Duše prokletých [2024]

Nebyl jsem jen dobře naladěný nebo to opravdu z mého pohledu bylo tak strašně nudné?
Než začnu se samotným zamyšlením, dovolím si odbočku k filmových plakátům. Spolu s trailery to musí být něco, co diváka okamžitě zaujme. Jenom mi tam vadí, když se píše názor kritiků a tím pádem to nás jako diváky může lehce ovlivnit. A u hororových plakátů vyloženě nesnáším tvrzení typu: Nejděsivější film roku! Podle skutečné události! Strašidelnější film jste neviděli! čí v případě snímku OddityHororová senzace roku. Někdy to sice může být pravda, ale z osobní zkušenosti vím, že to tak z 90% nebývá. Asi si nikdy nezvyknu na české překlady titulů. Jasně, chápu, že se občas musí vybrat něco, co bude v češtině znít lépe a mnohdy by ani originální název nešel použít, aby to stále dávalo smysl. Jenže minulý rok takovéto překladatelské „kiksy“ byly minimálně dva – Duše prokletých a Sekáč (s tím se opravdu nikdy nesmířím; co je špatného na Longlegs, což vlastně bylo jméno, resp. přezdívka?).

Oddity je za mě opravdu špatný horor. Celé mi to přišlo takové nemastné, neslané a k tomu se to příšerně vleklo. Obvykle mě konce snímků překvapí, ale tady mi už zhruba v půlce filmu došlo, kdo je vrah. A to pak je něco špatně. Vůbec jsem netušil, že herečka Carolyn Bracken si zde zahrála dvojroli. Úvod se stanem byl vlastně pomalu nejlepší z celého filmu. To mě velmi navnadilo a já se těšil, jak si ten snímek hezky užiji. Zajímavé bylo, že ústřední postava Darcy byla slepá. Co se týká její vášně – sbírání prokletých předmětů -, to na mě absolutně nepůsobí, protože dle mého to jsou jen naprosté blbosti. Ale každý ať si věří, čemu chce. Prostředí Irska bylo ponuré a dobré. A samozřejmě největší „atrakcí“ byla dřevěná socha, která vypadala opravdu povedeně a působivě. Jenomže děj a postavy… jak to říct – vůbec mi nepadly do noty. Lekaček bylo pár a k tomu dost předvídatelných. Ale příběhově mi to absolutně nesedlo. Tvůrci se snažili, abychom si k hlavní hrdince vytvořili nějaký vztah. To mě úplně minulo. Nevadí mi, když jsou ve filmu herci, které jsem dosud neznal. To je dokonce převážná většina snímků. Vše vlastně je jen otázkou kvality scénáře. Atmosféra nebyla nejhorší, ale zaprvé duchařiny obecně zas tolik nemusím a pak hlavně mi příběh nějak nedržel pohromadě. Samozřejmě, že teď, půl roku po zhlédnutí, nemám šanci vzpomenout si na konkrétnější nedostatky. Vím jen, že od poloviny snímku jsem se opravdu nudil a v hlavě jen přemýšlel, kdy bude konec. Jsem přesvědčený, že i tak se najde velké množství diváků, kteří tento horor ocení lépe a užijí si ho víc než já. A tak je to jedině dobře a správně. Pro mě toto opravdu nebyl můj šálek kávy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *