Netajím se svou láskou k Stephenu Kingovi. Vždy mu bude patřit můj největší obdiv a úžas za to, jak je (neustále) plodný. Občas mi přijde neskutečné, kolik toho za svůj dosavadní život napsal a vydal. Ať už jste milovníci jeho (převážně) delších románů či povídek, vždy si přijdete na své. A zvláště povídky má opravdu různorodé, některé temnější, jiné i zábavné, kratší i delší. Z každé povídkové sbírky, které jsem četl, mám více oblíbené kousky a ty méně. A jsem rád, že v tomto snímku se sešly dvě mé velmi oblíbené. I když mám taková dojem, že Muže na římse již před Kingem zpracoval Alfred Hitchcock. Ale Nekuřáci s.r.o. (pokud si vzpomínám, tak se to v češtině jmenuje takto) z mé strany patří k vůbec nejoblíbenějším povídkám. Možná paradoxně více, že jsem nekuřák a nikdy jsem cigaretu neměl v ruce. Ale určitě by to měli vidět všichni, kdo třeba jen přemýšlí o tom, že by s tímto zlozvykem chtěli skončit. Myslím si, že po zhlédnutí tohoto by se jejich rozmýšlení urychlilo.
Nebudu dopodrobna popisovat všechny tři povídky. Jen řeknu, že poslední povídka s podivným skřítkem byla rozhodně nejslabší a prostě taková dětská. Jsem rád, že se režisér Lewis Teague (mj. muž, který stál i u dva roky staršího Kingova zpracování románu Cujo) rozhodl, že do snímku zpracuje pouze tři povídky. To je úplně dostatečné. V úvodu velmi potěšily odkazy na Christine a Cuja. Průvodcem všech tří příběhů je – jak ostatně název filmu napovídá – kočka. Zároveň jistě potěší návrat malé Drew Barrymore, která se přesně rok zpátky blýskla v roli Charlie McGee v další Kingovce Ohnivé oči (s tímto českým názvem osobně nesouhlasím). Celkem Cat’s Eye hodnotím pozitivně a člověk se určitě nebude nudit. Sice to je taková jednohubka (ovšem rozdělená do tří samostatných příběhů) a na druhé zhlédnutí to nenaláká, ale i tak jsem byl se zpracováním těchto Kingových povídek spokojen.
