Když jsem se poprvé dozvěděl, že se chystá pokračování Úsměvu, vcelku mě to nechávalo chladným. Jednička byla povedená a vlastně i uzavřená. Nedovedl jsem si představit, v čem konkrétně by se tam mohlo pokračovat. Naštěstí se tvůrci rozhodli udělat jakousi druhou kapitolu. Problém ale je, že je princip prakticky stejný. Jiné prostředí, atraktivní a sexy Naomi Scott v roli popové zpěvačky Skye Riley. Jen úvod filmu byl poněkud zmatečný, protože tam byla postava z konce prvního dílu, kterou jsem si ale vůbec nepamatoval. Teď si nejsem jistý zda to nebylo řečeno již v jedničce, ale tady mi hlavně chybělo nějaké větší objasnění, co vlastně za „usmívajícím se virem“ stojí. Myslím si, že v tomto zamyšlení budu mnohdy porovnávat s originálním snímkem. Tento novější byl určitě rozpočtově dražší a i vizuálně se na něj kouká lépe. Nevím proč, ale hlavní hrdinka mi prostě evokovala současnou pop star jako je třeba Taylor Swift. A to byl nejspíš i záměr. Zaujalo mě (což ale osobně nechápu), že Skye doma pije obyčejnou vodu, která ale dle obalu musí být velmi drahá. Dělal jsem si nějaké rešerše a jedná se o značku VOSS, jejíž původ je z jižního Norska. Dá se objednat i u nás a cenově vychází na cca 120 Kč (je to úplně obyčejná voda, ale platíte za skleněnou láhev). Ze zajímavosti jsem si vyhledal nejdražší balené vody a za ně klidně zaplatíte několik desítek tisíc amerických dolarů (opět se ale platí za design, což s vodou nemá nic společného, byť se u některých třeba míchá směs z více zdrojů jako z Fiji, Francie a ledovcová voda z Islandu).
Ve filmu Úsměv 2 měla voda také velkou roli (značkově se určitě jednalo pouze o PP). Skye byla drogově závislá a vlastně i alkoholička, ale rozhodla se s tím skončit, než ji to zcela zničí a terapeut jí doporučil vypít láhev vody (značky VOSS) pokaždé, když ucítí potřebu dát si dávku. Voda tedy měla v podstatě fungovat jako placebo. A toho právě posléze zneužil „usmívající se virus“. Hlavní hrdince se záhy začnou velmi často objevovat halucinace a usmívající se entita ji přesvědčí, že vypitím láhve zpěvačka opět dostala sebe pod kontrolu, i když pravda byla úplně jiná.
Nedá se říct, že by Smile 2 byl špatným snímkem, to rozhodně ne. Ale vadilo mi opakování v podstatě již viděného z původního dílu. Ano, i tady byly působivé scény a nejvíc se mi asi líbil samotný závěr. Pár lekaček se tu jistě také najde, i když o vyloženě velké strašení také nejde. Celkový vizuál možná i dokonce mírně přesahuje originál (je znát poněkud větší rozpočet). Celkově mi z toho vyšel průměr, ale krásný průměr. Osobně bych tomu dal hodnocení 3,5/5.
Mám takové nepsané pravidlo, že pokud mě jakýkoliv film po prvním zhlédnutím zcela nezaujme, podruhé se na to již nepodívám. Semtam jsem udělal výjimku, ale mé hodnocení se většinou vůbec nezměnilo, spíše se někdy ještě snížilo. Rozhodl jsem se ale, že za nějaký čas dám druhému Úsměvu ještě znovu šanci. Je to dobrý horor, ale teď po prvním zhlédnutí určitě zůstanu u průměru.
