na běžící jména tvůrců a snažící se mozkem zpracovat, co vlastně viděl. Ano. Přesně takové pocity měl jsem po ihned skončení tohoto filmu. Pakliže jsem již jednou mluvil o překvapení roku (Bring Her Back), ve skutečnosti to bylo jen do té doby, než jsem viděl absolutní letošní filmový zvrat v podobě Weapons. Občas se jen z názvu dá minimálně odhadovat, o čem to celé bude. V tomto případě to je ale opravdu zrádné a velmi pochybuji, že by to někdo odhalil předem. Troufám si tvrdit, že je to odhaleno až ve druhé třetině hororu. Někdy mi poněkud hodně vadí české názvy, které mnohdy nemají absolutně nic společného s originálem. V tomto případě musím ale distributory pochválit. Kouknul by se někdo na film „Zbraně“ ? Nemůžu soudit ostatní, ale mě by to tedy rozhodně vůbec nenalákalo.
Musím říct, že jsem již dlouho neviděl snímek, který kombinuje tolik různých (a na první pohled těžko slučitelných) žánrů. Tady to byl doslova koktejl. Já to opravdu stále celé zpracovávám, protože je to tak perfektně natočené a za mě totálně nepředvídatelné. Julia Garner je v roli učitelky třídy ztracených dětí úplně skvělá. Ale úplně si nekrade film pro sebe. Onou „zlodějkou“ je tetička Gladys neboli Amy Madigan. Jsem rád a potěšen informací, že snad je již ve vývoji samostatný snímek, který více poodhalí tuto její fenomenální postavu. Takovou tetičku by chtěl každý. No ne?
Co tedy dělá Weapons snímkem tak absolutně překvapujícím a za mě naprosto dokonalým? Velkou část děje tvoří černý humor, který je ale perfektně zakomponovaný. Neznám jiný horor, při kterém by se v kině tolik lidí hlasitě smálo. Normálně bych za to tvůrce více či méně odsoudil, ale tady se to vlastně i hodilo a celé to zpestřilo. Další klad vidím v tom stylu natáčení. Velmi se mi líbilo, že některé scény byly natočeny několikrát, ale vždy z pohledu různých postav. Každá postava tak přinesla více detailů. Momentálně si nemůžu vybavit jiný snímek, kde by byla použita stejná technika. A opravdu to bylo super. Dále bylo dobře vybráno celkové obsazení. Především jsem byl rád za již zmíněnou Julii Garner, kterou jsem letos viděl taktéž v pětihvězdičkovém hororu Vlčí muž. Poslední dobou v mých zamyšleních často zmiňuji velké dějové zvraty. A i toto není výjimka a je jich tu dostatek. No a další (i když asi ne zcela poslední zajímavost) se týká samotné propagace a vlastně i úvodu filmu. Nepamatuji si, kdy jsem naposledy viděl tak často trailer na jeden konkrétní snímek. Ano, pro někoho by to bylo již otravné (také mi to po druhém zhlédnutí tak trochu přišlo), ale zároveň mě osobně to nějakým zázračným způsobem uchvátilo a získalo mou pozornost. O to větší byl šok, když v úvodních minutách hororu byl celý trailer vlastně slovo od slova citován znovu. To byl vynikající záměr tvůrců, protože pokud jste z traileru měli nějaký odhad, o čem to celé bude, toto zopakování vám tu celou myšlenku zbouralo a vy jste prakticky začínali na nule. Mnohdy se stává, že někteří diváci jsou naštvaní, když v traileru je nějaká scéna, která se ale ve výsledném snímku neobjeví. V tomto konkrétním případě se ale tvůrci pojistili tím, že v úvodu znovu řekli celé věty z traileru, aby navázali větou, že pravý příběh začíná až teď.
Poslední dobou má zamyšlení nejsou nijak dlouhá. Tady jsem chtěl udělat výjimku, protože si to Weapons totálně zaslouží. A musím říct, že to opravdu hodně dlouho balancovalo na absolutním TOPu za rok 2026. Proč ale musím pořád chválit? Proč nemůžu být někdy kritický a (jak mají někteří toxickým koníčkem) hledat nějaké chyby a nelogické chování postav či přímo absurdní posun děje? Já se ale ptám. Proč to dělat a vlastně se stydět za svůj vkus? Je naprosto pochopitelné, že každý preferuje něco jiného. Pokud by totiž všichni měli rádi pouze to stejné, stali bychom se jen hloupými ovcemi.
Weapons je úplně super a celková (závěrečná) pointa mě opravdu dostala. Každý rok se na hororovém poli objeví nějaké příjemné překvapení. A když od začátku do konce vůbec netušíte, jak to celé dopadne, je to jen důkazem toho, jak kvalitní ten film je. Temná stránka je tady je sice občas více odlehčena, ale není to vlastně na škodu. Věřím, že každý si na tom najde něco svého. Já jsem po zhlédnutí měl tak neskutečný pocit totálního blaha. To spojení nečekaného a příjemného překvapení opravdu udělalo svoje. Prosím tedy všechny budoucí hororové tvůrce – nechť je vám tento originální snímek inspirací. I v dnešní době může film naprosto zaujmout. Jen více takových případů, prosím. 🙂 🙂

Ohnivé oči [1984]

Na úvod musím poznamenat, že moc nechápu český překlad názvu. Proč Ohnivé oči? Dobře, ne vždy je vhodné použít doslovný název. Ale v tomto případě mi určitě lépe zní Žhářka. Nebyla to první role Drew Barrymore, ale přeci jedna z prvních. A skvěle tam zazářila (či snad spíše žhnula?). Nevinná dívenka, která tak úplně nevinná není. I když ona za svou schopnost nemohla. Není to sice outsider jako Carrie, ale obě mají parapsychologické schopnosti, které se teprve musí učit ovládat. A samozřejmě vláda chce její schopnosti zneužít pro svůj prospěch. A táta Charlie ji musí ochránit za každou cenu.
Knihu jsem četl už před dlouhou dobou a vím, že poprvé jsem ji vlastně ani možná nedočetl. Odložil jsem ji s tím, že se k ní později vrátím, až budu mít čas a hlavně chuť. A vyplatilo se mi to. A při sledování této první filmové adaptace jsem v tom začal knihu poznávat. Pochopitelně ji už úplně v hlavě nemám a stejně jako ostatní si ji budu muset znovu přečíst. V tomto případě se jedná o velmi povedenou adaptaci Kingovi knihy. Určitě ji osobně řadím k těm nejvěrnějším. Oproti Kingově „normě“ to není žádný dlouhý román. Má ale zajímavý příběh. Vždycky mě fascinovaly různé záhady, tajné pokusy a částečně i konspirační teorie. Děj se odehrává v 70. letech a právě má druhá výše zmíněná vášeň se tam vyskytuje. Je přirozené, že mladí vysokoškoláci obrací každou korunu a tak se bez většího přemýšlení dobrovolně účastní tajného placeného projektu. A získají víc než jen peníze. A bylo tedy logické, že tento „dar“ posléze dostane i jejich dcera, která to ale má i tak silnější. Svých pyrokinetických schopností se ale bojí, protože jimi jako malá omylem zranila svou matku. Otec zase zjistil, že časté používání jeho kontroly vědomí mu způsobuje silné migrény. Americká vláda si je vědoma potencionální „lidské zbraně“ v podobě malé Charlie a proto se rozhodne, že ji musí za každou cenu dostat. To se jim povede, i když se dívce spolu s otcem potom podaří uniknout. A pak právě nastává jedna z nejlepších částí knihy, tedy střet rodiny McGeeových s agenty na farmě. Na tu jsem byl asi nejvíc zvědavý, jak moc se to podaří udělat ve filmu. A výsledek? Fenomenální!! Opravdu skvěle a poctivě natočeno. Dalším velkým pozitivem snímku je celkové herecké obsazení (byť pro mě z větší části neznámé). Jelikož neznám její dětské role, nepoznal jsem v hlavní roli roztomilou Drew Barrymore jejíž filmová účast zde byla jedna z vůbec prvních. A role Charlie se zhostila opravdu velmi dobře. Zároveň musím dost ocenit Davida Keitha, protože jejich vztah otec-dcera působil opravdu uvěřitelně a měli mezi sebou patřičnou chemii. Další velmi zajímavou postavou je indiánský lovec Rainbird, kterého vedení organizace The Shop pověřilo, aby Charlie a jeho otce našel a vystopoval. Ztvárnil ho pro mě další neznámý herec George C. Scott (i když jsem měl pocit, že už jsem ho někdy viděl). A ač to je záporná postava, pro mě byla asi po Charlie ta nejoblíbenější a nejzajímavější.
O hodnocení jsem nemusel ani na vteřinu váhat. Zajímavostí je, že jako první jsem viděl druhou filmovou adaptaci této Kingovy knihy z roku 2022, která byla celkem také povedená, ač trošku jiná. Ta původní z roku 1984 je stejně ještě o stupeň lepší. Kniha se čte velmi dobře a stejně tak se sleduje i filmové zpracování. Já byl opravdu spokojený a když teď nad tím přemýšlím, musím si Kingovo dílo opět někdy v budoucnu přečíst. Znovu musím zmínit,že jediné, co mě na snímku zarazilo, byl český název Ohnivé oči, když originál je tak krásný a jednoduchý – Firestarter. Přiznám se, že na tento film jsem narazil až díky skvělé knize Stephen King ve filmu (průvodci Kingových adaptací), kterou mám doma. Normálně podle názvu bych asi ani netipoval, že to je King. Jinak pro pořádek –  o nejvyšším možném hodnocení, tedy 5/5, jsem ani na chvilku nemusel váhat. Přiznám se, že děj původní knihy jsem si vybavoval jen velmi matně, akorát mi v hlavě utkvěla ta farma. O ještě jednou musím filmové tvůrce velmi ocenit a pochválit, jak se toho ujali a zhostili. Výborná práce. Takhle by se měli dělat adaptace krále hororu pana Kinga. Vynikající!


Tarot [2024]

Dvě „P“ – prostě paráda! Prozatím pro letošek absolutní TOP. A to přitom při oznámení a prvním viděném traileru jsem tomu moc šancí nedával a do kina jsem spíš šel jen z povinnosti, než abych se na snímek těšil. Očekával jsem další tuctovou „lekačku pro teenagery“ a víc jak průměr jsem ani neočekával. Naštěstí se stále v dnešní době daří semtam urodit překvapení. Ukazuje se, že někdy je prostě lepší od hororu nic nečekat a vzápětí dostanete perfektní podívanou.
V tomto případě nejde ani tak o lekačky (většina jich je tady bohužel předvídatelných), ale jako spíše o celkové vizuální zpracování. Tady se to prostě povedlo na jedničku. Každý oživlý obrázek z prokletých tarotových karet vypadá skvostně. Drží se své namalované předlohy, ale právě ještě k tomu přidává něco navíc. Nejvíc se mi stejně líbilo – a nevybavuji si, že bych to viděl někdy jinde – že po každém útoku jsme danou příšeru viděli v plné kráse. Jako by se chtěl ještě divákům extra pochlubit. Jednotlivé smrti jsou dobře vymyšlené a hned třeba první s žebříkem je vyloženě lahůdka. Je vidět, že se občas prostě vyplatí dát si kvalitně záležet na vizuální stránce. Samozřejmě, že celkový dojem z filmu nestojí jen na tom, ale já to vidím vždy jako pozitivum. Možná by bylo dobré nějak zmínit, proč jsem tomu po zhlédnutí traileru nedával moc velkou šanci. Je to podobné jako s filmy o náboženství – jednoduše na takové podobné věci nevěřím. Amulety, které vás mají ochránit, víra v jakousi vyšší moc, jaký život budeme mít nám určí hvězdy, čtení z ruky – to vše jsou pro mě naprosto totální nesmysly, kterým zároveň ale polovina lidí věří. Ti, kteří denně do novin píší (resp. pouze vymýšlí) horoskopy, musí být báječní pohádkáři, co si ale zároveň musí dávat pozor, aby se často neopakovali. Budu pokračovat ve své skepsi když řeknu, že mám za to, že veškeré horoskopy a podobné věci mají již z kdysi dávna daný scénář – jakýsi mustr, který se prostě jen podle potřeby vždy upraví. Každý ale ať si věří čemu chce.

Tarot je pro mě zatím největší překvapení letoška. Měl jsem možnost film vidět dokonce dvakrát a ani opakované zhlédnutí rozhodně není na škodu – ba spíše naopak. Ačkoliv jsem v podstatě přesně věděl, co se v jaké scéně stane, stále jsem byl uchvácen (ano vím – již několikrát zmiňovanou) vizuální stránkou. Ta se prostě povedla. A i celkový děj vlastně dává smysl. Musíte ale vydržet úvodní scénu do názvu filmu, která právě může mylně napovídat, že se bude jednat o průměrný (až podprůměrný) popcornový horůrek pro mladistvé. Ano, místy je to lehce říznuté komedií, ale v tomto případě mi to vlastně ani tolik nevadilo. Potěšila mě v závěru zobrazená Smrt, která mi prostě vzhledem evokovala Eddieho – legendárního maskota neméně legendární britské heavy metalové skupiny Iron Maiden. Všechny nestvůry do jedné byly opravdu povedené. Závěr filmu je poněkud přehnaný a osobně bych ho tak přehnaně vtipný nenechal. Ale i tak to nezmění celkový výborný pocit z celého hororu. A opakované zhlédnutí určitě není na škodu. Já se bavil přímo královsky.