Achjo. Stačilo kousek a dal bych nejvyšší možné hodnocení. Po čistě průměrném prvnímu dílu z roku 2008 jsem neměl moc velká očekávání. Předpokládal jsem, že se bude jednat o úplně jiný příběh; tedy o jakousi další kapitolu ze stejného univerza. Vše záleží na tvůrcích, jak se pokračování chopí. Svým způsobem by mělo respektovat styl původního dílu, ale to samozřejmě není pravidlo, které se nutně musí dodržet. Obecně se má za to, že každé další pokračování nedosahuje úplně stejné kvality jako originál. Naštěstí i tak je plno výjimek potvrzujících pravidlo.
Druhý díl The Strangers: Prey at Night se odehrává v úplně jiném prostředí, což tomu jenom prospívá. Ono je fakt poměrně obtížné vytvořit film, který nenudí, když se odehrává jen na jednom místě, jako tomu bylo v originálním snímku. Prostředím kempu možná tvůrci chtěli svým způsobem vzdát hold Pátku třináctému a vlastně i pytlovitá maska jednoho ze tří agresorů připomíná Jasona Voorheese z druhého dílu této kultovní série. Tady ta rodina i přes odlišnosti kupodivu pasuje dohromady. Dospívající děti mají každý trochu jiné problémy, zvláště ta nejmladší, a to je takovým základem celého příběhu. Přirozeně se chce bouřit, což je v jejím věku naprosto normální. Svým způsobem jsem trochu spíše očekával, že to bude ona, kdo první zemře. Když udělám menší porovnání s prvním dílem, tento díl je o dost brutálnější. Přeci jenom v uzavřeném prostoru jedničky (když se v podstatě celý film odehrával skoro jen v jedné místnosti) tolik možností nebylo, kolik jich naskýtal prostorný kemp. Už z originálu bylo vidět, že agresoři si to velmi užívají a rozhodně od nich nesmíme očekávat žádné slitování. Takže veškeré zabíjení je bez soucitu a brutální. Ačkoliv ze čtyř členů rodiny zemřou pouze rodiče, i děti utrží pěkné rány (syna jsem i přes závěrečné převezení do nemocnice beztak stejně odepsal). Trochu jsem si říkal, že jestli se chce pokračování nějak držet prvního snímku, na konci nikdo nesmí přežít. K tomu ale nedojde. Nejmladší (které jsem zpočátku absolutně vůbec nefandil) se i přesto podaří maskovaným psychopatům uniknout, ale asi lepší by pro diváka bylo nechat ji prostě také zemřít. Žádný happy ending.
Druzí Oni dost zvedli laťku. Snímek měl bavil o dost víc než originál, protože to tady vůbec nenudilo. Velmi lehce to přesáhlo čáru průměru, ale k úplnému vrcholu stejně nedošlo. Tady to z mého pohledu trochu zkazil poněkud přehnaný závěr filmu. Z „pytlové masky“ tvůrci udělali trochu terminátora a dle mého to bylo jen zbytečné natahování a protahování. Absolutně nejlepší je scéna v bazénu, která se dost povedla (zvláště v doprovodu skvělého songu Total Eclipse of the Heart od Bonnie Tyler). A vlastně největší zábavy se člověk dočká po smrti obou rodičů, kdy se sourozenci snaží psychopatům uniknout. Takže celkově snímek hodnotím velmi kladně. Žádná hluchá místa jsem tam vlastně nenašel. A pokud by konec nebyl tak bláznivě zdlouhavý, byl by to skvělý TOP horor. Nebylo to vůbec špatné a nevadilo by mi se na snímek po nějaké době kouknout znovu. Je super, že se tvůrci nebáli a oproti originálu ještě trošku přitvrdili. Dobrá práce a za mě spokojenost.
