Co se hororových žánrů týče, na předním pozicích se vždy objeví exorcismus. Patří mezi mé velmi oblíbené. I když si to upřímně přesně nepamatuji, za můj první horor považuji kultovní klasiku Vymítač ďábla z roku 1973. A od té doby tento žánr mám velmi rád. Prey for the Devil je po dlouhé době další takovýto do sbírky. A za mě osobně musím říct, že se to povedlo a to velmi. Ano, možná mi při sledování jiných snímků s exorcismem unikl takový ten detail, že daný obřad vždy dělali prakticky pouze muži a ne ženy. Ale nikdy jsem se nad tím nezamýšlel. Proto ani nevím, zda tomu tak je i ve skutečnosti (i když popravdě je pro mě exorcismus stále jen otázkou filmu a fikce). Tady se v podstatě celý děj odehrává na jednom místě. Ale to mi ani nevadilo. Nenudil jsem se, ani jsem vlastně nenašel jediné hluché místo. A navíc se mi velmi líbilo, jak se vymítaný démon dostal do vymítače. Ať přemýšlím jak chci, nepamatuji se, že bych to už někdy dříve viděl. Pro větší přehlednost se film zaměřuje pouze na jedno vymítání (pokud nepočítám sestru otce Danteho), ale možná by šlo do toho zapojit i více lidí. A opravdu jsem netušil a překvapilo mě, že Natalie je ve skutečnosti dcera Annie. Konec snímku na mě sice působil trochu otevřeně, jako by to bylo připravené na další pokračování, ale jinak spokojenost. Nějaké ty lekačky se tam najdou a postavy jsou celkem sympatické a vesměs se chovají logicky. Kromě Virginii Madsen se opět jedná o obsazení pro mě neznámých herců. Ale to vůbec nevadí. Nic to totiž nemění na faktu, že jsem z kina odcházel spokojený. Úplně asi na 100% to hodnotit sice nemůžu, ale celkově to je super.
